DESETNÍK 77/2006 (13. 3. 2006 – 26. 3. 2006)
Dnešním Desetníkem se povine jedna otázka jako červená nit. Veřejný dluh České republiky roste a na obzoru jsou další výdaje. A otázka zní: Kdo to zaplatí?
Živnostenská patnáctka
Volby se blíží a s nimi se stupňují předvolební sliby ve snaze nalákat co nejvíce voličů k té či oné partaji. Na sklonku minulého týdne přišla se svou „novinkou“ nazvanou „Živnostenská patnáctka“ též ODS. Novinkou v uvozovkách proto, že řada bodů z ní je již notoricky známých.
- Roční daňové prázdniny, které si živnostník může vybrat v kterémkoliv roce volebního období,
- rovná daň 15 %, sjednocení DPH na 15 %,
- zrušení povinnosti odepisovat pro firmy s obratem do 15 mil. Kč,
- zrušení povinnosti mít registrační pokladnu,
- zrušení minimální daně,
- zrovnoprávnění živnostníků se zaměstnanci (tzv. švarcsystém),
- zrušení povinnosti platit nemocenskou za své zaměstnance,
- snížení sazby sociálního pojištění,
- snížení počtu kontrolujících institucí, sjednocení kontrolních činností pod vedením živnostenských úřadů, revize pravomocí celní správy,
- zrušení duplicitního podávání informací státním institucím (např. statistika),
- omezení platnosti zákoníku práce pro malé firmy s obratem do 15 mil. Kč,
- zjednodušení živnostenského zákona na úroveň první poloviny 90. let,
- zásadní zjednodušení regulace jednotlivých podnikatelských činností,
- zrušení selektivních dotačních programů „jen pro některé“,
- zavedení paušálního, daňově uznatelného výdaje místo knihy jízd na každé služební auto.
Jednotlivé body se vám mohou nebo nemusí líbit. Vždyť i ekonomové na ně mají nejednotný názor a nelze jednoznačně říci, jaký názor je ten „jediný správný“. Ne nadarmo se říká, že když se sejdou dva ekonomové, jsou mezi nimi alespoň tři ekonomické názory. (Mezi námi, obdobné rčení jsem slyšel i o právnících a řekl bych, že cosi na tento způsob je užíváno v každém oboru. Ale to jen na okraj.)
Jednou z novinek je hned první bod – roční daňové prázdniny pro živnostníky s možností výběru, v jakém roce volebního období je uplatní. Ač srdce (či pokladna) snad každého živnostníka zaplesá, a zřejmě by tento krok mohl vést k podpoře drobného podnikání, zaplakal by státní rozpočet.
V případě, že by předvolební slib daňových prázdnin ODS skutečně naplnila, došlo by k tomu, že by živnostníci neplatili daně po celé volební období. Nejsem účetní, takže ode mne nečekejte konkrétní radu, jak na to. Jistě by vám ale poradil každý daňový poradce. A vsadil bych se, že by během těchto čtyř let vzrostly zisky živnostníků (rozumějte: každému jen v jednom roce) více, než by kdo očekával – zato by zřejmě poklesly zisky firem s jiným způsobem podnikání… přelévat zisky není pro šikovného účetního větším problémem.
Zbývá dosud nezodpovězená otázka: O kolik peněz státní rozpočet přijde a jak se s tím vypořádá? Českomoravská konfederace odborových svazů varuje, že dopad na státní rozpočet bude minimálně 120 mld. Kč – a pokud by ODS nezrušila sociální dávky, tak dokonce 250 mld. Kč! ODS však věří v podporu spotřeby a podnikání, které by peníze do rozpočtu měly zase přilít…
Daňové prázdniny pro živnostníky nejsou jediným slibem ODS a i další strany připravují své voliče na pohádkové bohatství po naplnění svých volebních programů. A proto vám v nejbližší době přineseme seriál, v němž se podíváme na zoubek ekonomickým dopadům jednotlivých politických alternativ pěkně z blízka. Není všechno zlato, co se píše do volebních letáků.
Zaplatíme 40 mld. Kč?
„Česká republika prohrála arbitráž s Nomurou, zaplatíme až 40 mld. Kč.“ Takto zněly první informace po ukončení jedná z arbitráží, které se linou kolem IPB, její privatizace, nucené správy a následného převzetí ČSOB. Skutečnost je ale poněkud jiná.
V prvé řadě se nejednalo o arbitráž s Nomurou, ale s její dceřinou společností Saluka Investments B.V., založenou v Nizozemí. To je poměrně stěžejní bod celého případu. Saluka byla založena s jediným cílem – držení akcií IPB pro japonskou Nomuru, která je získala v privatizaci a vzápětí je na svou dcerku převedla.
