Uzavření podnikatelského úvěru namísto spotřebitelského, pokud skutečný účel úvěru nesouvisí s podnikáním, je velmi rizikové a může vést k závažným právním i finančním problémům. Dlužník, který jedná v postavení podnikatele, nepožívá ochrany poskytované spotřebitelům,
varovala před časem Česká národní banka.
Na půjčování na IČO upozorňuje také nová studie Institutu pro prevenci a řešení předlužení Moderní lichva v praxi. Ta má podle studie řadu podob, jejich společným znakem je ale snaha vyhnout se regulacím, které jsou spojené s poskytováním spotřebitelského úvěru a také požadavku na posouzení úvěruschopnosti žadatelů.
Moderní lichváři je ostatně zpravidla nabízí zadluženým lidem, kteří by na půjčku od banky nebo férové nebankovní společnosti nedosáhli. U těchto predátorských společností uspějí, podmínky, za kterých si půjčí, ovšem už od začátku cíli na zesplatnění úvěru a s tím související sankce, často i zpeněžení jejich majetku.
Bez ochrany garantované zákonem
Půjčky na IČO – takzvané zastřené půjčky – jsou problematické v několika ohledech. Předně: jakmile podepíšete smlouvu o úvěru, ve které vystupujete jako podnikatel, nevztahuje se na vás ochrana spotřebitele.
Nebudete mít právo na předčasné splacení za zákonem omezené náklady, na omezení sankcí za prodlení, na to, aby nemovitost, která slouží k zajištění takového úvěru, nebyla ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky ani na zákaz rozhodčích doložek, které podnikatelské smlouvy velmi často obsahují,
vypočítává ČNB.
Podnikatelské úvěry jako takové totiž mohou na rozdíl od spotřebitelských půjček poskytovat i společnosti, které nemají oprávnění od ČNB a dohledu centrální banky nepodléhají. Ve svých smluvních podmínkách si tak mohou nastavit různě vysoké úroky, krátké doby splatnosti i skryté poplatky.
Za jakých podmínek se zastřené úvěry poskytují?
Studie například popisuje případ, kdy došlo k poskytnutí úvěru na 460 000 Kč s úrokovou sazbou 20,4 % p. a. Dlužník ale dostal jen 300 000 Kč, zbývajících 160 000 Kč padlo na provizi za zprostředkování.
Půjčka měla být splatná ve 120 měsíčních splátkách, v rámci měsíční splátky 7990 Kč ale bylo zahrnuté pouze placení úroku a jistinu měl dlužník vrátit vcelku za 10 let.
Možnost zesplatnění úvěru, včetně celkového úroku, byla sjednána při prodlení s placením splátky delším než 3 dny, navíc zde byla řada dalších důvodů zesplatnění. Jedním z nich bylo zahájení exekučního řízení, ke kterému z důvodu jiného bagatelního dluhu vůči jinému věřiteli brzy po uzavření této nevýhodné smlouvy došlo.
Úvěr byl formálně sjednaný jako nezajištěný, dluh byl uznaný ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Ve smlouvě byla dále dohodnutá možnost předčasného splacení úvěru, ale bez vlivu na celkový smluvní úrok.
| Výše původní jistiny | 460 000 Kč |
|---|---|
| Z toho dlužníkovi skutečně poskytnuto | 300 000 Kč (zbývajících 160 000 Kč využito na úhradu provize za zprostředkování) |
| Celková vymáhaná pohledávka věřitele ke dni zahájení exekuce (bez nákladů oprávněného) | 1 402 800 Kč |
| Struktura celkové vymáhané pohledávky | |
| Zbývající jistina | 460 000 Kč |
| Smluvní úrok | 942 800 Kč (celkový smluvní úrok činil 958 800 Kč, tj. 20,4 % p. a., přičemž ujednána byla pouze měsíční splátka úroku po dobu 10 let, na smluvní úrok byla započtena částka 16 000 Kč, kterou dlužník zaplatil před zesplatněním) |
| Jednorázová smluvní pokuta | 115 000 Kč (tj. 25 % z dosud neuhrazené jistiny) |
| Denní smluvní pokuta | 460 Kč denně (tj. 0,1 % denně z částky 460 000 Kč od 27. 9. 2023 do zaplacení) |
| Den uzavření smlouvy | 20. 7. 2023 |
| Den zesplatnění | 27. 9. 2023 (důvodem zesplatnění byla skutečnost, že proti povinnému bylo dne 26. 9. 2023 zahájeno exekuční řízení k vymožení bagatelního dluhu vůči jinému věřiteli, což byl jeden z mnoha důvodů pro možné zesplatnění) |
| Den zahájení exekuce | 3. 10. 2023 |
| Druh exekučního titulu | Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti |
Zdroj: Moderní lichva v praxi
Pozor na notářský zápis se svolením k vykonatelnosti
Podle Institutu si lze postup těchto společností představit následovně: jste ve finanční tísni a nedosáhnete na standardní financování, proto na internetu poptáte nebankovní půjčku. Na jejím základě se na vás obrátí zprostředkovatel, který vás přesvědčí, abyste převzali úvěr na IČO, které si za tímto účelem zřídíte.
