Termíny pro podání daňového přiznání se liší v závislosti na tom, zda jej podáváte v klasické tištěné formě, elektronicky nebo tuto povinnost necháte na daňovém poradci. A zatímco termín pro podání listinného přiznání vypršel 1. dubna, termín pro odevzdání elektronického podání nás čeká za pár dní – konkrétně v pondělí 4. května 2026. Ke stejnému datu byste také měli výslednou daň uhradit.
Právě tento termín je relevantní pro velkou část poplatníků, kteří si řeší daňové přiznání sami. Živnostníci a podnikatelé totiž mají ze zákona zřízenou datovou schránku a spolu s tím i povinnost činit podání vůči Finanční správě elektronicky. Podle ředitelky Generální finanční správy Simony Hornochové finanční úřady čekají na necelý milion daňových přiznání. K 23. dubnu 2026 evidujeme 2 049 502 podaných daňových přiznání k daním z příjmů. Pokud se i letos projeví typická vlastnost nechávat podání na poslední chvíli, upozorňujeme, že v posledních dnech a hodinách před uplynutím lhůty může být portál MOJE daně kvůli vysokému počtu přihlášení a podání krátkodobě přetížen,
snaží se Hornochová motivovat k včasnému podání.
Vedle živnostníků mohou elektronické přiznání samozřejmě podávat i zaměstnanci, například pokud měli vedle hlavního pracovního poměru také příjmy z pronájmu apod. Pokud necháváte přiznání na daňovém poradci, je čas do středy 1. července 2026.
Pokud se ale vrátíme k elektronickému podání – to musí splňovat určité zákonné náležitosti, především musí být ve formátu XML. Nelze tedy vyplnit interaktivní pdfko a to později odeslat datovou schránkou. Elektronické podání můžete udělat přes:
- aplikaci Elektronická podání pro finanční správu (EPO),
- aplikaci Online finanční úřad, kde máte svou Daňovou informační schránku Plus (DIS+),
- datovou schránku, ale jen ve formátu XML,
- program třetí strany, který umí po vyplnění přiznání vygenerovat XML soubor, který pošlete datovkou nebo ho načtete do aplikace EPO. Takovou službu vám nabízí i naše formuláře.
My se dnes podíváme na podání skrze Online finanční úřad, respektive aplikaci MOJE daně.
Aplikace MOJE daně: Jak funguje?
Práce v portálu MOJE daně, respektive ve vaší osobní Daňové informační schránce (DIS+) se neobejde bez vzdáleného prokázání totožnosti. Pokud patříte do skupiny živnostníků, můžete se přihlásit prostřednictvím datové schránky, využít lze ale i další možnosti, například bankovní identitu.
V DIS+ se pak lehce proklikáte buď k formuláři, který je interaktivní obdobou klasického tištěného tiskopisu, nebo můžete využít Průvodce, který vás podáním provede pomocí návodných otázek. Jeho hlavní výhodou je, že pokud na danou otázku odpovíte záporně, nemusíte se vůbec zabývat pročítáním jednotlivých řádků a přemýšlet nad tím, zda se vás týkají a co do nich patří.
Zároveň máte možnost v průběhu vyplňování průvodce vypnout a přejít do klasického interaktivního formuláře. Mezi jednotlivými oddíly lze přecházet a vracet se. Na konci je k dispozici kontrola chyb, případně si můžete rozpracované přiznání uložit a vrátit se k němu později.
Daň z příjmů: Co se musí přiznat, odpočty a slevy
Dřív, než si projdeme samotné přiznání, je dobré zopakovat, co vše se do něj zanáší. V první řadě jde o vaše osobní a kontaktní údaje, které si ale většinou aplikace předvyplní sama, na vás je pouze jejich kontrola.
V dalším oddíle je potřeba specifikovat vaše příjmy. Platí, že dani z příjmu FO podléhají příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), samostatné činnosti (podnikání), nájmu, kapitálového majetku, příjmy ze zahraničí a ostatní příjmy, jak je definuje § 10 zákona o daních z příjmů (například příjmy z výher, příležitostné příjmy přesahující limit 50 tis. Kč/rok apod.). Předtím, než se pustíte do vyplňování, se tedy hodí mít tyto příjmy za rok 2025 spočítané.
Další část daňového přiznání se týká odpočtů a slev, díky kterým může být vaše výsledná daňová povinnost nižší. Pokud jde o odpočty, respektive nezdanitelné části základu daně, ty se odečítají od daňového základu, ze kterého se následně daň vypočte. V konečném důsledku tak mají menší efekt než daňové slevy. Jde o dary, platby na státem podporované finanční produkty zajištění na stáří či zaplacené úroky z úvěrů na bydlení.