Další, neméně významnou skutečností je, že Česká republika neprohrála „celou“ arbitráž, ale pouze její část – jeden z důležitých bodů, zda došlo k neoprávněnému vyvlastnění akcií IPB, arbitr rozhodl, že nikoli. A obdobně rozhodl i v dalších dílčích bodech. Čeho se Česká republika dopustila, je:
- ČR diskriminovala IPB tím, že jí neposkytla takovou veřejnou podporu jako ostatním velkým privatizovaným bankám, zejména Komerční bance a České spořitelně,
- zmařila snahu IPB a jejích akcionářů najít řešení krize IPB na jaře 2000 a
- přispěla k pádu IPB zveřejněním informací o jejím stavu před vypuknutím druhého runu na IPB v červnu 2000.
Česká republika se tedy řady prohřešků dopustila, ovšem zdaleka ne takového množství a v takovém rozsahu, v jakém se je snažila prosadit Saluka. Vyvstává tak otázka, na jakou výši se požadované odškodné cca 40 mld. Kč sešplhá – a zda budeme muset vůbec nějaké platit. Saluka totiž bude nejprve muset prokázat, že jí vznikla škoda. A to jí půjde velmi obtížně.
Saluka tak bude muset prokázat, že jí vznikla nějaká škoda, přestože akcie IPB, které v říjnu 1998 koupila od Nomury, po uvalení nucené správy na IPB zase prodala Nomuře za stejnou cenu zpět,
píše se ve Shrnutí rozhodčího nálezu.
Celý Rozhodčí nález v mezinárodní arbitráži mezi Českou republikou a společností Saluka Investments je k dispozici na stránkách Ministerstva financí (v anglickém jazyce, PDF, 619 kB).
Bankovní novinky
- HSBC, jedna z největších světových bank, chce expandovat do České republiky. Banka v ČR sice zastoupení již má, ale věnuje se pouze vybraným službám a nezaujímá na českém trhu významnější postavení – dosud má otevřenu pouze jednu pobočku v Praze.
- eBanka je na prodej. Finančnímu serveru Měšec.cz to potvrdila Dita Fuchsová tisková mluvčí společnosti PPF, která je majitelem eBanky a která nyní jedná o několika nabídkách na odkup 100 % akcií banky. Zájemci o banku zatím nejsou známi, ani další bližší podrobnosti.
- Komerční banka investovala do pohledávek za Evropskou komisí v hodnotě 4,04 mld. Kč. Po oznámení transakce, jejímž cílem bylo zvýšení diverzifikace finančních aktiv, kurz akcií banky klesl.
- Opět se šíří phishingové e-maily, jejichž cílem je získání citlivých bankovních či osobních informací. Největší současnou hrozbou ale je, že jsou psány již i v češtině. „Vděčným“ terčem phishingu jsou klienti (ale i neklienti) Citibank. Phishingu se můžete účinně a snadno bránit – stačí vědět jak.
Zveřejněné zisky
Společnosti byly v loňském roce vesměs úspěšné, a tak není divu, že v uplynulé dekádě pracovních dnů zveřejnily řadu svých hospodářských výsledků vysoko nad očekáváním. Najdou se ale také výjimky, které zklamaly.
- ČEZ – překonal optimistická očekávání a se ziskem 21,5 mld. Kč se stal nejziskovější českou firmou. Oproti roku 2004 vydělal o 62 % více.
- ČSOB – se svou skupinou dosáhla zisku 10,3 mld. Kč. Opět se jedná o enormní růst. Oproti roku 2004 vydělala o 50 % více.
- Philip Morris – vysloveně zklamal. Dosáhl zisku pouze 3,05 mld. Kč, což představuje výrazné snížení oproti roku 2004, kdy vydělal rovných 4,41 mld. Kč.
- Allianz – své majitele také příliš nepotěšila. Dosáhla zisku 635 mil. Kč, což je o 15 mil. Kč méně než v roce 2004. I růst pojistného zaznamenala nižší, než byl průměrný růst trhu.
- Winterthur pojišťovna i penzijní fond – významně zvýšili své zisky. Winterthur pojišťovna dosáhla zisku 1,5 mld. Kč při meziročním růstu o 28 % a Winterthur penzijní fond 1048 mil. Kč při růstu o 25 %.
- Česká podnikatelská pojišťovna – se opět dostala do černých čísel, když v loňském roce dosáhla zisku 28 mil. Kč poté, co vydělala o 76 mil. Kč více než předloni.
Své zisky samozřejmě zveřejnily i další finanční a významné průmyslové instituce, ale již dříve, proto jim nebudeme věnovat pozornost v tomto Desetníku. Všechny uvedené zisky jsou „čisté“, tedy po zdanění.