Hlavní navigace

Daň z nemovitých věcí 2019: Jak vyplnit daňové přiznání za rodinný dům?

23. 1. 2019
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Koupili jste loni rodinný dům? Do konce ledna musíte podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. Jak to udělat? Projděte si vzorové přiznání, které dává návod krok za krokem.

Termín pro podání daňového přiznání se krátí. Čas je do konce ledna. Letos ho musí podat především ti, kdo loni nově nabyli nějakou nemovitost (čtěte podrobnosti). Připravili jsme pro vás návod na vyplnění daňového přiznání pro případ, že jste loni koupili rodinný dům (návod na daňové přiznání na byt).

Formulář pro daňové přiznání je k dispozici ve formátu PDF k tisku, online k vyplnění nebo jako interaktivní šablona ve formátu Microsoft Excel (stáhněte si daňový formulář).

ZMĚNY A NOVINKY 2019

Co se všechno mění v roce 2019 pro zaměstnance, zaměstnavatele nebo seniory?

Než začnete daňové přiznání vyplňovat, vezměte si k ruce výpis z katastru nemovitostí. Najdete v něm číslo parcely, výměru a druh pozemku či stavby. Všechny tyto údaje budeme do tiskopisu vyplňovat. Pokud ho u sebe nemáte, dají se informace nalézt i na internetu. V článku na příslušném místě najdete odkazy, kde přesně hledat.

Daňové přiznání budeme podávat za pana Hlaváče, který si minulý rok koupil rodinný dům v Luhačovicích. Pozemek má výměru 777 m2, zastavěná plocha domu je z toho 107 m2. Žádná část nemovitosti není užívaná k podnikání.

První strana

Na první straně přiznání je třeba vyplnit základní údaje. Jde například o jméno, adresu a další kontaktní údaje. Také je zde třeba vyplnit, k jakému finančnímu úřadu se přiznání podává.

Nezapomeňte na to, že přiznání k dani z nemovitých věcí se jako jediné podává dopředu, tedy už za rok 2019. Vyplnit je třeba i to, o jaký druh daňového přiznání jde. V našem případě jde o první podání v termínu, takže pan Hlaváč zaškrtne řádné podání.

Opravné přiznání se podává v případě, že si poplatník po podání řádného přiznání uvědomí chybu ve formuláři, ale stihne dodatečný formulář podat ještě do konce řádného termínu. V opačném případě už by musel podat dodatečné daňové přiznání. Dílčí přiznání se podává, máte-li více nemovitostí, z nichž jste jednu v předchozím roce pozbyli, ale jiná ve vašem majetku zůstala.

Dále se na první straně vyplňuje jméno a bydliště. Uvést lze i další kontaktní údaje – telefonní kontakt, e-mailovou adresu a číslo účtu.

Na první straně se také vyplňuje počet listů k přiznání za pozemky a stavby. Pan Hlaváč vyplňuje v obou případech jen jeden list, pozemek i stavba spadají pod stejný kraj. Na jeden list lze uvést více nemovitostí v případě, že jsou stejného druhu a ve stejném katastrálním území. Pokud se liší i jen v jednom z těchto faktorů, je nutné vyplnit list za každý pozemek zvlášť.


Autor: Jiří Hovorka

Druhá strana (II. oddíl)

Ke druhému oddílu si už vezmeme k ruce pokyny pro vyplňování a projdeme si ho krok za krokem.

Hned v úvodu je nutné specifikovat, za jaký druh pozemku přiznání podáváte. Protože přiznání podáváme za pozemek, na kterém stojí rodinný domek, zvolí kategorii „E“.

Pole 202 s datem zápisu vkladu vlastnického práva nevyplňujeme.

Buňku vyplníte v případě, že došlo k podání vkladu na katastr nemovitostí v předchozím roce a nebylo ještě pravomocně rozhodnuto nebo nedošlo do konce roku k uzavření dědického řízení. Pak musíte podat daňové přiznání do tří měsíců po vzniku právních účinků vkladu. Datum najdete na smlouvě v doložce vyznačené katastrálním úřadem v položce „Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne…“.

Do pole 204 zadáme název obce, v jejímž katastrálním území pozemek leží, a do pole 205 pak název samotného katastrálního území.

