Hlavní navigace

Finanční sebevražda: Dluží přes milion a soud oddlužení smetl ze stolu (příběh)

22. 9. 2010
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Měl 4 kreditní karty, 2 kontokorenty, 8 spotřebitelských úvěrů, 3 soukromé půjčky, manželku a 4 děti. Dluhy mu přerostly přes hlavu a soud nad ním zlomil hůl.

Možná se tento příběh stal jinak a možná to na počátku vypadalo nadějně. Manželé se čtyřmi dětmi (13, 6, 4 a 1) měli stabilní příjem. Aleš (*1972) – řidič trolejbusu – nešel pod 25 000 Kč čisté mzdy, Jana (*1972) – sanitářka v nemocnici, nyní doma s rodičovským příspěvkem, měla 7600 Kč měsíčně.

Zaklínadlo v podobě smlouvy na dobu neurčitou

Stabilní příjem a smlouva na dobu neurčitou u zavedeného zaměstnavatele byly jedním z důvodů, proč se začaly banky a úvěrové společnosti předhánět v předschválených nabídkách úvěrů. Tu spotřebitelský úvěr, tam kreditní karta. No neberte je, když dávají. Bez doložení příjmů. Bez skóringu. Prostě jen tak. Na nabídky oba manželé odpovídali souhlasně, banky limity navíc rády navyšovaly. První dva roky to ještě šlo, ale vědomí, že stačí v obchodě zaplatit kreditkou a nemusím hned řešit splátky, vehnalo manžele do falešné iluze z příjemného života na dluh.

Později nastal problém. Na svět přišlo čtvrté dítě, k tomu se přidal propad příjmů, vyšší náklady na další tři děti. Celkové příjmy rodiny sice byly okolo 32 000 Kč měsíčně, ale náklady na splátky úvěrů začaly významně ukrajovat z jejich příjmů. Jenže bydlet se musí, jíst také a platit energie rovněž.

Zakleté kreditní karty

Kreditní karta je dobrý sluha, ale zlý pán. Manželé na toto přísloví nedali, jinak by nemohli kývnout na každou nabídku ke kreditní kartě. Kromě samotné kreditky totiž využívali dalších služeb, které navyšovaly měsíční splátky. Pozitivně reagovali na telefonické nabídky operátorů a nechávali si aktivovat pojištění zneužití karty, pojištění nesplácení karty při ztrátě zaměstnání a další nástroje na poplatky. Rovněž nedokázali kreditku používat jako úvěrový nástroj, ale běžně s ní vybírali z bankomatů, platili u obchodníků a spláceli jen minimální splátky. Úroky šly do tisíců korun měsíčně, byl to sen každé banky.

Kam jít pro radu

Nemusíte platit drahé právní služby, existují i možnosti, jak projít procesem od návrhu na insolvenční řízení až po povolení oddlužení bez zásadních nákladů.

Vytloukaný klín klínem

Když jim kreditky přerostly přes hlavu, vzali si spotřebitelský úvěr. A pak ještě jeden. A další. A pak ty dva přefinancovali jiným. Přibrali si kontokorenty na běžné výdaje – banka jim je dala automaticky. A pak to přišlo: splátky pokrývaly jejich celkový příjem a jim nezbývalo nic na živobytí. Začali se proto chovat jako typický dlužník: sem tam něco zaplatili se zpožděním, vybrali peníze z kontokorentu, vložili na kreditní kartu a obratem je vybrali z bankomatu.

V praxi to vypadalo takto:

Na kreditní kartu poslali 2300 Kč a o týden později z bankomatu vybrali 2500 Kč. K tomu se naúčtovaly poplatky:

  • 70 Kč – poplatek za výběr hotovosti
  • 1036  Kč – úrok z vyčerpaných 54 788 Kč
  • 65,78 Kč  – pojištění

Z další kreditní karty v polovině měsíce vybrali 11 000 Kč. Další měsíc poslali minimální splátku 7300 Kč. A zároveň zaplatili:

  • 385 Kč – poplatek za výběr z bankomatu
  • 1923 Kč – úrok z vyčerpaných 84 000 Kč
  • 79 Kč – pojištění zneužití
  • 299 Kč – pojištění pravidelných plateb

Podobně postupovali u zbývajících dvou karet.

