ČSSZ uváděla OSVČ o tři dny kratší lhůtu. Ministerstvo dalo za pravdu daňovému poradci

Česká správa sociálního zabezpečení trvala na tom, že podnikatelé, kteří podali daňové přiznání elektronicky po 1. dubnu 2026, musejí odevzdat přehled nejpozději 1. června. Daňový poradce Pavel Říha ale podle zákona vypočítal termín až na 4. června. Jeho výklad nakonec potvrdilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Jako daňový poradce si každoročně připravuji soupis lhůt pro podání přiznání k dani z příjmů a přehledů OSVČ pro zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení. Tento soupis posílám do interní diskuze daňových poradců a zveřejňuji na odborných fórech, napsal Pavel Říha do redakce Měšce. Letos ale při kontrole údajů zveřejněných Českou správou sociálního zabezpečení narazil na rozpor.

ČSSZ na svém webu uvádí, že OSVČ, která podala přiznání k dani z příjmů elektronicky po 1. dubnu 2026, musí přehled o příjmech a výdajích za rok 2025 odevzdat nejpozději 1. června 2026. Podle Říhova výpočtu však zákonná lhůta končila až 4. června 2026.

Na nesrovnalost ČSSZ písemně upozornil 5. března 2026. Ve svém podnětu požadoval, aby správa údaj na webu opravila, a svůj výpočet opřel o daňový řád a zákon o pojistném na sociální zabezpečení.

Daňové přiznání bylo možné podat do 4. května

První část výpočtu se týká termínu pro elektronické podání daňového přiznání. Standardní 4měsíční lhůta by v roce 2026 připadla na 1. května. Tento den je ale státním svátkem a následující dva dny připadly na sobotu a neděli.

Podle pravidel pro počítání lhůt se proto poslední den posunul na nejbližší pracovní den, tedy na pondělí 4. května 2026.

Právě od tohoto data se podle Říhy měla odvíjet navazující lhůta pro odevzdání přehledu OSVČ. Zákon stanoví, že přehled musí podnikatel podat nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání.

Jestliže tedy daňová lhůta skončila 4. května, posledním dnem pro odevzdání přehledu měl být 4. červen 2026.

ČSSZ svůj termín hájí

ČSSZ však ve své odpovědi z 16. března 2026 uvedla, že datum na jejím webu odpovídá výkladu právních předpisů, který dlouhodobě používá a považuje za správný.

Podle správy byla čtyřměsíční lhůta pro daňové přiznání stanovena na 1. května. Možnost podat přiznání ještě 4. května měla podle jejího tehdejšího výkladu představovat pouze posunutí termínu pro splnění povinnosti vůči finanční správě. Pro výpočet navazující lhůty k přehledu proto ČSSZ nadále vycházela z 1. května.

Jednoměsíční lhůta by v takovém případě skončila 1. června 2026 a ČSSZ tak Říhův požadavek na opravu odmítla.

Její stanovisko ovšem obsahovalo sporné rozlišování mezi koncem zákonné lhůty a pozdějším dnem, kdy lze povinnost ještě včas splnit. Právě to se stalo jádrem následného sporu.

Odpověď od ČSSZ mě překvapila, neboť se prý nejedná o chybu, ale o jejich správný výklad, podivuje se Říha nad reakcí ČSSZ. Podle jejich výkladu lhůta pro podání daňového přiznání končí 1. 5. 2026 a možnost podat přiznání až po víkendu je pouze postupem pro splnění povinnosti vůči orgánům finanční správy. Z neformální komunikace s odpovědným úředníkem ČSSZ jsem se dozvěděl, že tento postup vyplývá z metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí, komentuje Říha.

V dokumentech ČSSZ se objevilo ještě třetí datum

Daňový poradce Říha se poté obrátil na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je ústředním orgánem státní správy pro oblast sociálního zabezpečení.

Nezbylo mi nic jiného než požádat MPSV o úpravu metodiky pro ČSSZ. Po téměř třech měsících jsem dostal neformální odpověď a 8. července 2026 už formální odpověď, že lhůta je skutečně 4. 6. 2026. MPSV mi dále sdělilo, že metodika pro ČSSZ bude změněna, popisuje Říha další průběh komunikace.

V podání ministerstvu upozornil nejen na datum 1. června uvedené na hlavním webu ČSSZ, ale také na další nesrovnalost. V pokynech k formuláři přehledu se podle něj objevovalo datum 2. června 2026.

ČSSZ tak ve svých informačních materiálech pracovala se dvěma rozdílnými termíny, zatímco podle daňového poradce nebyl správný ani jeden.

Pro pořádek, v době vydání článku je v pokynech datum 1. 6. 2026 a ne původní zmiňované 2. 6. 2026. Ale ani toto není správné.

Ministerstvo potvrdilo 4. červen 2026

Ministerstvo práce a sociálních věcí nakonec dalo Říhovi za pravdu. Ve formální odpovědi z 8. července 2026 uvedlo, že posledním dnem lhůty pro podání přehledu byl 4. červen 2026.

Přitom zdůraznilo, že při výpočtu navazující lhůty je nutné zohlednit skutečný konec lhůty pro podání daňového přiznání, tedy i její prodloužení kvůli svátku nebo víkendu.

Kdyby se při výpočtu přehledu vycházelo už z 1. května, měli by podnikatelé, kteří podali daňové přiznání v souladu se zákonem až 4. května, na odevzdání přehledu méně než celý měsíc. To by podle ministerstva znamenalo neodůvodněné zkrácení jejich procesních práv.

MPSV současně uvedlo, že s tímto právním názorem seznámí Českou správu sociálního zabezpečení a požádá ji o opravu zveřejněných dokumentů a informací na internetových stránkách.

Nejde jen o několik dnů

Rozdíl mezi 1. a 4. červnem může působit jako drobnost. Pro podnikatele ale může mít praktické následky.

Za nesplnění povinnosti podat přehled může ČSSZ uložit pokutu až 50 000 Kč. Od podání přehledu se zároveň odvíjí termín pro zaplacení případného doplatku pojistného. Při prodlení může podnikateli vzniknout povinnost zaplatit penále (2T REPO sazba + 8 %)

Tento případ podle Říhy také ukazuje, jak důležitý je jednotný výklad lhůt mezi finanční správou, správou sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami. Podnikatel by neměl být nucen rozhodovat, kterým ze vzájemně odlišných údajů státních institucí se má řídit.

Podle stejného způsobu výpočtu by v příštím roce měla elektronická lhůta pro podání přehledu za rok 2026 skončit 3. června 2027.

Celý spor nebyl jen o dnech, ale především o principu. Lhůty pro podání daňových přiznání a přehledů interpretují tři ministerstva: Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví. S těmito lhůtami dále pracuje finanční správa, Česká správa sociálního zabezpečení a sedm zdravotních pojišťoven. Je nesmírně důležité, aby všechny tyto orgány interpretovaly jeden zákon stejně. To je přece základem právního státu, uzavírá Říha.