Hlavní navigace

Názor k článku "Daně jsou vysoké." A jsou vyšší než ve středověku? od Willy - Ve středověku a raném novověku (tj.do 19.století) panovala...

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 20. 9. 2012 8:54

    Willy (neregistrovaný) ---.mepnet.cz

    Ve středověku a raném novověku (tj.do 19.století) panovala především velká daňová nerovnoměrnost. Neexistovalo přesné zachycení majetku (zejména zemědělské půdy, protože základem přímých daní bylo právě její zdanění, tj. vlastně pozemková daň) a příjmů, což způsobovalo velkou nerovnoměrnost daňové zátěže. Daně sice panovníkovi povolovali stavové, ovšem šlechta sama ze svého majetku daně až na výjimky neplatila a vše odnesli poddaní v podobě tzv. kontribuce. Ta byla v obdobích neúrody a válek skutečně tíživá a vznikaly značné berní nedoplatky. Samostatnou kapitolou je využití daní. Drtivá většina vybraných financí putovala na vydržování vojska, s nímž se hájily zájmy panovníka a jeho rodu někde v Itálii nebo Flandrech. Vysoké byly i nepřímé daně - např. tzv.pivní tác nebo daň ze soli do panovnické solní pokladny (casa salis). Ta vytvořila ze soli v habsburské monarchii 17.a 18.století luxusní zboží, přitom byla jak pro lidi, tak pro domácí zvířata životně nezbytná.
    Značnou zátěží byla i robota. Původně tvořila práce na panském jen několik dní v roce a byla často převáděna do peněžní formy (reluována) .I středověk znal inflaci, už ale ne inflační doložky v urbářích. Takže šlechta začala od 16. století, kdy se vlivem inflace a změny životního stylu její příjmy značně snížily, roboty zvyšovat až na obvyklé tři dny týdně (další tři dny měl poddaný pracovat na svém a v neděli kostel a volno). Existovala ale i panství, kde se pracovalo na panském všech šest dní od rána do večera. A výnos z těchto robot, pokud nebyl vrchností promrhán v plesech a honech, spotřebovala výstavba zámků a klášterů. Ty jsou sice ozdobou naší vlasti, nicméně jejich vlastníci - nemajíce dnes robotníků - si rvou vlasy nad jejich údržbou.
    Míra daňové zátěže kolísala a lišila se i v různých oblastech země. Zpětně se dnes posuzuje míra zdanění dost obtížně, dá se ale shrnout do dvou závěrů. Zdanění bylo za prvé z dnešního pohledu zcela nerovnoměrné a nespravedlivé, protože neexistovaly přesné metody kontroly majetku a příjmů. A za druhé, daňový poplatník z daní nic neměl. V současnosti se sice taky mnoho peněz rozkrade promrhá za nevýhodné nákupy a zbytečné investice, přesto ale většina odvodů něco lidem přináší - státní důchody (tehdy nebyly), zdravotní péči z většiny zdarma (nebyla), investice do infrastruktury (skoro nic, až Marie Terezie budovala císařské silnice). Tehdy se peníze se většinou proválčily za slávu panovnického domu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).