Hlavní navigace

Desetník: eBanka snižuje poplatky... nebo ne?

3. 7. 2006
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Koalice se shodla na základních bodech programu. Co přináší koaliční dohoda? Nejlepší možný kompromis. Bude ale muset žádat o důvěru Poslanecké sněmovny... uvěří jí? eBanka zrušila poplatek za příchozí platby a zlevnila odchozí... ale o čem mlčí? Je zlevnění jen iluzí?

DESETNÍK 84/2006 (19. 6. 2006 – 2. 7. 2006)

eBanka snižuje poplatky… nebo ne?

Další banka, tentokráte eBanka, oznámila zrušení a snížení některých poplatků od 1. června 2006. Klienti, radujte se! Nebo ne? Má to háček…

Zvolte Nejslušnější banku v ČR pro rok 2006. Anketu pořádá server Bankovnipoplat­ky.com za partnerství finančního serveru Měšec.cz.

eBanka vydala před několika málo dny tiskovou zprávu, v níž oznamuje: Od 1. července 2006 eBanka ruší poplatek za tuzemské příchozí platby u všech cenových programů k Osobnímu účtu. V cenovém programu Základ a Základ-Zdarma snižuje i poplatek za tuzemské odchozí platby. Víc nových informací se nedozvíte.

Proto kolega napsal tiskové mluvčí eBanky jednoduchý dotaz: Jaké změny v sazebníku zavádí vaše banka l. červenci 2006?

Odpověď obsahovala informaci: Ke změnám v sazebníku dnes eBanka vydala tiskovou informaci, kterou Vám v příloze zasílám.

A přiložená tisková zpráva oznamovala… ale to už jsem v bludném kruhu. Bližší informace žádné. Ani klientské informace po přihlášení k účtu nebyly sdílnější, jen odkazovaly na sazebník (samozřejmě nikoli aktivním proklikem, to by zřejmě bylo příliš jednoduché).

A co na to sazebník? Skutečně došlo ke zrušení poplatku za příchozí platby. Skutečně banka zlevnila odchozí platby u programu Základ a Základ Zdarma z 6,30 Kč na 5,90 Kč (v rámci eBanky, do jiné je třeba přičíst další 2 Kč; nutno dodat, že se neplatí nově při příchozí platbě). Ale o čem se nemluví, je vedení účtu a přímého bankovnictví. Pokud máte dostatečný příjem a program „Zdarma“, nemusí vás to trápit. Jinak, jste-li klienty banky, se připravte:

Změna platby za vedení účtu a přímého bankovnictví eBanky od 1. 7. 2006
Program Služba Cena Změna
před 1. 7. 2006 po 1. 7. 2006
Základ Vedení účtu 51 Kč 50 Kč  –1 Kč
Přímé bankovnictví 45 Kč 59 Kč 14 Kč
Celkem 96 Kč 109 Kč 13 Kč
Plus Vedení účtu 67 Kč 79 Kč 12 Kč
Přímé bankovnictví 75 Kč 80 Kč 5 Kč
Celkem 142 Kč 159 Kč 17 Kč
eLinka Vedení účtu 19 Kč 50 Kč 31 Kč
Přímé bankovnictví 45 Kč 59 Kč 14 Kč
Celkem 64 Kč 109 Kč 45 Kč

Stejnou výši poplatků zaplatí majitelé programů „Zdarma“, pokud si v měsíci nepřipíší na účet 15 tis. Kč (Základ) nebo 30 tis. Kč (Plus).

Pokud tempo poklesu poplatků za bankovní služby setrvá, nebudeme je mít jak platit. ČNB zvažuje zrušení padesátihaléřů… čím zaplatíme snižující se poplatky?


Náročná koaliční jednání… k ničemu?

Tvrdá koaliční jednání vyústila v koaliční smlouvu plnou kompromisů. Zúčastnění politici vesměs prohlašují, že se podařilo vyjednat nejlepší možné. Jen ČSSD stojí jaksi stranou a přidržuje se za ruce s KSČM. (Jak jinak hodnotit prohlášení sociálně-demokratických politiků o volební remíze – kterážto slova lze sice zaslechnout i z úst představitelů stran střed-pravicových, ovšem ze strany ČSSD si podobná prohlášení nedokážu vysvětlit jiným způsobem než semknutím obou parlamentních levicových stran…)

Nemá smysl vést řeči o urážkách a (nejen?) slovních napadení z jedné či druhé strany politického spektra. Na to už si mohli čeští voliči za léta demokracie v Česku zvyknout. Smysl má podívat se na fakta. A ta mluví jasně.

