Hlavní navigace

Co všechno vám musí pojišťovna z povinného ručení proplatit po havárii vozidla?

5. 2. 2018
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Nabourali vás a najednou máte kromě starostí s vyřizováním nehody ještě finanční potíže, za které nemůžete: vaše auto má najednou nižší hodnotu. Jenže po autohavárii nestačí jen obnovení užitné technické hodnoty vozidla, pojišťovny musí nahradit i pokles jeho tržní hodnoty.

Pojišťovny po autonehodě proplácely náklady na opravu vozu, které však snížily o amortizaci náhradních dílů. Proti tomu se postavil Ústavní soud (informovali jsme o tom ve článku Náhradní díly po autohavárii nemusíte vybírat na vrakovišti, máte nárok na nové). Ústavní soud dále rozhodl (ve svém nálezu spis. zn. II. ÚS 795/16, ze dne 27. 4. 2017), že náhrada škody musí proběhnout v plné výši a kompenzovat i pokles tržní hodnoty vozu (informovali jsme o tom v článku Po autonehodě pojišťovna musí vyrovnat i snížení tržní hodnoty vozu). Nejvyšší soud ČR pak (v rozsudku spis. zn. 25 Cdo 2782/2017, ze dne 11. 10. 2017) potvrdil, že závěry obsažené ve zmíněném nálezu Ústavního soudu (spis. zn. II. ÚS 795/16) se uplatní i při postupu podle aktuálního nového občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014).

V případě poškození automobilu tak máte podle zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník), ve znění pozdějších předpisů, kromě nároku na náhradu nákladů na opravu vozidla také nárok na náhradu poklesu obvyklé ceny opraveného vozu. Nejvyšší soud ČR však dodal, že vždy musí být zachována příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a stavem vozidla po opravě. Jinými slovy musí být znehodnocení vozidla v celém rozsahu důsledkem poškození způsobeného škůdcem. I Ústavní soud totiž uznává, že škůdce má být chráněn proti excesivním nákladům, které by v důsledku vašeho jednání, bez souvislosti se škodnou událostí, a tudíž mimo vliv škůdce, mohly vzniknout. Ale dovozuje, že případné excesy ve vašem jednání (např. příliš drahá či neefektivní oprava) mohou být v řízeních o náhradu škody korigovány.

Sporný případ

V případě, který Nejvyšší soud posuzoval, bylo vozidlo žalovaného škůdce pojištěno pro případ vzniku škody způsobené provozem vozidla. Pojišťovna, která poškozenému plně uhradila náklady, si vyžádala opravu vozidla v autorizovaném servisu a nájem náhradního vozidla. Neuhradila však částku představující dle znaleckého posudku rozdíl mezi obvyklou hodnotou vozidla za předpokladu, že by vozidlo nebylo havarováno, a obvyklou hodnotou havarovaného vozidla po opravě. Neuhradila ani náklady na vypracování zmíněného znaleckého posudku a náklady právního zastoupení vzniklé v souvislosti s tím, že nedošlo k plné náhradě škody.

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že poškozený žalobce měl právo na náhradu škody odpovídající rozdílu mezi tržní cenou vozidla před poškozením a cenou vozidla ve stavu poškozeném. Rozhodl se pro opravu vozidla a požadoval škodu vyčíslenou druhým možným způsobem, totiž hodnotou opravy. Kombinovat oba přístupy tak, že k ceně opravy se ještě přičte rozdíl mezi původní hodnotou vozu a jeho hodnotou po opravě, by již znamenalo přihlížet ke skutečnostem se škodní událostí nesouvisejícím. Jestliže cena opravy odpovídá tomu, že vozidlo bylo uvedeno do předešlého stavu z hlediska jeho funkčních kvalit, nemohou se do výše náhrady nad rámec toho promítat specifika tvorby cen na trhu ojetých vozidel.

