Hlavní navigace

Daň z nemovitostí 2013: Vyplňte formulář s námi

24. 1. 2013
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Daňové přiznání nemusí být nutně noční můra. Podívejte se na vzorové vyplnění formuláře podle modelového příkladu.

Konec ledna se blíží. Jak jsme slíbili, přinášíme dnes vzorový příklad vyplnění daňového přiznání k dani z nemovitostí podle modelového příkladu.

Na co nezapomenout?

Na úvod ještě připomínáme některé novinky, které byste měli vzít při vyplňování přiznání v úvahu. Je to zejména změna některých místních koeficientů, novinky ve státní správě, které mohou ovlivnit to, pod který finanční úřad spadáte, i nová čísla účtů finančních úřadů. Podrobnosti najdete v článku Daň z nemovitostí 2013: Formulář krok za krokem. Zde jsme se také podrobně věnovali samotnému formuláři daňového přiznání k dani z nemovitostí a podrobně popisovali, jaké údaje do kterých buněk vyplnit. 

Modelový příklad

Formulář budeme vyplňovat za pana Josefa Hlávku, který v minulém roce koupil rodinný dům s pozemkem v Jablonci nad Nisou. Pozemek je o výměře 250 m2, se zastavěnou plochou 100 m2. Žádná část z jeho nemovitostí není užívaná k podnikání a dům má jedno nadzemní patro.

Záhlaví

Kvůli zmíněným novinkám ve státní správě se bude letošní formulář vyplňovat v záhlaví trošku jinak, než v předchozích letech. Do prvního pole „Finančnímu úřadu pro“ vyplní pan Hlávka sídlo finančního úřadu v kraji, v jehož obvodu územní působnosti se nachází zdaňovaná nemovitost. Formulář tedy bude posílat Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj, územním pracovištěm ale bude Jablonec nad Nisou.

Pamatujte, že tento finanční úřad se nemusí shodovat s tím, pod který spadáte například u daně z příjmů podle vašeho sídla či trvalého bydliště.

V dalších polích vyplní náš poplatník Pepa informaci, že je fyzickou osobou a podává řádné přiznání. Protože formulář vyplňuje za stavbu i pozemek, uvede ještě, že součástí přiznání je jeden list k dani z pozemků a jeden list k dani ze staveb.

1. oddíl

V prvním oddílu nemá pan Hlávka příliš co zkazit. Zapisuje sem své osobní údaje a kontakt. 

Adresu pro doručování písemností vyplňujete pouze pokud je odlišná od adresy místa pobytu či sídla. Pokud máte zřízenou funkční datovou schránku, budou vám písemnosti zasílány sem. Ty dokumenty, které přes ni není možné zaslat (nejdou zkonvertovat do digitální podoby nebo jsou větší než 10 MB), vám budou doručeny na adresu pobytu či sídla nebo na adresu pro doručování, pokud ji uvedete.


Autor: Gabriela Klimánková

Vše na jednom místě

  • průvodce daňovým přiznáním
  • daňová kalkulačka
  • daňové formuláře
  • odborná poradna

2. oddíl

Ke druhému oddílu si pan Hlávka už vezme k ruce „pokyny pro vyplňování“. Hned v úvodu je totiž nutné specifikovat, za jaký druh pozemku přiznání podává. Pozemek pana Hlávky je v katastru specifikován v kategorii „E“ jako zastavěná plocha a nádvoří.

Pokud „se přiznáváte“ k více druhům pozemků, vyplňte každému zvláštní list a očíslujte je. Pokud se k těmto listům vztahují i přílohy, nezapomeňte vyplnit, kolik jich je.

Pole 202 s datem zápisu vkladu vlastnického práva pan Hlávka nevyplňuje. Kdo by měl datum naopak uvést? Přečtěte si to v článku Daň z nemovitostí 2013: Formulář krok za krokem

Pole 203 označíme křížkem, protože dům, k němuž pozemek přísluší, přiznává pak Hlávka jako celek a ne pouze ve výši spoluvlastnického podílu. 

Do pole 204 zadáme název obce, v jejímž katastrálním území pozemek leží. A do pole 205 pak název samotného katastrálního území.

Do pole 206 uvedeme identifikační číslo katastrálního území podle Jednotného číselníku prostorových jednotek Českého statistického úřadu. Hledání vám usnadní filtr na webu ČSÚ. Místo v modelovém příkladu zapíšeme kód 655970. 

Do tabulky 207 uvedeme údaje o všech parcelách daného druhu (podle pole 201). Informace pan Hlávka najde v kupní smlouvě (najdete také na listu vlastnictví nebo darovací smlouvě). Parcelní číslo je dělené lomítkem. Před ním je maximálně pět číslic, za ním nejvíce tři. Protože se jedná o imaginární pozemek i stavbu, neuvádíme ani skutečné parcelní číslo. 

