Hlavní navigace

Desetník: Proč nechce ČSSD privatizovat nemocnice?

14. 5. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

ČSSD se staví proti privatizaci nemocnic. Přesto její stínový ministr zdravotnictví David Rath vesele privatizuje - polikliniku. Co může být příčinou nevole privatizace nemocnic? A jaká může být reforma zdravotnictví? Pomoci mohou též předplacené platební karty. Jak?

DESETNÍK 106/2007 (30. 4. 2007 – 13. 5. 2007)

David Rath kupuje polikliniku!

Zpráva o tom, že stínový ministr zdravotnictví David Rath kupuje polikliniku prostřednictvím společnosti Paracelsum, v níž má 50% podíl, kterou přinesly u uplynulé dekádě pracovních dnů Lidové noviny, je zarážející především tím, že kupující ostře brání privatizaci nemocnic. Nemocnice ale není poliklinika…

Rozdíl mezi poliklinikou a nemocnicí je nasnadě. Zatímco nemocnice nabízejí v převážné většině lůžkovou péči, polikliniky poskytují péči ambulantní – tedy docházkovou. Argumentem proti privatizaci nemocnic je, že by soukromí majitelé v „honbě za ziskem“ udržovali pouze ziskové obory a nevýdělečné, či dokonce ztrátové by neposkytovali. Zvláštní mi připadá, že tento argument jaksi neplatí u ambulantní péče…

Společnost Paracelsum za polikliniku na Chodově nabízí 16,2 mil. Kč. Získá tak zdravotnické zařízení s lukrativními obory a účetní hodnotou 9 mil. Kč… včetně pozemků.

David Rath ve svém prohlášení uvedl, že nemůže ovlivnit jednání společnosti. Pochopitelně. Vlastní jen její polovinu a není jednatelem – jednatelkou je od 18. prosince 2006 jeho manželka. Nedivil bych se proto, že p. Rath ani neví, do jakého tendru se jeho společnost přihlásila.


Privatizovat, či neprivatizovat

Podnikatel, ať již podniká v libovolném oboru, se snaží dosáhnout zisku. To samozřejmě platí i v podnikání ve zdravotnictví (bez ohledu na to, zda se jedná o polikliniku, nebo nemocnici). Proti privatizaci nemocnic stojí dva základní argumenty – jeden se týká kvality zdravotní péče, druhý šíře nabízených služeb. Podívejme se nejprve na druhý z nich.

Obavou nejen ČSSD, ale i pacientů je, že v případě privatizace nemocnice (či jiného zdravotnického zařízení) se nový majitel ve snaze dosáhnout zisku bude orientovat pouze na ziskové obory. Nevýdělečné, nebo dokonce ztrátové oblasti zdravotní péče zredukuje, nebo zruší. Ano, stát se to může. Je ale třeba si v této souvislosti uvědomit jednu zásadní věc: Co je příčinou toho, že je jeden obor zdravotní péče ziskový a jiný ztrátový?

Odpovědí je systém úhrad zdravotní péče ze zdravotního pojištění. V současné době platí bodový sazebník úkonů a každý bod je oceněn korunovou hodnotou. Tento sazebník vydává Ministerstvo zdravotnictví a je vesměs závazný. Jediné, co učiní ten či onen obor ziskovým či ztrátovým, jsou jednak jeho náklady a jednak bodové ocenění. A v současné době změnit rentabilitu jednotlivých úkonů může ministerstvo poměrně snadno – tu pár bodíků přidá, tu odebere. A ze ziskového oboru je rázem ztrátový a ze ztrátového ziskový.

Druhou možností, jak udržet i v současném systému zdravotnictví v privatizovaných zařízeních kompletní péči, je stanovit smluvní podmínky privatizace tak, aby nový vlastník musel poskytovat i zdravotní péči, která pro něj není příliš líbivá z pozice ziskovosti.

Závažnější obavou je možnost snížení kvality zdravotní péče v privatizovaných zařízeních. V rámci úsporných zařízení by mohlo dojít i na takové řezy, které sníží kvalitu poskytované péče. Ani to v tržním prostředí příliš nehrozí. Zdravotnictví je dlouhodobý obor podnikání a v každém dlouhodobém podnikání závisí na spokojenosti zákazníků – kteří si zdravotnické zařízení znovu vyberou, dostanou-li se do potíží. Jen tak může být dlouhodobě zisková.

I zkušenosti ze Slovenska, kde došlo k privatizaci většiny zdravotnických zařízení, rozptylují obavy ze soukromého vlastnictví nemocnic. Privatizované nemocnice vesměs prosperují – to znamená, že zefektivnily svůj chod, omezily plýtvání a zbývá jim zisk na rozvoj poskytovaných služeb (a samozřejmě i pro akcionáře).

Rozhodně nechci tvrdit, že každá státní nemocnice je špatně vedená a nemůže prosperovat, a rozhodně nechci tvrdit, že každá soukromá nemocnice je vedená dobře a prosperovat bude. Motivace pro zvýšení zisku, k němuž slouží především dobrá kvalita, je ale vyšší u soukromých subjektů.


Předplacené karty (nejen) ve zdravotnictví

Předplacené karty jsou klasické debetní platební karty, které fungují na předplaceném principu podobně jako předplacené karty mobilních operátorů. Klient (nebo někdo jiný) složí peníze u banky na účet karty, a tu následně využívá k placení v obchodech. Předplacené karty mají několikero využití – a především budoucnost. O tom svědčí i I. mezinárodní konference k předplaceným kartám uspořádaná společností MasterCard minulý čtvrtek v Praze.

Předplacené karty lze využít v několika základních situacích. První z nich již představila Česká spořitelna v podobě firemních předplacených karet, kdy zaměstnavatel může místo hotovostní zálohy zaměstnance vybavit např. na služební cestu kartou s příslušnou „bezhotovostí“. Má tak jistotu, že zaměstnanec nepřekročí určitý limit.

Další možné využití je v podobě dárkových karet. Ty bývají jednorázové, tedy bez možnosti dalšího dobití hotovostí, a lze je spojit s dalšími benefity, např. slevou v obchodním řetězci apod.

dan_z_prijmu

Třetí možností je využití předplacených karet např. jako formy vyplácení sociálních dávek, jak je tomu již dnes v Moskvě. Rodina vlastní kartu a úřad zodpovědný za vyplácení dávek jí v příslušný čas na karetní účet přepošle patřičnou sumu. Podle Jána Čarného, generálního ředitele společnosti MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Polsko, již v minulém volebním období započalo jednání v této oblasti s českou vládou – a reakce byla vesměs pozitivní. K obnovení jednání by mělo dojít na podzim tohoto roku.

Obdobným způsobem, jakým jsou předplacené karty využity v sociální oblasti, mohou být použity i ve zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny mohou nabízet celou řadu benefitů (byť v současné době značně redukovaných) a zvažuje se též možnost zpětné platby pojištěncům, kteří zdravotní péči nečerpají nebo čerpají minimálně. V případě využití předplacených karet by zdravotní pojišťovna jednoduše převedla částku na karetní účet. Odpadla by administrativa a přibyla by možnost omezit čerpání z karty na vybrané oblasti – např. prevenci, sportovní aktivity, úhradu léků a lékařské péče apod.

Mají se privatizovat zdravotnická zařízení?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).