Hlavní navigace

Desetník: Za vklady v bance dostaneme míň

7. 2. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Od minulého léta banky straší zejména úvěrové klienty, že úrokové sazby porostou. Opak je ale zatím pravdou. Snížení úrokových sazeb čeká ale nejen úvěry, ale také vklady. Mezi tím banky vykazují rostoucí zisky a i levicová vláda plánuje snížení daní z příjmů.

DESETNÍK 51/2005 (24. 1. 2005 – 6. 2. 2005)

Snížení úrokových sazeb – proč to dělá?

Česká národní banka navzdory očekáváním ve čtvrtek 27. ledna 2005 snížila klíčové úrokové sazby, které se zrcadlí v úrokových sazbách úvěrů i vkladů, o 0,25 procentních bodů. Ekonomika dostala šokovou terapii, makroekonomové studenou sprchu, zadlužení občané s dlouhodobými fixacemi úrokových sazeb vztek a drobní střadatelé opět o nějakou tu korunu méně. Ale pěkně popořádku.

Česká národní banka přistoupila ke snížení úrokových sazeb z několika důvodů – silná koruna by dle oficiálních zdrojů mohla ohrozit české exportéry (ovšem obchodní bilance je v nejlepší kondici od počátku devadesátých let) a snížení úrokových sazeb by mělo korunu oslabit. Pravda, koruna sice nejprve poklesla, ale vzápětí začala opět posilovat, a pouhý týden po zásahu ČNB znovu pokořila 2,5leté maximum vůči euru.

Jiným důvodem je pomalý růst ekonomiky, který by mohly nižší úrokové sazby podpořit. Opět se není třeba bát inflace, která je nižší, než ČNB očekávala. Na druhou stranu, důvěryhodné analytické zdroje se domnívají, že snížení úrokových sazeb zrychlení růstu nepomůže. Nebo alespoň nikterak významně.

Jako třetí stojí za zvážení neoficiální důvod zvýšení úrokových sazeb – obava z deflace. Jinými slovy: ČNB se snaží předejít snižování cen snížením úroků.

Ať jsou motivy centrální banky, jež v loňském roce kvůli poklesu hodnoty devizových rezerv (který nebyl zapříčiněn ničím jiným než posílením koruny) vykázala ztrátu ve výši 53,7 mld. Kč (oproti 18,2 mld. Kč v roce předloňském), jakékoli, dopady na drobné střadatele a dlužníky jsou jednoznačné.

Snížení úrokových sazeb – kdo na tom vydělá?

Na snížení úrokových sazeb, obecně řečeno, vydělají dlužníci a prodělají střadatelé (a věřitelé). Není to zcela přesné, ale k tomu se dostanu dále.

Některé banky již v reakci na snížení úrokových sazeb ČNB snížily úrokové sazby svých vkladových a úvěrových produktů. Hypoteční úvěry poněkud porušily tradici, kdy banky nejrychleji odpovídají snížením úrokových sazeb z vkladů, ale to lze přičítat především tvrdé konkurenci.

Na snížení úrokových sazeb hypoték vydělají lidé, kteří o hypotéku teprve žádají, případně mají právě „obrátku“ doby fixace hypotečního úvěru. Majitelé nemovitostí, kteří se „zajistili“ dlouhou fixací za cenu vyšší úrokové sazby, mohou klidně (ale draze) spát – jich se zlevnění samozřejmě netýká.

O snižování úrokových sazeb hypoték jsme vás průběžně informovali, zde nabízím pouze stručný přehled odkazů na změny:

Další banky se nejspíš přidají také. Úvěr lze nyní získat s roční fixací poměrně spolehlivě pod 3% úrokovou sazbou (např. od 2,75 % u Živnostenské banky nebo garantovanou 2,99 % u České spořitelny) a pětileté fixace se blíží pomalým krokem ke 4 % (např. od 4,36 % u Komerční banky nebo garantovaná 4,55 % u Wuestenrot hypoteční banky).