V buňce 206 uvedeme kód katastrálního území, který najdeme například na webu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Do tabulky 207 uvedeme údaje o všech parcelách daného druhu (podle pole 201). V našem případě uvádíme informace jen za jeden pozemek. Konkrétní údaje najdete v kupní smlouvě, listu vlastnictví, darovací smlouvě či výpisu z katastru nemovitostí. Parcelní číslo je dělené lomítkem. Před ním je maximálně pět číslic, za ním nejvíce tři.

Pokud neznáte parcelní číslo, taktéž pomůže internet, resp. stránka Nahlížení do katastru nemovitostí. Zde zadáte možnost „Vyhledat parcelu“ nebo v případě staveb „Vyhledat stavbu“.

Lehčí je hledat nejprve podle stavby, kterou najdete podle města a čísla popisného. Na výpisu najdete i parcelní číslo.

Jak už jsme uvedli, pozemek je o výměře 777 m2. Do další kolonky uvedeme „V“, protože pan Hlaváč pozemek vlastní. Výměra zastavěná jeho rodinným domem je pak 107 m2. Na žádný druh osvobození nárok nemá, další tři pole tudíž nevyplňuje.

Do polí s číslem 208 znovu opíšeme celkovou výměru pozemku a plochu zastavěnou  nemovitostí. Bod c) ani pole 209 nevyplňuje.

Výpočet daně z pozemků

Do řádku 210 zapíšeme celkovou výměru pozemku sníženou o výměru zastavěnou nemovitostmi, tedy číslo 670. 

Řádek 211–213 nevyplňujeme, protože se netýká typu naší nemovitosti.

Řádek 214 je určen pro předmět daně kategorie E–G, X a Y. Základem daně je jeho výměra zaokrouhlená na celé m2 nahoru. Opět vyplníme číslo 670.

Sazbu daně pro pole 215 – dle § 6 odst. 2 – najdete v následující tabulce. Zapíšeme 0,2 za pozemek typu E.

Sazby daně z pozemků
Druh pozemku Sazba daně
A – Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad 0,75 %
B – Trvalý travní porost 0,25 %
C – Hospodářský les 0,25 %
D – Rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %
E – Zastavěná plocha a nádvoří 0,20 Kč za 1 m2
F – Stavební pozemek 2 Kč za 1 m2
G – Ostatní plocha 0,20 Kč za 1 m2
X – Zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2
Y – Průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba, ostatní podnikatelská činnost 5 Kč za 1 m2

Pole 216 nevyplňujeme, protože se netýká typu naší nemovitosti.

Řádek 217 bude obsahovat součin řádku 212 a 213 u zemědělských pozemků (A–D) nebo součin řádku 214 a 215 (E, G, X, Y). Výsledek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Zapíšeme hodnotu 134.

Protože v modelovém příkladu neuplatňujeme žádné osvobození, řádek 218 a 219 zůstane prázdný.

Řádek 220 vypočteme jako rozdíl řádků 217 a 219 a výsledek zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Protože pole 219 je prázdné, pouze opíšeme hodnotu řádku 217.

Řádek 221 nevyplňujeme, protože pan Hlaváč je jediný vlastník, a proto hodnota v poli 222 bude totožná jako v poli 220.

Podle § 12 pak do řádku 223 uvedeme místní koeficient. V našem případě není zvýšen, proto nic nevyplňujeme. Koeficienty pro „vaše“ město si můžete najít ve vyhledávači na webu finanční správy.

Na řádku 224 se uvádí celková výše daně za pozemky v případě, že je zvýšen místní koeficient. V Luhačovicích je na základní úrovni 1, celková výše daně z řádku 222 se tedy nemění.


Autor: Jiří Hovorka

Třetí strana (III. oddíl)

Třetí oddíl se věnuje dani ze staveb. V políčku 301 opět označíme, za jaký typ stavby přiznání podáváme. V našem případě zapíše tedy písmeno „H“.

Údaje v polích 302 až 305 se řídí stejnými pravidly jako údaje u daně z pozemků. Pole 302 nevyplňujeme. Do buněk 303–305 zapíšeme stejnou specifikaci jako u pozemku k rodinnému domu.

Informace do tabulky 306 získáme opět z kupní smlouvy, listu vlastnictví či darovací smlouvy nebo z webu katastrálního úřadu – stejně jako tomu bylo u pozemku. Uvedeme, že je pan Hlaváč vlastníkem a že byl dům dostavěn v roce 2010. Výměra zastavěné plochy je 107 m(zapíšeme i do buňky 307).

