Máte představu, kolik obchodníků na malých městech či vesnicích je schopno či ochotno akceptovat platbu platební kartou? Většina z nich nemá terminál a ani o jeho pořízení neuvažuje. Pobočka České spořitelny je ovšem skoro všude, ,jen obyvatelé těchto lokalit jsou znevýhodňováni.
MD
je tu ještě jedna "zajímavost". Pokud se obchodníka zeptám, chce-li ode mne platbu kartou nebo v hotovosti, zatím vždy upřednostnil hotově a většinou ještě nabídl slevu. Z toho vyplývá, že se vyplatí vybrat peníze jednorázově v bankomatu a z nich pak platit hotově - každopádně to vyjde finančně výhodněji. Kartu mám většinou doma - aspoň ji nikdo neukradne - ostatně co je méně bolestivé, nechat si ukrást kartu nebo hotovost ?
To sice můžete, ale ve většině případů vám to moc nepomůže. Banky totiž postupují v podivném souladu a když zdraží jedna, přidají se v ní v rámci poctivého konkurenčního boje i ostatní. Takže přechod z banky do banky (kromě toho, že je docela drahý) může být něco jako z bláta do louže. Ale třeba budete mít úspěch, kdo ví :-)
Neměla by spořitelna spíše zvýšit úrok z účtu? Pokud vím svěřuji jí své peníze aby s nimi hospodařila, to je při její počtu klientů slušná sumička, a ještě mám platit za to že jí je svěřím? To je pěkná blbost. Navrhuji dát je k soudu? Protože spočítejte si kolik lze vydělat ročně na 10000,- Kč při celkovém počtu klientů. Asi si založím Spořitelnu.
Tyhle počty znám :-)) Mám dojem, že v bankovnictví je teoreticky nemožné prodělat. Jak je možné, že stát musel sanovat práci těchto ústavů již více než 100 mld Kč nějak nechápu. Vždyť o ve vedení těchto ústavů bylo tolik Mgr., Ing., Judr., Bc., Csc a podobných... Možná, že i RsDr. by se tam našel :-)))
Pane Pavle,
odpověď je jednoduchá, zkuste si jít půjčit 50000 Kč a uvidíte, jak Vás banka "proklepne". Když budete chtít půjčit miliardu, pak stačí dát na vhodné místo 10, možná "jen" 5% provize a vše půjde samo. Jinak také nechápu, když všechny banky musel "založit" stát, za co všichni ti Mgr., Ing., JUDr., možná i RSDr. berou na svá sídla a bouráky. Odpověď je zřejmě v uvedeném neustálém zdražování "služeb" pro běžné klienty. Mimochodem do bank šlo již několikanásobně více než těch 100 mld.
S přáním založit si vlastní banku Josef
Děkuji za odpověď. Jenom doufám, že to co popisujete už není tak docela pravda - miliardu jsem si tedy ještě půjčit nešel :-) a že spíš narážíte na situaci v první půli devadesátých let.
Skutečně nechápu způsob myšlení odpovědných pracovníků: Jak mohli nějakému s.r.o. (se základním kapitálem 100.000) půjčovat desítky milionů? Jako ručení mnohdy stačil majetek, který sice měl nějakou účetní hodnotu, ale ve skutečnosti byl neprodejný. To skutečně jako člověk nechápu....
Znama delala v CS na uverovem a vim, ze to tam opravdu chodilo tak, ze zajemce o uver dal vsimne 10% a ten uver zkratka dostal, o to uz se uverari postarali.
Uz tam samozrejme nedela, nahrabala si a zmizela driv, nez na ni mohli nabehnout, ze schvalila hafo mizernych (=nevymahatelnych) uveru.
Smutne, neprukazne.
