Nejméně jsou v práci Nizozemci
V průměru nejméně hodin v práci stráví z členských zemí Nizozemci (30,1 hodin), Dánové (34,8 hodin) a Francouzi (35,2 hodin). V Nizozemí je to především proto, že tam více než 40 % lidí pracuje na zkrácené pracovní úvazky, především žen. Zaměstnanci se zkráceným úvazkem sice stráví v práci denně pouze okolo 4 hodin, ale zato podle údajů OECD pracují velice rychle, přesně a soustředí se na práci po celou dobu. Produktivita práce je tedy u zaměstnance na zkrácený úvazek mnohem vyšší než u zaměstnance na plný úvazek. Zkrácené pracovní úvazky umožňují podnikatelům vyšší flexibilitu v přijímání zakázek, současně mohou lépe optimalizovat počet zaměstnanců, čímž si snižují mzdové náklady. Pravdou ale je, že Nizozemci, Dánové a Francouzi si mohou dovolit v práci strávit méně času než ostatní, protože tyto země vykazují – po Lucembursku – nejvyšší produktivitu práce z členských zemí Evropské unie.
Zkrácený úvazek? Hlavně ženy s dětmi
Zkrácený pracovní úvazek pod 20 hodin týdně je rozšířený především v Nizozemí, Švýcarsku, Velké Británii, Německu, Belgii a Irsku. Jedná se tedy o vyspělé západoevropské země se vzdělaným obyvatelstvem, kde hlavně maminky s malými dětmi jsou rády, že mohou chodit do práce na méně než 20 hodin týdně. Neztrácí tak nabyté pracovní zkušenosti a jsou neustále v oboru. Současně se pořád mohou naplno věnovat dětem. Zkrácené pracovní úvazky jsou v těchto zemích díky jednoduché administrativě oblíbené i u zaměstnavatelů.
Kdo pracuje více než 45 hodin týdně?
Ve většině členských zemích OECD je standardní pracovní týden dle zákoníku práce 40 hodin (stejně jako v Česku), přesto mnoho lidí pracuje více než 45 hodin týdně. Někteří jsou rádi, že si mohou více vydělat, jiní nemají na vybranou, protože nechtějí přijít o místo. Nejvíce lidí pracuje přes 45 hodin týdně v Turecku, Mexiku a Řecku. Nejméně „workholiků“ je v Nizozemí, Norsku, Lucembursku, Rakousku a Švédsku.
Dopad snížení pracovních hodin na zaměstnanost
Zkrácení pracovní doby má pozitivní vliv na nezaměstnanost v zemi. Zaměstnavatel musí přijmout více zaměstnanců, aby splnil termíny zakázek, a snižuje tak počet lidí bez práce. Snížení počtu odpracovaných hodin se už v posledních deseti letech odrazilo na úrovni nezaměstnanosti v některých evropských zemích. V Dánsku (pracovní týden 37 hodin), Francii i Belgii (pracovní týden 38 hodin) klesla nezaměstnanost o více než 1,5%. Při nižší týdenní pracovní době potřebuje zaměstnavatel na stejný objem výkonu práce více lidí. Navíc je přesčasová práce poměrně drahá, ve většině zemí Evropské unie je zákonný příplatek za práci přesčas 50 %.
Současné nastavení zákonné pracovní doby v některých evropských zemích je ovšem na hranici únosnosti, protože v posledních měsících mají mnohé velké západoevropské firmy problémy s konkurencí na světových trzích především kvůli vysokým mzdovým a daňovým nákladům. Očekává se proto mírné zvyšování pracovní doby. Ve Francii již několik firem pohrozilo stěhováním do jiného státu, pokud zaměstnanci nebudou pracovat za stejnou mzdu každý týden o něco déle. Zákonnou pracovní dobu 35 hodin si může Francie dovolit především kvůli vysoké produktivitě práce, kterou dosahuje (v Evropě druhou nejvyšší po Lucembursku). Nicméně sociální výhody nejen ve Francii, ale i v ostatních zemích Evropské unie jsou finančně náročné a k jejich udržení je zásadní zvyšovat produktivitu práce. A to při zkracování zákonné pracovní doby asi dlouho nepůjde.
Země | Počet žen pracujících méně než 20 hodin týdně (v %) | Počet mužů pracujících méně než 20 hodin týdně (v %) | Počet žen pracujících více než 45 hodin (v %) | Počet mužů pracujících více než 45 hodin (v %) |
---|---|---|---|---|
Nizozemí | 60 | 13 | 1 | 2 |
Švýcarsko | 46 | 9 | 3 | 10 |
Velká Británie | 40 | 8 | 11 | 39 |
Německo | 37 | 7 | 3 | 10 |
Belgie | 36 | 8 | 4 | 9 |
Irsko | 34 | 8 | 7 | 15 |
Island | 31 | 11 | 15 | 60 |
Norsko | 31 | 8 | 1 | 7 |
Lucembursko | 29 | 3 | 1 | 6 |
Rakousko | 28 | 2 | 2 | 6 |
Itálie | 26 | 6 | 14 | 15 |
Austrálie | 25 | 10 | 14 | 36 |
Francie | 25 | 5 | 5 | 12 |
Dánsko | 23 | 10 | 6 | 19 |
Švédsko | 22 | 8 | 6 | 7 |
Nový Zéland | 20 | 8 | 14 | 40 |
Španělsko | 18 | 2 | 7 | 13 |
Finsko | 15 | 7 | 5 | 11 |
Kanada | 13 | 5 | 3 | 12 |
Řecko | 11 | 3 | 18 | 25 |
Japonsko | 9 | 2 | 15 | 40 |
Portugalsko | 9 | 2 | 9 | 17 |
USA | 8 | 3 | 10 | 20 |
Mexiko | 8 | 2 | 45 | 69 |
Česko | 4 | 1 | 6 | 18 |
Polsko | 4 | 1 | 12 | 25 |
Maďarsko | 3 | 1 | 5 | 12 |
Turecko | 2 | 1 | 58 | 73 |
Slovensko | 2 | 1 | 7 | 12 |
Pramen: Man and Woman in OECD Countries, OECD PUBLICATIONS – No. 83841 2006