Pro účely modelového příkladu jsme stanovili, že pozemek je o výměře 250 m2. Do další kolonky pan Hlávka uvede „V“, protože pozemek vlastní. Výměra zastavěná jeho rodinným domem je pak 100 m2. Na žádný druh osvobození pak Hlávka nárok nemá, další tři pole tudíž nevyplňuje.

Už jste zaplatili daň z nemovitých věcí?

Do polí s číslem 208 pan Hlávka pouze opíše znovu celkovou výměru pozemku a zastavěné plochy nemovitostí. Bod c) ani pole 209 nevyplňuje.

Do řádku 210 zapíše celkovou výměru pozemku sníženou o výměru zastavěnou nemovitostmi, tedy číslo 150. 

Řádek 211 – 213 nevyplňuje.

Řádek 214 je určen pro předměty daně kategorie E – G, X a Y. Základem daně je jeho výměra zaokrouhlená na celé m2 nahoru. Opět vyplníme číslo 150.

Sazbu daně pro pole 215 – dle § 6 odst. 2 – najdete v následující tabulce, která obsahuje pro úplnost i sazby daně u pozemků kategorie A – D. Pan Hlávka zapíše 0,2.

Sazby daně z pozemků
Druh pozemku Sazba daně
A – Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad 0,75 %
B – Trvalý travní porost 0,25 %
C – Hospodářský les 0,25 %
D – Rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %
E – Zastavěná plocha a nádvoří 0,20 Kč za 1 m2
F – Stavební pozemek 2 Kč za 1 m2
G – Ostatní plocha 0,20 Kč za 1 m2
X – Zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2
Y – Průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba, ostatní podnikatelská činnost 5 Kč za 1 m2

Pole 216 pan Hlávka nevyplňuje. 

Celostátní přehled koeficientů platných najdete na webu České daňové správy. Sdělí vám ho také příslušný finanční úřad. 

Koeficient podle velikosti obce
Velikost obce Koeficient
Do 1000 obyvatel 1,0
1000 až 6000 obyvatel 1,4
6000 až 10 000 obyvatel 1,6
10 000 až 25 000 obyvatel 2,0
25 000 až 50 000 obyvatel 2,5
Nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 3,5
V Praze 4,5

Řádek 217 bude obsahovat součin řádku 212 a 213 u zemědělských pozemků (A – D) nebo součin řádku 214 a 215 (E, G, X, Y). Výsledek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pan Hlávka zapíše hodnotu 30.

Protože v modelovém příkladu neuplatňujeme žádné osvobození, řádek 218 a 219 zůstane prázdný.

Řádek 220 vypočteme jako rozdíl řádku 217 a 219 a výsledek zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Protože pole 219 je prázdné, pouze opíšeme hodnotu řádku 217.

Řádek 221 nevyplňujeme a proto hodnota v poli 222 bude totožná, jako v poli 220.

Podle § 12 pak do řádku 223 uvedeme místní koeficient. Pro Jablonec nad Nisou uvádíme hodnotu 1 nebo nemusíme vyplňovat nic. 

Daň na řádku 224 tedy získáme násobením řádku 222 a 223. Opět zapíšeme číslo 30.


Autor: Gabriela Klimánková

3. oddíl

Třetí oddíl se věnuje dani ze staveb. V políčku 301 opět označíme, za jaký typ stavby přiznání podáváme. Pan Hlávka se „přiznává“ k obytnému domu, zapíše tedy písmeno „H“. Uvede také, že vyplňuje list číslo 1.

Jednotlivé druhy staveb a příslušné písmeno najdete v pokynech.  U staveb a jednotek využívaných pro podnikatelskou činnost jsou sazby daně o dost vyšší než u ostatních nemovitostí. Abyste museli aplikovat vyšší sazbu, stačí, když podnikatelskou činnost provádíte na převažující části podlahové plochy. 

Údaje v polích 302 až 305 se řídí stejnými pravidly, jako údaje u daní z pozemků. Pole 302 nevyplňujeme. Do buňky 303 a 304 zapíšeme Jablonec nad Nisou a opíšeme i kód katastrálního území. 

Informace do tabulky 306 získá pan Hlávka z kupní smlouvy (najdete také na listu vlastnictví či darovací smlouvě). Číslo popisné je 27. Číslo jednotky i parcelní číslo se vyplňuje podle evidence katastru nemovitostí. Pro naši imaginární stavbu si ho proto opět vymyslíme. Dále pan Hlávka uvede rok dokončení stavby (alespoň přibližný), písmeno „V“ (protože stavbu vlastní) a číslo 100, což odpovídá výměře zastavěné plochy.

V případě, že je pozemek celý zastavěný, platíte jen daň ze staveb. 

Buňku 308, 309 a 310 nevyplňujeme.

Řádek 311 obsahuje základ daně ze staveb, tedy výměru zastavěné plochy. V našem případě hodnotu 100. 

Sazba daně ze staveb závisí na druhu stavby. Stanovuje ji § 11 odst. 1 zákona.