Naděje jménem oddlužení

V srpnu 2010 oba pochopili, že není v jejich moci dluhy splatit. Z původních malých částek dluhy přerostly v obludných 1 267 520 Kč. Zatím bez pokut a sankčních úroků. Kam dál: Nejčastější otázky a odpovědi odborníka z poradny pro dluhy.

Celkový přehled dluhů manželů

Finanční instituce Typ dluhu Výše dluhu Původní půjčka Úrok Datum
Česká spořitelna Spotřebitelský úvěr 284 297 Kč 300 000 Kč 12,72% 09/2009
Spotřebitelský úvěr 43 025 Kč 45 000 Kč    
Spotřebitelský úvěr 43 370 Kč 45 000 Kč    
Spotřebitelský úvěr 20 882 Kč 25 000 Kč    
Kontokorent 30 000 Kč 30 000 Kč    
Kreditní karta 28 000 Kč 20 000 Kč 19,80% 08/2002
Stavební spořitelna ČS Úvěr ze stavebního spoření 13 200 Kč 15 000 Kč    
ČSOB (Poštovní spořitelna) Spotřebitelský úvěr 90 027 Kč 100 000 Kč 14,90% 07/2009
Spotřebitelský úvěr 31 839 Kč 35 000 Kč    
Kontokorent 10 112 Kč 10 000 Kč    
Cetelem Spotřebitelský úvěr 20 000 Kč 80 000 Kč 13,16% 02/2007
Kreditní karta 56 229 Kč 58 000 Kč    
Citibank Kreditní karta 84 055 Kč 85 000 Kč    
Kreditní karta 76 707 Kč 107 000 Kč    
Home Credit Kreditní karta 73 138 Kč 70 000 Kč    
GE Money Kreditní karta 40 666 Kč 40 000 Kč    
Kreditní karta 45 973 Kč 45 000 Kč    
Fyzická osoba Soukromá půjčka 84 000 Kč 84 000 Kč  0 %  
Soukromá půjčka 82 000 Kč 82 000 Kč 0 %  
Soukromá půjčka 110 000 Kč 110 000 Kč 0 %  

Aleš i Jana proto v srpnu dali na krajský soud návrh na zahájení insolvenčního řízení s povolením oddlužení. Aby zvýšili svoji šanci na úspěch, podali návrhy hned dva, každý sám za sebe. Jana do návrhu dala ty úvěry, u kterých byla spoludlužnicí (317 497 Kč), Aleš do návrhu uvedl naopak všechny (1 267 520 Kč). Jejich příjmy včetně rodičovského příspěvku by matematicky stačily k tomu, aby v následujících 5 letech oba zaplatili zákonem požadovaných min. 30 %, tj. 380 256 Kč. Rozpočteno na 5 let by to bylo min. 6337 Kč měsíčně, a to by mohli zvládnout s vypětím sil i se 4 dětmi. Nejspíše takto oba uvažovali, když návrh k soudu podali.

Zaplatíte 60 %, řekl soud

Jenže soud se při stanovování příjmů neřídí ani tak matematikou, jako státem definovaným životním minimem. Přestože Jana těsně před podáním návrhu „vykouzlila“ darovací smlouvu, která jí naoko měla dodat další 3000  Kč měsíčně k rodičovskému příspěvku (celkem tedy 10 600 Kč), soud by jí oddlužení nepovolil. S příjmem 10 600 Kč absolutně nemohla uspokojit pohledávky věřitelů, protože by byl pod životním minimem pro 4 osoby. Jana totiž zapomněla, že soud se na ni bude dívat samostatně a její příjmy musejí pokrýt náklady na živobytí dalších 4 osob v domácnosti, alespoň z pohledu životního minima. Úmysl Jany však byl jiný. Věřila, že když požádají soud o oddlužení společně s manželem, soud příjmy spojí a bude stačit splatit min. 30 % z celého milionového dluhu. Podobně věřil Aleš, jehož samostatný plat by teoreticky stačil k úspěšnému oddlužení i bez podaného návrhu Jany.

