Hlavní navigace

Dlužíte svému zaměstnavateli? Kolik vám může sebrat z výplaty započtením pohledávek

23. 10. 2018
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
V podstatě každého prvního následujícího měsíce vám zaměstnavatel dluží – mzdu nebo plat za předchozí odpracovaný měsíc. Jenže, co když dlužíte i vy jemu? Za jakých podmínek může vzájemné dluhy započíst? Kolik vám musí každý měsíc zůstat? A kolik naopak můžete nezaplatit zaměstnavateli vy?

Někomu něco dlužíte, ale zároveň on něco dluží vám. To se může snadno stát i v zaměstnání. Každý měsíc dostáváte, nebo byste aspoň měli dostávat mzdu či plat nebo jejich náhradu. Ale můžete zaměstnavateli např. způsobit škodu, popř. si od něj třeba vzít půjčku, když vám ji dá, a tak dlužíte i vy jemu. Nemá smysl, abyste si navzájem posílali, nebo snad dokonce soudní cestou vymáhali celé částky, pokud není řádně a včas plněno, stačí vyrovnat rozdíl.

Provede se tzv. započtení čili kompenzace závazků. Má to tu výhodu, že pokud druhá strana nevyrovná rozdíl a započtení bylo provedeno platně, v souladu se zákonem, stačí vymáhat jenom rozdíl mezi vzájemnými dluhy, a to s podstatně nižšími náklady, pokud jde o palmární úplaty právníkům, soudní poplatky atp.

Váš dluh je pohledávkou druhé strany, její dluh je vaší pohledávkou

Máte-li vy a zaměstnavatel vůči sobě vzájemné pohledávky s plněním stejného druhu, občanský zákoník říká, že kdokoli z vás může učinit vůči druhé straně druhé projev vůle směřující právě k započtení. Započítávané pohledávky pak zaniknou v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Ideální, aby v tom nebyl zmatek, protože některé dluhy může uznávat jenom jedna strana, druhé straně nemusejí být jasné, je provést započtení dohodou, to oběma stranám poskytne právní jistotu.

Podle nového občanského zákoníku

Už jsme naznačili, že pravidla pro započtení určuje občanský zákoník. K započtení lze přistoupit, jakmile první straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. To tedy znamená, že obě pohledávky (oba dluhy – první i druhé strany) musejí být splatné. Nelze oproti již existujícímu a splatnému dluhu započíst teprve budoucí splátku, jejíž splatnost ještě nenastala.

Započtením, čili jakmile se tedy obě splatné pohledávky střetnou, se pak obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Pokud vám zaměstnavatel dluží na mzdě 25 000 Kč, avšak vy na náhradě škody dlužíte zaměstnavateli 4000 Kč, započtou se 4000 Kč vůči 25 000 Kč a zůstává tak jen dluh zaměstnavatele vůči vám ve výši 21 000 Kč. 

Aby mohlo být provedeno platné započtení, musí být splněna podstatná podmínka. K započtení jsou způsobilé jen pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Takže musí jít o skutečné, vymahatelné, reálné pohledávky, nikoliv domnělé, teoretické.

Jednostranné započtení

Zároveň, když jsme uvedli, že je ideální provést započtení dohodou (prostě v dohodě se vše popíše, jaké pohledávky, z jakého důvodu vzniklé a jak se započítávají, aby nevznikl v budoucnu spor), tak to znamená, že lze provést i jednostranné započtení.

Jde o započtení, při němž druhá strana nespolupracuje. Podmínkou jednostranného započtení je fakt, že straně, která jednostranný právní úkon směřující k započtení činí, vzniklo právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. K jednostrannému započtení proto můžete přistoupit jenom tehdy, když už je vaše pohledávka splatná (a samozřejmě i druhé strany), nemůžete jej činit předčasně.

Ale nestačí se spokojit s tím, že vy máte pohledávku k druhé straně a ona k vám. Nezbytnou podmínkou započtení je projev vůle jedné ze stran započíst svou pohledávku vůči pohledávce druhé strany. Nestačí tedy jenom samotný fakt, že se pohledávky střetly, musíte být aktivní. Musíte tedy, pokud se na započtení nedohodnete, ale provádíte jenom jednostranné, započtení druhé straně oznámit. Není povinností písemná forma, můžete to učinit i ústně, ale písemné oznámení je nutno doporučit. Vaše oznámení by mělo být co nejsrozumitelnější, protože právní jednání musí být určité, aby druhé straně byla vůle započíst vzájemné pohledávky zcela zřejmá. Příslušné oznámení musíte také druhé straně řádné doručit.