Buňky 308–310 nevyplňujeme, protože stavba není osvobozená a je jiného typu.

Řádek 311 obsahuje základ daně ze staveb, tedy výměru zastavěné plochy. V našem případě hodnotu 107. 

Sazba daně ze staveb závisí na druhu stavby. Stanovuje ji § 11 odst. 1 zákona, a my proto zapíšeme hodnotu 2.

Druh nemovitosti Sazba daně
H – Obytný dům 2 Kč/m2
I – Ostatní stavba tvořící příslušenství k obytnému domu 2 Kč/m2
J – Stavba pro individuální rekreaci, rodinný dům využívaný pro individuální rekreaci 6 Kč/m2
K – Stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro individuální rekreaci 2 Kč/m2
L – Garáž vystavěná odděleně od obytného domu 8 Kč/m2
M – Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč/m2
N – Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 Kč/m2
O – Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2
P – Ostatní stavba 6 Kč/m2
R – Byt 2 Kč/m2
S – Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč/m2
T – Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 Kč/m2
U – Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2
V – Samostatný nebytový prostor užívaný jako garáž 8 Kč/m2
Z – Ostatní samostatný nebytový prostor 2 Kč/m2

Protože podáváme přiznání za stavbu, a ne za jednotku, daň se případně zvyšuje i za další nadzemní podlaží, které přesahuje 2/3 plochy stavby. To není náš případ, dům pana Hlaváče je přízemní. Řádky 313 a 314 tak nevyplňujeme.

V řádku 315 bude opět koeficient, tentokrát dle velikosti obce (dle § 11 odst. 3 a 4), uvedený v pokynech pro vyplnění. Pro Luhačovice platí koeficient ve výši 3,5. Standardně se určuje podle počtu obyvatel města, ale obec má možnost ho zvýšit či snížit vyhláškou. Koeficienty pro „vaše“ město si můžete najít ve vyhledávači na webu finanční správy.

Na řádku 316 dostanete výslednou sazbu daně tak, že v našem případě sazbu z řádku 312 vynásobíme koeficientem z řádku 315. Výslednou částku zaokrouhlujeme na dvě desetinná místa. Zapíšeme hodnotu 7,00. Pokud by stavba měla nadzemní podlaží, vstupuje do výpočtu celkové sazby ještě sazba za tato podlaží.

Daň ze staveb (317) získáme vynásobením řádků 316 a 311 a zaokrouhlením na celé Kč nahoru. Uvedeme 749 Kč. 

Protože pan Hlaváč žádnou část domu nevyužívá k podnikání a ani nemá nárok na osvobození od daně, nebude řádky 318 až 321 vyplňovat.

Řádek 322 bude obsahovat součet daně ze staveb (317) a zvýšení daně (319), který snížíme o výši nároku na osvobození (321). Výsledek se zaokrouhluje na celé koruny. V našem příkladu se daň nezvyšuje a neuplatňuje se ani žádné osvobození. Opisujeme proto opět hodnotu 749 Kč. 

Řádek 323 nevyplňujeme, protože pan Hlaváč je jediný vlastník.

Do řádku 324 napíšeme hodnotu z řádku 322.

Do řádku 325 uvedeme místní koeficient. V našem případě není zvýšen, proto nic nevyplňujeme. Koeficienty pro „vaše“ město si můžete najít ve vyhledávači na webu finanční správy.

Na řádku 326 se uvádí celková výše daně za pozemky v případě, že je zvýšen místní koeficient. V Luhačovicích je na základní úrovni 1, celková výše daně z řádku 324 se tedy nemění.

skoleni_15_4


Autor: Jiří Hovorka

Čtvrtá strana

Na poslední straně už jen do buněk 401, 402 a 403 zapíšeme vypočtenou výši daně. Na řádku 401 tedy v případě pana Hlaváče bude 134 Kč za pozemky a na řádku 402 bude 749 Kč za rodinný dům. Na řádku 403 se sčítají daně z pozemků a staveb. Pan Hlaváč tedy na dani z nemovitých věcí v roce 2019 bude platit celkem 883 Kč.

V poslední části přiznání ho pak nezapomeňte podepsat.


Autor: Jiří Hovorka

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Kolektiv redaktorů serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).