Taky doufám. Viz dnešní zpráva: "Česká spořitelna očekává, že v letošním roce vykáže zisk více než 5,5 miliardy korun. Další nárůst zisku o 15 až 20 procent plánuje i v příštím roce. Řekl to generální ředitel banky Jack Stack". Mimochodem, už letos vypláceli zajímavé dividendy a to byl jejich zisk o poznání nižší. Jsem zvědavej, kolik dají příští rok :-)
Na úvěrovém u jedné banky dělám od roku 1991 a něco podobného mi není známo. Tím netvrdím, že se to nemohlo stát. U většiny tzv. klasifikovaných úvěrů to bylo jinak. Úvěrový pracovník úvěr nedoporučil (uvedl důvody vyššího rizika) a poslal to výše. O úvěrech rozhodovalo vedení, nikoliv obyčejný úvěrář. Tam se možná nosilo všimné, tam byla většina známých. Vždyť ještě nedávno tam seděli staří komouši. Většinou až s příchodem nového vlastníka se to pročistilo. Někde se to snažili hodit na pěšáky dole. U nás se jim to, díky dobré archivaci všech podkladů, nepovedlo. Dokonce to kontroloři nového vlastníka ocenili.
Se založením banky jsou problémy a je to složité. Znám lepší způsob. Dělejte to jako oni. Pokud máte peníze, tak je nabídněte klientům. Dohodněte si spolupráci s dobrým právníkem (z důvodu přípravy kvalitních smluv) a můžete začít. Vyhodíte inzerát, že půjčíte peníze na krátkodobý úvěr za 1 až maximálně 3% úrok. Myšleno samozřejmě týdně. Někdo by řekl, že jde o lichvu. Ale nikoliv, podívejte se na nabídky GE CB - Multiservis, či Home credit, Cetelem, Provident Investors apod. Jeden známý takto začínal s částkami do 50.000 Kč na dobu nejdéle půl roku. Dnes půjčuje od 1/2 mil. výše a o klienty nemá nouzi. Jednou jsem potřeboval nutně půl milionu na dva měsíce. V bance jsem to vzdal, to by bylo na dlouhý lokte. On mi je půjčil do 1 hodiny. Tak dlouho trvalo jednání a podpis smlouvy. Za ty dva měsíce jsem zaplatil navíc 15.000,- Kč. Šlo o úrok 18% p.a. V bance bych možná dostal lepší úrok, ale za jak dlouho a co poplatky?
Zalezi na uhlu pohledu. Ekonomicka teorie rika, ze lepe na tom bude ten, kdo dokaze lepe diskriminovat (rozlisit) zakazniky. Pokud mene bonitnim klientum (duchodcum, studentum) nabidnu sluzby za "mene ziskovou" cenu (u studentu s ohledem na budouci vynos muze byt i ztratova), a zaroven necham "vice ziskovou" cenu pro bonitni klienty (v produktivnim veku), vydelam vice nez v pripade, ze nabidnu "mene ziskovou" cenu vsem.
A o cem jinem nez o zisku je bankovni podnikani? :-)
Nevím kdo, kde bere informace, že platby karou u obchodníka jsou zdarma.
Je to omyl. I když se tato informace často vyskytuje v reklamních letácích.
Každý kdo má účet u ČS se může přesvědčit na svém výpisu, že KAŽDÁ platba kartou u obchodníka je zpoplatněna částkou 4 Kč.
Tuto informaci je nutné ovšem rozluštit (najít :-) )v účetních položkách a poplatcích pro ČNB.
Nevím tedy jakou částkou budou platby u obchodníka zpoplatněny po 1.1.
Zdraví Pavel
Nemáte pravdu, transakce vzniklá použitím platební karty u obchodníka není nijakým způsobem zpoplatněna. Toto je běžná praxe, kterou najdete i u většiny (ne u všech) ostatních bank. Chcete-li to mít bílé na modrém, podívejte se na sazebník České spořitelny.
Za zvyšováním poplatků se pouze skrývá naprostý amatérismus a ubohost českých "bankéřů", kteří než, aby peníze jim svěřené zhodnotili tak, že s nimi pracují, tak raději vydřou své báječné zisky z poplatků - je to o dost pohodlnější a pro blbce, kteří si říkají (a rádi)- bankéři - velmi lenošivé a pohodlné. Český bankéř = neschopný připosraný hňup, vymýšlející nové a nové poplatky, protože o práci z penězi, potažmo jejich zhodnocení prostě nic neví anebo se bojí, což na věci nic nemění. Banky v ČR a jejich "služby" JSOU JEN UBOHOU PARODIÍ NA BANKY A SKUTEČNÉ SLUŽBY. A jejich "manažeři" - škoda mluvit.