Řada bank již také zareagovala snížením úrokových sazeb z vkladů. Na tom samozřejmě prodělají střadatelé, zvláště naplní-li se důsledek snížení sazeb – rostoucí inflace. (Ostatně z titulu rostoucí inflace mohou těžit i dlužníci s fixními úrokovými sazbami.) Nelze ovšem říci, že by banky na nižších úrokových sazbách z vkladů vydělaly. Opak je častěji pravdou. S klesajícími úrokovými sazbami zpravidla klesá také úroková marže (rozdíl mezi úroky zaplacenými a přijatými), která je právě zdrojem zisků bank. A pokles úrokových sazeb z úvěrů (vedle hypotečních) už řada bank také oznamuje.

Zdaleka ne každý střadatel musel být poklesem sazeb zasažen negativně. Pokud jste majiteli dluhopisů, vězte, že jejich cena stoupla. Naopak akciím pokles úrokových sazeb na našem trhu zpravidla nesvědčí – obava z oslabení koruny činí výnos českých akcií pro zahraniční investory méně zajímavým a odcházejí z trhu. A s nimi i kapitál, který drží ceny akcií na vysokých hladinách.

Zisky – jen rostou

První banky a jiné finanční instituce již oznámily hospodářské výsledky za loňský rok. Zatím se jedná jen o předběžné cifry, které čekají na potvrzení auditory.

Nejhůře dopadla Česká národní banka. Vykázala ztrátu ve výši 53,7 mld. Kč oproti ztrátě 18,2 mld. Kč předloni. Vesměs celá ztráta jde ale na vrub posilující koruně, která uhlodala z korunové hodnoty devizových rezerv – jen kurzové ztráty dosáhly 58,7 mld. Kč.

Z velké trojky oznamovaly v uplynulé dekádě pracovních dní předběžné výsledky ČSOB a Česká spořitelna. První jmenovaná dosáhla téměř neskutečného nárůstu zisku (+ 94 %), který se vyšplhal na 6,977 mld. Kč po zdanění. Naopak Česká spořitelna dosáhla jen 5% přírůstku zisku po dosažení absolutní úrovně 7,65 mld. Kč.

Předběžný zisk zveřejnil také Penzijní fond České pojišťovny – největší poskytovatel penzijního připojištění v Česku (se 771 tisíci uzavřenými smlouvami). S hodnotou 712 mld. Kč se bankám rovnat nemůže, meziročním nárůstem je hravě překoná – vydělal o 141 % více než v roce 2003.

Daně – půjdou dolů?

Snižování daní není jen slovesnou hříčkou ODS. O snižování daní veřejně hovoří Svaz průmyslu a dopravy a v posledních dnech také Stanislav Gross.

Svaz průmyslu a dopravy představil poměrně radikální návrh reformy daní. Daň z příjmů by se snížila na 9 % a 19 %, kdy nižší sazbu by platili občané (i podnikající) s příjmem do 1 mil. Kč, příjmy vyšší by danili sazbou vyšší. 19% sazba by se také uplatňovala při zdanění firem. Zároveň se změnou sazeb by se zrušily i odčitatelné položky vyjma úlev na děti. Druhým krokem by bylo zrušení majetkových daní.

Stát by daňovou reformou Svazu průmyslu a dopravy přišel ročně o 55 až 63 mld. Kč. A kde by je vzal? Jsem přesvědčený, že těch chybějících 60 miliard lze ušetřit snížením nákladů na státní správu, řekl Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Představy Stanislava Grosse jsou poněkud méně radikální. Pouze by snížil zdanění v nejnižším daňovém pásmu na 12 % (ze současných 15 %) a v druhém pásmu na 18 % (z dnešních 20 %). Člověk s příjmem 18 tis. Kč by tak měsíčně ušetřil 250 Kč.

dan_z_prijmu

ČSSD zároveň zvažuje zrušení odčitatelné položky na osobu (dnes ve výši 3170 Kč) a její nahrazení daňovou slevou ve výši 500 Kč (obdobný model, jaký je od 1. ledna užíván pro daňové zvýhodnění vyživovaných dětí).

A samozřejmě ve vzduchu stále visí rovná daň. Ta se stává hitem zemí nově přistoupivších k Evropské unii. Vedle Slovenska (19 %) ji zavedlo od letoška Rumunsko (ve výši 16 %) a uvažuje o ní Maďarsko.

Krátce

Vyplatí se vám snížení úrokových sazeb?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).