Hlavní navigace

Desatero odpovědného zadlužování

Autor: Shutterstock
Bohumil Tesařík

Lidové přísloví říká, že dluh ujídá ze společné mísy. Není špatné si půjčit, ale je chybou půjčovat si na věci denní spotřeby či s krátkou životností. Chci to, nebo to opravdu potřebuji?

Na počátku jste měli jen nějakou vytouženou věc, kterou jste si chtěli pořídit a neměli dostatek finančních prostředků, abyste si ji mohli koupit ihned. Jedním z řešení bylo vzít si půjčku a postupně ji splácet. Příliš dlouze jste nad tím nepřemýšleli. Za normální situace by se asi nic tak hrozného nedělo, ale v nejisté době zprvu nenápadně se projevující finanční a ekonomické krize mohou začít vaše výdaje převyšovat příjmy. A najednou je problém na světě.

Shrnutím názorů našich ekonomů z bankovních i nebankovních institucí a Patrika Nachera, provozovatele serveru Bankovnipoplatky.com, lze zkompilovat desatero pravidel odpovědného zadlužování, platných jak pro domácnosti, tak pro malé soukromé (rodinné) firmy:

1. Nepůjčuji si na zbytečnosti

Vždy si nejdříve rozmyslím, zda předmět nebo služba, které si chci s pomocí úvěru pořídit, skutečně v současné době potřebuji. Nekupuji si novou plazmovou televizi jen proto, že ji mají sousedé. Za vlastní peníze ji mohu chtít, za půjčené ji musím potřebovat.

2. Nepřeplácím životnost

Nekupuji si na úvěr žádný produkt nebo službu, které budu splácet delší dobu, než je budu reálně užívat. Nebudu například splácet celý rok čtrnáctidenní dovolenou u moře, ale smysluplné je splácet patnáct let pořízený byt.

3. Neriskuji úpadek (osobní bankrot)

Pečlivě si propočítám, jakou částku měsíčně si mohu vzhledem ke své ekonomické situaci (celkové výši příjmů) dovolit splácet. Vždy myslím i na zadní vrátka v podobě finanční rezervy na horší časy (měla by být alespoň na šest měsíců).

4. Nedůvěřuji každému

Pozorně si prověřím subjekt, který mi úvěr nabízí. Vždy myslím na to, že půjčky může poskytovat v podstatě kdokoliv. Společnosti, které si žadatele neprověřují, si obvykle kompenzují riziko výší úroků nebo jinými sankcemi. Důvěřuji, ale opatrně prověřuji.

5. Nejsem unáhlený

Neberu automaticky první nabídku půjčky, kterou dostanu. Pečlivě zvážím, který typ úvěru je pro mé potřeby nejvhodnější, nechvátám s výběrem a porovnávám různé podmínky. Akce končí zrovna zítra? Nebojte, i pozítří bude další příležitost.

6. Neporovnávám pouze úroky

Vždy si zjistím, kolik mě bude úvěr reálně stát včetně všech poplatků za správu úvěru, uzavření smlouvy a dalších. Neporovnávám úrokové sazby, ale roční procentní sazby nákladů (RPSN) a celkový objem peněz, který zaplatím.

7. Nepodepisuji neznámé

Vždy se podrobně seznámím se smlouvou a úvěrovými podmínkami včetně případných sankcí a pokut. Nepodepisuji nic, čemu jednoznačně nerozumím. V případě potřeby se poradím s odborníky nebo alespoň zkušenějšími lidmi ze svého okolí.

8. Nemyslím jen na přítomnost

Své závazky splácím řádně a včas a tím si buduji pozitivní úvěrovou historii kdykoliv do budoucna. Snáze a levněji si tak mohu případně příště půjčit znovu. V případě potřeby se pojistím pro situaci neschopnosti splácet v budoucnu, ale až poté, co si přečtu pojistné podmínky a ujistím se, že mi pojišťovna vůbec něco vyplatí.

9. Nepůjčuji si na splácení půjčky

Pokud přes veškerá opatření nastane situace, kdy nejsem schopný úvěr splácet, nepůjčuji si další peníze na vyrovnání dluhu. Snažím se domluvit řešení přímo s věřitelem.

10. Nevěřím na zázraky

Pokud jsem u seriozní bankovní či jiné finanční instituce se žádostí o úvěr odmítnut, zamyslím se znovu nad svou ekonomickou situací dříve, než budu jinde žádat o dražší úvěr. Pamatuji na to, že tím nechrání jen sebe, ale i mne.

Našli jste v článku chybu?