Darovací smlouva je právní dokument, který slouží k bezplatnému převedení vlastnického práva darem z dárce na obdarovaného. Pod pojem dar se vměstná široká škála věcí, od peněz přes zvířata až po podíl v obchodní společnosti. Větší dary je přitom vhodné mít opatřeny písemnou smlouvou, aby se tak předešlo jakýmkoli sporům a nedorozuměním.
Co musí obsahovat darovací smlouva?
V případě darování nemovitosti či jiného majetku, u nějž je nutný zápis do katastru nemovitostí, musí mít smlouva písemnou podobu. Aby bylo darování uznáno za platné, měla by darovací smlouva zahrnovat tyto údaje:
- identifikace dárce a obdarovaného (včetně jména, adresy trvalého bydliště a rodného čísla),
- přesný popis předmětu daru,
- projev vůle dárce a prohlášení obdarovaného o přijetí daru,
- popřípadě uvedení podmínek darování,
- datum a podpisy.
Projevem vůle se míní výslovné prohlášení, že dárce poskytuje dar obdarovanému bezplatně. Co se týče popisu předmětu daru, v případě darování nemovitosti by ve smlouvě neměl chybět údaj o obci, katastrálním území a parcelním čísle, případně čísle jednotky. Současně se doporučuje nechat podpisy obou stran úředně ověřit.
Mezi volitelné, ale doporučované údaje obsažené v darovací smlouvě patří datum a místo uzavření smlouvy, prohlášení o stavu daru nebo ujednání o nákladech, tedy kdo bude hradit náklady spojené s převodem vlastnictví.
Zároveň je možné ji doplnit o další ustanovení, jako například o odvolání daru, povinnostech obdarovaného nebo o tom, jak se s darem má následně nakládat. Někdy je do ní vloženo také věcné břemeno, kterým se dárce opravňuje nadále užívat darovaný majetek. Typicky se tak děje u nemovitosti, v níž dárce hodlá zůstat i po jejím darování.
Vzor darovací smlouvy si můžete stáhnout zde.
Tento vzor smlouvy připravila advokátní kancelář Dostupný advokát. Jde o obecný vzor dokumentu, který nepředstavuje právní radu pro konkrétní případ. Každá situace má své specifické okolnosti, a vzor proto nemusí postihnout všechny varianty ani obsahovat všechna potřebná ujednání. Pro ověření vhodnosti vzoru a správné vyplnění doporučujeme konzultaci s advokátem na www.dostupnyadvokat.cz.
Daňové povinnosti při darování
Co se týče danění, samostatná darovací daň zanikla již před několika lety, konkrétně s počátkem roku 2014. Od té doby darování podléhá dani z příjmů fyzických osob, pakliže se tedy na dar nevztahuje osvobození od daně.
Zákon o daních z příjmů nicméně připouští poměrně široký okruh výjimek, díky čemuž se z velké části darů odvádět daň ve skutečnosti nemusí. Mezi dary od daně nejčastěji osvobozené patří:
- dary mezi příbuznými v přímé linii,
- dary mezi manželi,
- dary mezi osobami žijícími ve společné domácnosti po dobu nejméně 1 roku, jestliže obdarovaný pečoval o společnou domácnost nebo byl odkázán výživou na dárce,
- dary v hodnotě do 15 000 Kč ročně od jednoho dárce.
Jestliže se dar nevztahuje k žádné z výjimek, obdarovaný je povinen ho uvést v daňovém přiznání. Základ daně činí obvyklá cena daru, přičemž daň se vypočítává podle sazeb daně z příjmů. U dražších darů je vhodné mít k dispozici jednoznačnou dokumentaci o hodnotě daru, aby se předešlo sporům s finančním úřadem.
Možnosti odvolání daru
Odvolat dar lze pouze za určitých podmínek. Dárce k němu má právo v případě, že se dostane do takové nouze, že není schopen obstarat obživu sobě ani osobám, k nimž ho váže vyživovací povinnost. V takovém případě se vždy přihlíží i k tomu, zda se obdarovaný nenachází v podobně těžké finanční situaci.
Dalším důvodem pro odvolání daru je, když se obdarovaný dopustí vůči dárci zjevného porušení dobrých mravů. Jedná se například o projevy fyzického či psychického násilí, tehdy je dárci umožněno dar odvolat z důvodu tzv. nevděku. Odvolání přitom musí být provedeno do jednoho roku ode dne, kdy se dárce o újmě dozvěděl.