Druh nemovitosti Sazba daně
H – Obytný dům 2 Kč/m2
I – Ostatní stavba tvořící příslušenství k obytnému domu 2 Kč/m2
J – Stavba pro individuální rekreaci, rodinný dům využívaný pro individuální rekreaci 6 Kč/m2
K – Stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro individuální rekreaci 2 Kč/m2
L – Garáž vystavěná odděleně od obytného domu 8 Kč/m2
M – Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč/m2
N – Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 Kč/m2
O – Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost – ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2
P – Ostatní stavba 6 Kč/m2
R – Byt 2 Kč/m2
S – Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč/m2
T – Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 Kč/m2
U – Samostatný nebytový prostor užívaný pro podnikatelskou činnost – ostatní podnikatelská činnost 10 Kč/m2
V – Samostatný nebytový prostor užívaný jako garáž 8 Kč/m2
Z – Ostatní samostatný nebytový prostor 2 Kč/m2

Protože pan Hlávka podává přiznání za stavbu a ne za jednotku, daň se mu zvyšuje i za další (jedno) nadzemní podlaží, které přesahuje 2/3 plochy stavby. Do řádku 313 zapíše za jedno nadzemní podlaží tedy číslo 1. 

U staveb pro podnikatelskou činnost se uvede počet všech dalších nadzemních podlaží bez ohledu na jejich zastavěnou plochu.

Řádek 314 vyplníme hodnotou, kterou získáme vynásobením řádku 313 se sazbou za další nadzemní podlaží 0,75 Kč. 

V řádku 315 bude opět koeficient (dle § 11 odst. 3 a 4) uvedený v pokynech pro vyplnění. Měli byste ale zkontrolovat, zda vaše obec nezměnila vyhláškou jeho výši. Informace získáte třeba na finančním úřadu nebo na webu České daňové správy. Pan Hlávka vyplní hodnotu 3,5.

Řádek 316 vyjde jako součet řádku 312 a 314 následně vynásobeného koeficientem řádku 315, tedy (312 + 314) x 315. Výslednou částku zaokrouhlujeme na dvě desetinná místa. Pan Hlávka zapíše hodnotu 9,63.

Daň ze staveb (317) získáme vynásobením řádku 316 a 311 a zaokrouhlením na celé Kč nahoru. Za pana Hlávku zapíšeme 963. 

Pokud podáváte přiznání za obytný dům, vyplňte i řádek 319. Daň ze staveb se zvýší o 2 Kč za každý m2 nebytového prostoru, který slouží v obytné době k podnikatelské činnosti. Zvýšení je násobkem 2 Kč a výměry (318). Poté zaokrouhlete na celé koruny nahoru. Zvýšení se nebude aplikovat v případě zemědělské prvovýroby nebo existence důvodu pro osvobození dle § 9.

Řádky 318 – 321 se pana Hlávky netýkají, nic proto nevyplňuje. 

Řádek 322 bude obsahovat součet daně ze staveb (317) a zvýšení daně (319), který snížíme o výši nároku na osvobození (321). Výsledek se zaokrouhluje na celé koruny. V našem příkladu se daň nezvyšuje a neuplatňuje se ani žádné osvobození. Opisujeme proto opět hodnotu 963. 

Řádek 323 nevyplňujeme.

Do řádku 324 napište hodnotu z řádku 317 nebo 322.

V řádku 325 bude obsažen místní koeficient podle § 12. Aktuální výši zjistíte na webu České daňové správy. My za Jablonec nad Nisou můžeme zapsat číslo jedna (daň se nezmění) nebo řádek vyplňovat nemusíme.

Výslednou daň ze staveb ve výši 963 Kč (součin řádků 324 a 325) zapisujeme do řádku 326.

Hledáte vhodnou nemovitost? Najít ji můžete přes sekci o realitách na serveru Měšec.cz


Autor: Gabriela Klimánková

4. oddíl

Do řádků a 401 a 402 uvádíme součet daňové povinnosti za každý typ stavby a pozemku. Řádek 401 tedy obsahuje hodnotu 30 Kč, řádek 402 pak hodnotu 963 Kč.

Pokud podáváte přiznání za spoluvlastnický podíl, měla by být v příslušném řádku vyplněna hodnota alespoň ve výši 50 Kč. Toto pravidlo se nevztahuje na případy, kdy se „přiznáváte“ bez rozlišení spoluvlastnictví nebo když jsou všechny podíly poplatníka osvobozeny od daně.

Do řádku 403 hodnoty obou předchozích polí sečteme a zapíšeme výslednou výši daně 993 Kč.

Řádky 404 a 405 pan Hlávka nevyplňuje.

skoleni_15_4

Pod ně už jen napíše své kontaktní údaje a připojí datum a podpis.


Autor: Gabriela Klimánková

Protože daňová povinnost nepřesáhla částku 5000 Kč, musí ji pan Hlávka zaplatit najednou a to nejpozději do 31. května 2013. 


Autor: Gabriela Klimánková

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).