Ze všech těch plků tady máte jediný pravdu. Tzv. české banky rejžují pro zahraniční vlastníky jedině přes marže, protože o ostatní bankovní aktivity se pokoušejí pouze na oko. To, co je v zahraničí zadarmo nebo za babku je tady hlavním předmětem podnikání. Blbnutí mas různými produktovými balíčky již také přesahuje únosnou míru. Ono je však jednoduší zvýšit poplatky za vše a u všeho a honosně vytrubovaný zisk přiteče zadarmo. Vždyť stačí si pouze tyto marže vynásobit počty klientů a hned je jasné, proč se o nic nikdo nepokouší, když mu tento kartelový postup vychází. Ekonomický přínos bank je sice nulový, (i když to by měl být jejich hlavní přínos), ale jsou to hvězdy na kamuflování. Jenom to spojení český bankéř nesedí. O těchto strategiích již češi nerozhodují, ti jenom poslušně plní přání cizineckých vlastníků. Co kdyby moudré redakce srovnaly služby a poplatky zahraničních bank v jejich mateřských zemích s aktivitami jejich českých poboček v těchto končinách - to by bylo zajímavé srovnání.
No ano. Proč by se taky bankovní úředníci obtěžovali se složitým, nákladným a riskantním ověřováním rizika půjček do podnikatelských aktivit, když mohou pohodlně a bez rizika nakoupit státní dluhopisy. Těch bude k mání dosti, protože obrovský schodkový rozpočet Špidlovy vlády se přeci nějak financovat musí. A ještě druhá část úvahy: aby to všechny nebylo moc drahé tak jsou direktivně od ČNB (která to vládě zprostředkováná)nastaveny úroky tak jak jsou.
Cena, kterou obchodník za přijetí platby kartou zaplatí, závisí na výši obratu, oboru podnikání a smlouvě s bankou (časté jsou "individuální podmínky"). Více o této problematice naleznete v článku Proč nezaplatíte kartou v oblíbeném obchodě?.
Hra s čísly:
Komerční banka tvrdí, že nárůst obratu díky akceptaci platebních karet činí 60 %. Pokud je tento údaj platný i pro čerpací stanice, za předpokladu 6% marže, vzrostou tržby z každých 100 Kč o 60 Kč, což na marži představuje 3,60 Kč a poplatky za platbu kartou celých 160 Kč činí 2,88 Kč, čili čistý zisk z přijímání platební karty činí 72 hal.
Samozřejmě se jedná o modelový příklad. Je otázkou, do jaké míry je odhad Komerční banky přesný a do jaké míry platí pro čerpací stanice. Pak je zde samozřejmě otázka ceny komunikace s bankou - nejčastěji prostřednictvím telefonní linky.
Při využití Telecomu s tarifem Business Standard Plus a ceně za spojení na Internet za první minuty ve špičce 1,35 Kč se připojení k bance zaplatí již při nákupu pohonných hmot za přibližně 300 Kč. Vyšší platby již generují implicitní zisk ze zvýšení tržeb.
Ja myslim, ze u cerpacek je to vcelku jasny. Pokud nedelate "business" tak, ze redite benzin vsim moznym a mate na baraku obrovskou ceduli "SUPER VYHODNY BENZIN", tedy pokud mate seriozni cerpaci stanici, tak karty proste berete a musite brat.
Nevim jak ostatni, ale ja bych benzin jinak nez na kartu ani nebral. U nas nastesti vsechny normalni pumpy (cti patrici nejakemu retezci) karty berou, takze neni problem. Paradoxne narozdil treba od takoveho vyspelejsiho Nemecka kde s vyjimkou pump na dalnicich muzete mit s kartou velke problemy.
Vážený,
u pumpy, kde neberou karty, nenakupuji. Z čehož plyne, že nakupuji u pump, kde karty berou. Podobně jako nepojedu k pumpě, kde si nemůžu zadarmo umýt slka nebo zajít na záchod. Protože to považuji za standard, který pumpa musí splňovat, abych byl ochoten přes ni prohnat svých dvanáct stovek. Pokud Vám to nevyhovujte, sundejte z pumpy logo shodné s logem, které mám na své kreditní kartě.