Jenže soud měl jiný názor a vydal usnesení, nad jehož významem kroutí hlavou i právníci. Oběma manželů sdělil toto:

Soud má za to, že i při společném řízení manželů jsou manželé jako dva dlužníci povinni uhradit každý minimálně 30 % svých závazků, tedy při společném insolvenčním řízení minimálně 60 % hodnoty závazků.

Přeloženo to znamená, že by měli oba dohromady uhradit min. 60 % z celkových dlužených 1 267 520 Kč, to znamená min. 760 512 Kč. Tuto částku ze svých příjmů nemají šanci splatit. Soud to ví, proto Aleše i Janu požádal o zálohu na náklady insolvenčního řízení. Každý má zaplatit 50 000 Kč, celkem tedy 100 000 Kč. Tyto peníze manželé pochopitelně nemají a pokud by je přesto náhodou zaplatili, soud je upozorňuje, že oddlužení neschválí a prohlásí konkurz. Nezaplacením návrh zaniká.

Kde se stala chyba? Návod na druhou šanci

Když jsme tento případ telefonicky konzultovali se třemi právníky, kteří se věnují insolvenčnímu řízení, všichni se shodli na tom, že postup soudu je velmi podivný. Při společném oddlužení manželů soudy zatím většinou postupovaly tak, že minimální hranice byla pro oba manžele společně 30 % povinně splacených závazků a ne 2× 30 % pro každého z manželů s tím, že každý manžel se posuzuje samostatně jako živitel 6 osob (v tomto případě). Soud navíc nepochopitelně násobil minimální nezabavitelnou částku dvěma (za každého z manželů zvlášť), čímž z 11 589 Kč stoupla na 23 172 Kč. I při dokládaných příjmech 35 665 Kč neměli sebemenší šanci splatit požadovaných 60 %. Usnesení soudu je podivné i z toho pohledu, že dluhy Jany přihlášené v insolvenčním řízení byly společnými dluhy obou manželů. Nešlo tedy o „další“ dluhy a nebyl proto důvod pro takové usnesení.

Kdyby návrh k soudu na povolení oddlužení podal jen Aleš, i přes velmi vysokou částku zadlužení by s největší pravděpodobností prošel, protože z jeho příjmu by mu zůstala nezabavitelná částka 12 705 Kč a zbývající částka z jeho přijmu by šla na uspokojení pohledávek. Jana by dostala rodičovský příspěvek v plné výši a nemusela by splácet nic (ale samozřejmě by mohla). Podle insolvenční kalkulačky by oba tak měli přes 20 000 Kč měsíčně k živobytí a za 5 let by mohli být bez dluhů. Soudní usnesení je nepochopitelné, ale přesto manželům soud dal šanci: návrh mohou podat znovu a dobře si mají rozmyslet, jak.

Co měl soud udělat

  • Manžele v insolvenčním řízení měl posuzovat společně, jde o společné dluhy a společné jmění manželů.
  • Měl stanovit, že celkový dluh 1 267 520 Kč musejí oba společně splatit v min. 30 %.
  • Měl stanovit, že oba ze svých příjmů budou věřitelům odevzdávat vše vyjma nezabavitelné částky.
  • Celá rodina by tak měla k dispozici měsíčně příjem max. 12 705 Kč po dobu 5 let
  • Věřitelé by dostali zpět až 100 % dlužné částky s výjimkou případného snížení příjmů manželů.
  • Oba manželé by byli pod ochranou soudu.