Přestože se vládní koalice dohodla a přestože vláda ve smluveném složení bude pravděpodobně v průběhu tohoto týdne jmenována (současná podá dnes demisi), musí do jednoho měsíce předstoupit s programem před Poslaneckou sněmovnu a žádat ji o důvěru. K tomu je zapotřebí nadpoloviční většina přítomných poslanců. A nelze předpokládat, že se opoziční poslanci zapomenou v poslaneckém baru. Naopak, podle hlasování o předsedovi (v aktuálním případě předsedkyni) Poslanecké sněmovny se „kdesi“ zapomnělo několik dušiček koaličních…

Podle dosavadních vyjádření ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem (a jeho proslovy) nelze očekávat, že by ČSSD menšinovou (srovnatelné s „patovou“) vládu podpořila, nebo alespoň tolerovala. Aktuálně se snaží dosadit do čela sněmovny svého člověka – a pochybuji, že je to pouze z důvodu „přídělu ústavních funkcí pro druhou nejsilnější stranu“. Pokud se totiž nepodaří sestavit vládu, která by získala důvěru, na třetí pokus místo prezidenta republiky vybírá kandidáta na premiéra právě šéf Poslanecké sněmovny. A koho jmenuje, bude-li z řad ČSSD?

Bude-li vládu sestavovat ČSSD, bude bezpodmínečně potřebovat podporu KSČM. A za to se platí… politicky, samozřejmě, nikoli pěti českými na stole jako ve vyšetřované kauze legendárního skokana na lyžích, jehož poslední skok vedl z můstku do Sněmovní ulice… Krom podpory komunistů bude muset ulovit alespoň jeden hlas ze současné koalice. Jak ale ukázalo hlasování o vedení sněmovny, nemusí to být neřešitelný problém… ale dokud možnost sestavení vlády v čele s ČSSD bude součástí spektra reálných alternativ, je tolerance koalice spíše z oblasti, které se věnovali bratři Grimmové.

Zdá se tedy, že kompromisní koaliční smlouva, při jejíž přípravě se zapotil nejeden vyjednavač, je odsouzena k zániku… Dokud ale nejsou zvednuty všechny ruce a stisknuta všechna tlačítka (a pootočeny všechny páčky), naděje pro koalici dýchá.


Co přináší koaliční dohoda?

Koaliční dohoda ODS, KDU-ČSL a Strany Zelených je dle mého názoru skutečně nejlepším možným kompromisem zúčastněných stran. Co by její realizace přinesla pro českou ekonomiku?

Dohoda je rozdělena do šesti oblastí, jimž se chce vláda prioritně věnovat:

  1. Evropská unie, mezinárodní spolupráce a bezpečnost
  2. Občan, rodina a společnost vzdělání a kultury
  3. Právní stát bez korupce
  4. Zdravé veřejné finance
  5. Moderní ekonomika a nová pracovní místa
  6. Kvalita života ve městě i na venkově

V prvním bodě jsou nejvýznamnějšími momenty shoda v dalším rozšiřování Evropské unie a reformy společných politik, zejména společné zemědělské politiky. Zároveň dohoda vyjadřuje snahu o další bližší integraci.

Využijte dotací, které Evropská unie nabízí!

V bodě o občanovi, rodině a společnosti je z ekonomického pohledu významný odstavec, který říká: Vytvoříme podmínky pro posílení soudržnosti rodiny a mezigenerační solidarity v daňovém a sociálním systému. Umožníme větší flexibilitu mateřské a rodičovské dovolené a posílení role otce při péči o děti. Prosadíme větší možnosti flexibilních pracovních úvazků a zvýšíme motivaci zaměstnavatelů k zaměstnávání rodičů vychovávajících děti.

Přestože pod většinou politických prohlášení lze nalézt více významů, z předchozí citace je patrná vůle ke zpružnění zákoníku práce a zároveň po podpoře podnikatelů, kteří zaměstnají rodiče zejména malých dětí. O formě podpory se v dokumentu samozřejmě nehovoří, a může tak nabýt libovolné (a v konečném důsledku i žádné) podoby.