Studie Institutu pro prevenci a řešení předlužení upozorňuje na praktiky predátorských společností, které půjčují lidem ve finanční tísni s cílem získat jejich nemovitosti hluboko pod kupní cenou. K tomu vedle zastřených úvěrů využívají P2P úvěry nebo zpětný leasing nemovitosti nabízený jako formu oddlužení.
Účel úvěru ani vaši úvěruschopnost nikdo dál neřeší, namísto toho dorazí zprostředkovatel či kurýr s řadou dokumentů k podpisu a penězi v hotovosti. Mezi dokumenty je smlouva o úvěru, často zatím nepodepsaná druhou stranou, kterou je některá z právnických osob jako poskytovatel úvěru. Zprostředkovatel a poskytovatel jsou obvykle propojení.
Dalším z dokumentů je smlouva o zprostředkování úvěru s ujednáním o poměrně vysoké provizi, kterou máte zaplatit z peněz z úvěru. K podpisu dostanete také plnou moc, ve které jako zmocněnec figuruje zprostředkovatel úvěru.
Ten na základě této plné moci následně uzná dluh ze smlouvy o úvěru ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Právě ten je zde klíčový.
Jde totiž o závazek splatit svůj dluh ve stanovené lhůtě. Pokud ho nedodržíte, může poskytovatel půjčky jakožto věřitel bez dalšího soudního řízení požádat soudního exekutora o exekuci vašeho majetku, movitého i nemovitého. Dlužník tím dopředu souhlasí, že když nebude splácet, není potřeba soud. De facto tím věřiteli dává zelenou k rychlé exekuci a dražbě,
vysvětluje dluhová poradkyně a spoluautorka studie Petra Lomozová.
To, že jde o úkon notáře, sice může vzbudit důvěru, v praxi ale nijak neochrání. Notář zpravidla kontroluje formální náležitosti, nikoli férovost podmínek nebo přiměřenost sankcí.
Možnosti obrany jsou omezené
Cesta, jak se z takto nevýhodného úvěru vyvázat, je poté obtížná. Je totiž nutné prokázat, že vás do uzavření smlouvy přes IČO poskytovatel půjčky vmanévroval. To se většinou neobejde bez záznamů o vaší vzájemné komunikaci.
Studie IPŘP ostatně poukazuje na zhruba padesátku řízení před finančním arbitrem ukončených v důsledku toho, že poškozený ve smlouvě nevystupuje jako spotřebitel a není schopný prokázat opak. Finanční arbitr totiž ze své pozice rozhoduje pouze spory podané spotřebiteli.
Řešením tak podle dluhových poradců může být například odvolání na ochranu vyplývající z adhezních smluv, v některých krajních případech může zafungovat možnost dovolat se neplatnosti smlouvy nebo některých jejích ujednání s odkazem na rozpor s dobrými mravy.
Tento postup ale není pro laika jednoduchý, proto je vhodné poradit se s odborníky. Ideálně můžete využít služeb dluhových poraden – s hledáním může pomoci například Dluhový patron.
Jak nenaletět?
Pokud nechcete tahat za kratší konec, je nutné, abyste ve smlouvě o půjče vždy vystupovali jako spotřebitelé. Pak se na vás budou vztahovat práva a na poskytovatele půjčky povinnosti (a samozřejmě i naopak) vyplývající ze zákona o ochraně spotřebitele.
V praxi jde například o povinnost prověřit úvěruschopnost při uzavírání nové smlouvy, ale i každého dalšího významného navýšení celkového dluhu. Posouzení úvěruschopnosti by mělo vycházet z porovnání příjmů a výdajů, ale i údajů o majetku, závazcích, případně způsobu plnění předchozích dluhů. Pokud to daná společnost neudělá, může jít o znak nepoctivého poskytovatele.
Co se týče přímo zastřených úvěrů, vždy si pečlivě prostudujte smluvní podmínky. Zejména zda nebudete jako dlužník označen jako podnikatel a zda není obsahem smluv prohlášení vás jako dlužníka, že úvěr budete čerpat pouze za účelem podnikatelské činnosti a živnostenské oprávnění případně po dobu splácení poskytnutého úvěru nezrušíte,
radí Česká národní banka.
Zároveň se vyplatí půjčovat si vždy jen od společností oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr, tedy banky nebo nebankovních poskytovatelů s oprávněním ČNB. Seznam takových společností najdete na webu ČNB.