Co soud nakonec udělal a jaké jsou důsledky

  • Oba manžele posuzoval samostatně, přestože šlo o společné dluhy.
  • Každý z manželů tak před soudem vypadal jako živitel 6 osob (2 dospělí, 4 děti) a musel mít odpovídající příjmy.
  • Mimo to soud požadoval zaplacení 60 % dluhů, každý manžel měl samostatně zaplatit 30 %, přitom šlo o balík jednoho společného dluhu.
  • Aby se manželů zbavil, nastavil povinnost zálohy na náklady řízení ve výši 2× 50 000 Kč.
  • Otevřel jim další možnost, aby návrh podal jen dlužník-manžel.
  • Po novém podání návrhu věřitelé dostanou méně, cca 50 % dlužné částky s výjimkou případného snížení příjmů manžela.
  • Manželka v insolvenčním řízení nebude, její příjem je čistým příjmem pro rodinu a nikdo jí ho prozatím nevezme.
  • Celá rodina bude mít čistý příjem cca 20 000 Kč, tj. více, než by měla mít.
  • Věřitelé mohou jít jinou právní cestou po manželce-dlužnici a znovu nastartovat vymáhání pohledávky, kde je spoludlužnicí, se všemi právními důsledky pro celou rodinu, tj. exekuce, náklady řízení a vymáhání, sankční úroky apod. Když si věřitelé počkají několik let, tyto náklady se dostanou to závratné výše a jsou 100% ziskové. Není to etické, ale právně možné ano, zákon to možňuje bez ohledu na to, že stejná pohledávka se již uspokojuje z insolvenčního řízení jejího manžela.
  • Manželé mají jediné štěstí, že největším věřitelem je Česká spořitelna, která podle předchozího bodu nepostupuje. S oblibou to dělá naopak společnost AB-CREDIT, která se věnuje pohledávkám Raiffeisenbank a finančním institucím skupiny PPF (Home Credit apod.)

Rizikem je manželka

Je zde však jedno riziko. Pokud Jana do oddlužení nepůjde (a ani nemůže, nemá dostatečné příjmy), protože je spoludlužnicí, věřitel může zákon obejít a i přes schválení oddlužení jít po majetku Jany. Samozřejmě Jana žádný majetek nemá, ale tímto způsobem se znovu nastartují úroky, sankce a náklady vymáhání pohledávek, které budou na vrub Jany (Aleš bude pod ochranou soudu). Jedinou nadějí manželů proto je, že v případě schválení oddlužení Alešovi věřitelé vůči Janě takto postupovat nebudou. To ale neznamená, že nemohou. O tom někdy příště.

Když zkusí požádat o oddlužení jen Aleš, mají oba manželé vyhráno

Alešův plat stačí pro zákonné splnění podmínek oddlužení. Pokud v následujících letech jeho příjem neklesne, zaplatí věřitelům 632 700 Kč. Pokud by se mu příjem zmenšil, stále má velkou rezervu pro zaplacení min. 30 %, to je 380 256 Kč během 5 let. To by měl zvládnout splnit, společně s manželkou na tom finančně úplně zle nebudou.

dan_z_prijmu

Průměrná měsíční čistá mzda Aleše 24 000 Kč
Nezabavitelná částka (zůstane mu) 12 705 Kč
Odměna insolvenčnímu správci měsíčně 750 Kč
Orientační splátky pro oddlužení (posílají se každý měsíc) 10 545 Kč
Za 5 let bude teoreticky zaplaceno 632 700 Kč
Celkový dluh 1 267 520
Minimum pro oddlužení (30 % – musí být zaplaceno) 380 256 Kč
   
Příjem manželky (rodičovský příspěvek) 7 600 Kč
Příjem manžela (nezabavitelná částka) 12 705 Kč
Měsíční příjem rodiny po odečtení splátek 20 305 Kč

Zdroj výpočtu: Insolvenční kalkulačka. Zdroj dat a fotogalerie: Insolvenční rejstřík. 

Přestože jde o veřejný rejstřík, údaje vedoucí k indentifikaci konkrétních osob byly záměrně potlačeny.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor pracuje jako pojišťovací poradce.

Autor se věnuje publikační činnosti v oblasti osobních financí. Specializuje se na finanční produkty, spotřebitelská témata a oblast dopravy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).