Vysoké školy se sice nemusí bát o snížení počtu zájemců z důvodu zavedení školného – vzdělávání bude nadále „bezplatné“. Vláda ale bude diskutovat… o větším zapojení soukromých zdrojů do školství, vědy a výzkumu.

Těšit se mohou též památkáři, jejichž ministerstvo dostane (postupně) více peněz.

Boj proti korupci je prioritou snad každé vlády. Občas mám ale pocit, že korupce je denním chlebem a její postih nedostižný. Srovnejme např. kauzy českého a italského fotbalu. Zatímco v Itálii, zemi, která dala světu Mafii, po „provalení“ korupce padaly hlavy a zúčastnění si již nekopnou ani v zákulisí italského fotbalu, mnozí čeští fotbaloví korupčníci byly odklizeni… na vyšší posty.

Bod „Zdravé veřejné finance“ je z celé smlouvy nejvíce konkrétní – a také patří mezi nejzajímavější (z ekonomického pohledu, samozřejmě). Klasické politické cíle (snížení nezaměstnanosti a podporu růstu) ponechám stranou a budu se věnovat věcnému obsahu.

Politické strany se v zásadě shodly na rovné dani jak z příjmů právnických a fyzických osob, tak DPH – s výjimkou přibližně třech desítek zboží a služeb převážně potravin, dopravy a ekologického vytápění, které budou ve snížené sazbě daně. Sociální a zdravotní služby by měly být od daně osvobozeny zcela. Sazbu daně dokument neuvádí, nicméně se hovoří nejčastěji o 19 %… kdeže je předvolebním 15 % konec. Neutrpí ani „zelená ekologická reforma“ – pouze se z DPH přesune do spotřebních daní, které nebudou nižší, než jsou minima v EU.

Změna se dotkne i zdravotního a sociálního pojištění. Klesnout by sice mělo pouze sociální (o konkrétní výši poklesu dokument opět nehovoří), ale výběr obou „pojištění“ (často nazývaných daní) se přesune na finanční úřad. Krom toho i sociální pojištění dostane svůj strop.

Ani živnostníci se nemohou s jistotou těšit na prázdniny. Ty budoucí vláda teprve zváží. Pokud ale jejich obrat bude do 15 mil. Kč, budou si moci, stejně jako další malé firmy, výhodněji odpisovat majetek.

Nevelký, nicméně posun, je u „převodových daní“. Daň dědickou nebudou platit příbuzní ani ve II. skupině a daň z převodu nemovitosti se sníží ze 3 % na 1 %. Daň darovací zůstává ve stávající podobě.

Daň z nemovitostí ale změny příliš velké nečekají. Ani nerentabilita jejího výběru nepřivedla koaliční strany k jinému závěru, než že bude zrušena pouze u zemědělské půdy. Obce ale o peníze nepřijdou, dostanou je z jiných (a drahno říci efektivněji vybraných) zdrojů.

Změny se dočká sociální systém, který by měl více motivovat k práci než k pobírání dávek.

důchodová reforma je součástí plánů. Měla by zachovat mezigenerační solidaritu, zvýšit odpovědnost jedince a podporovat rodiny s dětmi – buď bonusem za děti, nebo snížením odvodu podle počtu dětí.

Zdravotnictví se koaliční smlouva věnuje více než ostatním bodům. Není divu, koaličním politikům je trnem v oku zákon „o neziskových nemocnicích“ a další opatření nastolená posledním sociálně-demokratickým ministrem zdravotnictví Davidem Rathem. Kromě zrušení diskutabilního zákona chce koalice umožnit zdravotní pojištění se spoluúčastí a nadstandardní zdravotní pojištění, které by mělo hradit i jinou než standardní zdravotní péči. Tu koalice blíže specifikuje.

skoleni_15_4

Celé ekonomice by mělo prospět zprůhlednění zadávání veřejných zakázek, lepší umožnění konkurence v síťových odvětvích, revize systému investičních pobídek a dotací a privatizace státních podílů ve firmách.

Plány, ač většina z nich ještě z pochopitelných důvodů nemá konkrétní podobu, jsou ambiciózní. Otázka je, zda a jakou šanci bude mít koalice na jejich realizaci…

Získá koaliční vláda důvěru?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).