Pokud jste znevýhodňovali platby kartami tím, že jste slevy poskytovali pouze na platby hotovostní, tak jste porušovali smlouvu, kterou máte s kartovými asociacemi, protože tyto podobnou diskriminaci nedovoluji. Pevně věřím, že dříve nebo později na to dojedete.
Motivy, které mám pro platbu kartou, jdou zcela mimo obchodníka, například to, že čerpám úvěr, nebo že si buduji svou credit history. Pokud zjistím, že mne obchodník diskriminuje (a že se navíc nejedná o nějaký malý obchůdek / galerii, ale o součást petrolejářských řetězců) oproti těm, co platí hotově, nebudu u něho nakupovat a případ oznámím jeho nebo své bance.
A mimochodem -- prachy, které jste vydělali platbami kartou, Vám nezpronevěří ani nepoctivý zaměstnanec ani Vám je nevezme lupič s kuklou na hlavě. Pokud Vám tohle nestojí za těch 1,8 procenta (spolu se svýšením, resp. nesnížením obratu), tak do toho nechoďte -- zdrušte svou smlouvu s kartovými společnostmi. Uvidíme, jak se na té hotovosti uživíte.
Vážený PS,
já samozřejmě také považuji za standard možnost umytí skel, občerstvení, použití WC a platbu kartou. V tomto bodě se shodneme. Ale co se týče zvýšení obratu? Než se vyřídily terminály na CCS a bankovní karty běžela určitá doba, po kterou bylo možné platit pouze hotově. Při srovnání tržeb tehdy a po zavedení terminálů jsem zjistil, že průměr výtoče je stejný. A co se týče zvýhodnění plateb za hotové: existovala možnost slevy v případě splnění určitých podmínek, a tato sleva byla poskytována pouze v případě platby v hotovosti. Tzn. že pro Vás, jako platícího kartou, platily stejné cenové podmínky jako pro ostatní. Ale existovala skupina zákazníků, kteří měli možnost slev. Smlouva tímto porušená nebyla, ale samozřejmě, že se to spořce nezamlouvalo.
Můj soukromý názor na platbu kartou: obchodník by se měl se zákazníkem dělit o poplatky, ale karty by měly být vydávány zdarma i s přídavnými službami (pojištění, ABA,...).
Nebavím se o CCS, nevím, jaké má CCS smlouvy. Mluvím o VISA a EC/MC. A tam pevně věřím, že možnost zvýhodnění při platbě v hotovosti smlouvy nepřipouštějí. Je úplně jedno, jestli to postavíte jako slevu pro ty, co platí hotově, nebo přirážku pro toho, kdo platí kartou. Je to diskriminace karetních plateb.
Průměr výtoče je nepodstatné hledisko. Je jiný počet pump, je jiný počet aut, jinak se jezdí. Podstatný je podíl té pumpy na lokálním trhu. A za sebe a za svoje kolegy z firem, kterým jdou platby kartou přímo do účetnictví, můžu říct, že na pumpě, kde nemohu zaplatit kartou, nebudu čerpat. Pokud si myslíte, že náklady, které se zpracováním karetních plateb máte, jsou vyšší než to, co tím získáváte, zkuste přestat karty brát. Jednoduché. A po třech měsících nám napište, jak jste na tom.
A to vydávání karet zdarma: a kdo si jako myslíte, že by to "karty by měly být vydávány zdarma" zaplatil. Strýček Špidla? Já mám svůj díl nákladů na karetní operace v tom, že platím roční poplatek za kartu. Obchodník má tu procentní složku. Pokud za rok zaplatím kartou 80 tisíc, tak při poplatku 1.8 procenta na obchodníky připadá 1440 Kč. Na mně něco přes 800. Nepřijde mi to jako strašný nepoměr.
A nezapomeňte, že akceptování hotovosti taky rozhodně není zadarmo. Musíte zajistit její počítání, transport, ostrahu, vklady na účet, a samozřejmě čas svých lidí. Představa, že z tisícovky, kterou přijmete na pokladně hotově, je 1000 Kč Vašich, je naivní.