Promlčení se nemusíte vždy bát

Nezbytnou podmínkou k započtení není, že pohledávka nesmí být promlčená. Lze tedy započíst i pohledávku, kterou jste včas nestihli vymáhat soudní cestou. Promlčení pohledávky započtení totiž podle § 1989 NOZ nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Pokud se tedy pohledávka promlčela čili promlčecí lhůta uplynula až po době, kdy se pohledávky staly k započtení způsobilými, můžete i tak provést platné započtení.

Rozhodující je okamžik, kdy se vzájemné pohledávky střetly, protože už byly obě splatné. (O promlčení a propadnutí práva podle zákoníku práce jsme psali v článku Z opravdu vážných důvodů se můžete bránit neplatnému vyhazovu i později než do 2 měsíců a v článku Kdy pracovní práva zanikají a kdy se „jen“ promlčují?)

Omezení jako při exekuci srážkami ze mzdy

A to byla základní pravidla občanského zákoníku pro započtení, pokud je použijeme na vztah váš a zaměstnavatele. (Jestliže však provádíte započtení mimo pracovněprávní vztah, je třeba zákon nastudovat podrobněji.) Zákoník práce předepisuje pro zaměstnavatele, protože to je ten, kdo každý měsíc disponuje s penězi, které už v podstatě mají patřit vám, navíc pravidlo, že započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek pro exekuci srážkami ze mzdy.

(Vysvětlení omezení pro srážky ze mzdy, které se každý rok mění, včetně názorných příkladů vám každoročně na přelomu kalendářní roků přinášíme. Pravidla pro letošní rok 2018 jsme popsali v článku Dlužníkům zůstane více peněz. Roste částka, na kterou exekutor nemůže, pokud jde o základní parametry, a další postup jsme na příkladech vysvětlili v článku Po zvýšení nákladů na bydlení si nově exekutor ukrojí z vaší mzdy méně.) 

Zjednodušeně řečeno, pokud chce zaměstnavatel vůči vaší mzdě provést započtení své pohledávky (vašeho dluhu), musí od čisté mzdy, kterou vám má vyplatit, odečíst nezabavitelnou částku (6225,33 Kč se počítá přímo na vás, další 1556,33 Kč se připočítávají na každou vyživovanou osobu, kterou vyživujete) a dále musí odečíst, tedy vám musí ponechat, buď jednu třetinu zbytku čisté mzdy (3112 Kč), pokud je zaměstnavatelova pohledávka přednostní, nebo dvě třetiny čisté mzdy (6224 Kč), pokud je pohledávka nepřednostní. A co zbude, co je navíc, nad nezabavitelné, resp. nezapočitatelné minimum, si už může zaměstnavatel ponechat, zabavit, na úhradu svého dluhu, pokud je splatný a postupuje v souladu s pravidly započtení stanovenými v občanském zákoníku. Uvedená omezení platí jenom pro mzdu. Abyste tedy nebyli překvapeni tím, když započtení neprovádíte vy, ale zaměstnavatel, že na odměnu za pracovní pohotovost, odstupné, cestovní náhrady za pracovní cestu, jako např. stravné, a jiné příjmy se omezení nevztahují, ty si prostě může zaměstnavatel nechat, aby bylo uhrazeno to, co mu dlužíte.

skoleni_15_4

Příklad

Jestliže tedy ženatý zaměstnanec se 2 nezletilými pobírá čistou mzdu např. 20 000 Kč, ale dluží zaměstnavateli na náhradě uznané škody (nepřednostní pohledávka) 100 000 Kč, zaměstnavatel mu může sebrat ze mzdy 2881 Kč.

Nesmí si totiž na úhradu své pohledávky započíst ze zaměstnancovy mzdy 6225,33 Kč (na zaměstnance) plus 3 × 1556,33 Kč (na manželku a 2 děti), což je celkem po zaokrouhlení 10 895 Kč, a dále 6224 Kč, tedy celkem 17 119 Kč.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).