Podrobnosti ohledně daňových odpočtů, především limity pro jejich uplatnění, najdete v článku:
To, že máte na výše uvedené odpočty nárok, je vždy nutné doložit – tedy nahrát jako přílohu příslušné potvrzení. Potvrzení o zaplacených úrocích či příspěvcích na finanční produkty zajištění na stáří posílá většina institucí automaticky, o potvrzení o darech bývá třeba zažádat.
Výslednou daň poté ještě snižují daňové slevy: sleva na poplatníka, sleva na manžela, daňové zvýhodnění na děti, sleva na invaliditu, sleva na držitele průkazu ZTP/P či sleva za zastavenou exekuci. Pouze slevu na poplatníka ovšem není nutné nijak prokazovat. Nárok na tyto slevy je opět nutné doložit, u dětí se pak dokládá také čestné prohlášení o tom, že si daňové zvýhodnění neuplatňuje druhý z rodičů.
U daňového zvýhodnění na dítě pak jako u jediné slevy platí, že může vzniknout záporná daň, respektive daňový bonus, který vám následně finanční úřad vyplatí jako daňový přeplatek. Ostatní slevy daň srazí maximálně na nulu. Podrobnosti ohledně daňových slev najdete v článku:
Nejčastější chyby v daňovém přiznání
Podle daňového poradce Jakuba Klímy ze společnosti BDO se chyby v přiznáních často opakují. Týkají se hlavně slev a odpočtů – některé bývají uplatňované neoprávněně, jiné naopak zůstávají nevyužité, ačkoli na ně má poplatník nárok.
Často se například zapomíná na to, že od roku 2024 platí jiná pravidla u slevy na manžela nebo manželku. Tu lze nyní uplatnit, jen pokud ve společné domácnosti žije vyživované dítě do tří let věku a vyživovaný manžel měl v minulém roce příjmy nižší než 68 tis. Kč. Podobně se chybuje v duplicitním uplatnění daňového zvýhodnění na dítě oběma rodiči najednou.
U odpočtů naopak poplatníci zapomínají, že mají nárok snížit svůj základ daně. Případně nevědí, že u produktů zajištění na stáří platí souhrnný limit pro odpočet 48 000 Kč, nebo zapomínají přikládat přílohy, které tento nárok prokazují.
Vyplnění přiznání krok za krokem
V galerii si můžete prohlédnout, jak vypadá podání za pomoci průvodce v aplikaci MOJE daně. Pracujeme v něm s fiktivním živnostníkem, který se věnuje úpravě zahrad rodinných domů a v roce 2025 si touto živností vydělal 650 tis. Kč.
Má dvě děti, splácí hypotéku a vedle toho se snaží zajistit se na stáří prostřednictvím životního pojištění, na které si každý měsíc odkládá 1000 Kč. Jelikož jeho smlouva splňuje podmínky pro daňově podporované soukromé životní pojištění, může zaplacené pojistné zahrnout do daňového přiznání. Připomeňme, že čistě rizikové životní pojištění bez spořicí či investiční složky podmínky daňového odpočtu nesplňuje.
Vedle toho si také pravidelně odkládá peníze do Dlouhodobého investičního produktu (DIP) – v roce 2025 celkem částku 24 000 Kč.
Jeho platby na DIP a životní pojištění se tedy vejdou do částky 48 000 Kč, což je společný limit pro všechny produkty zajištění na stáří. Víc než tuto částku si od základu daně odečíst nelze.
Pozdní podání, úhrada daně, sankce a vrácení přeplatku
Pokud daňové přiznání podáte víc jak 5 pracovních dnů po uplynutí lhůty, vznikne vám povinnost uhradit pokutu za pozdní podání ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení. Nanejvýš ale 5 % stanovené daně, respektive 300 000 Kč. Pokuta se naopak neplatí, pokud nedosáhne 1000 Kč.
Pokud přiznání nepodáte ani po výzvě správce daně, nebo až po lhůtě uvedené ve výzvě, stanoví se pokuta na horní hranici (minimálně 500 Kč).
V případě pozdní úhrady daně začne od čtvrtého dne po splatnosti nabíhat úrok z prodlení, aktuálně ve výši 11,5 % p. a.
Pokud vám vznikne vratitelný přeplatek, platí, že by vám měl být vrácený do 30 dnů od termínu pro elektronické podání, tedy nejpozději 3. června 2026. Nutnou podmínkou je, že o něj v rámci vyplnění přiznání požádáte a vyplníte údaje pro jeho vrácení.
Při opožděném podání daňového přiznání se lhůta pro vrácení přeplatku odvíjí ode dne, kdy bylo přiznání skutečně podáno, nebo ode dne podání žádosti o vrácení přeplatku, pokud je podána později. Lhůta pro vrácení přeplatku je i v těchto případech třicetidenní,
vysvětluje Finanční správa. Pokud máte evidované nedoplatky, může FS případný přeplatek přednostně použít na jejich úhradu.
