No nevím. Mluvit pravdu ano, ale člověku, pro kteréhu budu dělat. Jenže kádrováku? Já mám zkušenost, že kde jsem se dostal k šéfovi, tam jsem uspěl. A kde to bylo přes kádrováky, tak neuspěl. Vysvětluji si to tím, že kádrovák tu informaci nedokáže vyhopdnotit, co je podstatné, a jestli je to dobře, nebo ne. Jen tupě odškrtává, aniž by věděl co to vlastně znamená, a aniž by dokázal poznat, zda je to podstatné.
Takže pokud bych šel na pohovor, tak u skutečných lidí bych se přidržel nelhat, a u kádrováků bych lhát začal, ač jsem to dosud nedělal, ovšem s tím, že to hned uvedu po pravdě u skutečného člověka v dalším kole, když se tam dostanu.
V předminulém zaměstnání jsme měli zkušenost (tam jedině jsme zkoušeli všechny způsoby), že nejlepší lidi byli na doporučení a přijímáni šéfem, trochu horší na inzerát přijímaní šéfem, a nejhorší ti, přijatí přes vnitřní kádrovačku / agenturu (to bylo to samé). Ti posední byli z 85% nepoužitelní.