Jak rozhodoval odvolací soud

Odvolací soud pak rozhodl, že nárok poškozeného žalobce na úhradu tzv. obchodního znehodnocení vozidla není dán, protože s dopravní nehodou způsobenou žalovaným přímo nesouvisí. Poškozený si proti tomuto rozhodnutí podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Na rozdíl od odvolacího soudu zastává názor, že pokud byly vynaloženy náklady na opravu a i poté je obvyklá cena opraveného vozu nižší než před nehodou, pak je nutno přiznat poškozenému náhradu škody i v rozsahu tzv. obchodního znehodnocení. Nová právní úprava (oproti právní úpravě účinné do 31. 12. 2013) vychází z rozšířeného pojetí náhrady škody a nestanovuje žádné omezení, jež by předpokládalo pro poškozeného povinnost volby konkrétní části nároku, tedy buď náhradu nákladů za opravu, nebo náhradu snížené hodnoty věci.

Podle § 2969 odst. 1 NOZ vám přiznává jak náhradu nákladů k obnovení nebo nahrazení funkce věci, které jste účelně vynaložili, tak i nárok na náhradu snížené hodnoty věci. Ke snížení tržní hodnoty vozidla v důsledku dopravní nehody dojde vždy a jedná se o imanentní součást nároku na náhradu škody v podobě skutečné škody, a nikoli ušlého zisku. Nejvyšší soud dal poškozenému za pravdu, když rozhodnutí obecných soudů zrušil a věci jim vrátil k dalšímu řízení.

Nová právní úprava náhrady škody

Podle § 492 odst. 1 NOZ je hodnota věci vyjádřená v penězích rovna její ceně. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem. Podle § 495 NOZ souhrn všeho, co vám patří, tvoří váš majetek. Vaše jmění je pak souhrnem vašeho majetku a vašich dluhů. Podle § 2894 odst. 1 NOZ zahrnuje povinnost nahradit jinému újmu vždy i povinnost k náhradě újmy na jmění. Podle § 2951 odst. 1 NOZ se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádáte-li to jako poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 NOZ se hradí skutečná škoda a to, co vám ušlo.

Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, máte právo, aby vás škůdce dluhu zprostil nebo vám poskytl náhradu. Podle § 2969 odst. 1 NOZ se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co musíte k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

Co je škoda a jak ji nahradit

Skutečnou škodou se podle § 2952 NOZ rozumí zmenšení existujícího majetku (popřípadě zvětšení vašich dluhů) ve srovnání se stavem, jaký zde byl před způsobením škody. Skutečnou škodou na věci je pak újma, která znamená snížení hodnoty věci v důsledku jejího poškození oproti stavu před poškozením, a při určení její výše se zásadně vychází z obvyklé ceny věci v době poškození. Zároveň se přihlíží k tomu, co musíte účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci (§ 2969 odst. 1 NOZ).

Tím se podtrhuje význam uvedení v předešlý stav, tedy v případě provedení opravy věci můžete požadovat náhradu škody ve výši ceny opravy. Náhrada škody v penězích představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit na uvedení věci do původního stavu. Ale výše škody nemusí být určena jen vyúčtováním nákladů na její opravu. Lze vycházet z porovnání hodnoty věci, jakou měla v době poškození, oproti stavu po poškození s přihlédnutím k rozsahu, v jakém byla poškozena zásahem škůdce. Zásadně tedy přicházejí v úvahu dva způsoby určení výše peněžní náhrady za škodu způsobenou na věci:

  • porovnání ceny obvyklé, jakou věc měla před poškozením, s obvyklou cenou po poškození,
  • náhrada nákladů potřebných k tomu, abyste uvedli věc do stavu před poškozením.

Vaše nároky

Je-li účelem náhrady majetkové újmy a z ní vyplývající povinnosti k náhradě způsobené škody vytvoření stavu, který zde existoval před vznikem škody, přičemž ho má být dosaženo reparací veškeré vzniklé škody, máte zásadně nárok na nahrazení poškozené věci minimálně do výše její původní hodnoty. Výše náhrady škody na věci se proto odvozuje od ceny věci, což je podle § 492 odst. 1 NOZ hodnota věci vyjádřená v penězích. Ta se zásadně určuje jako cena obvyklá. Cena obvyklá ve smyslu § 2969 odst. 1 NOZ pak představuje cenu, za kterou lze v daném místě a čase a za obvyklých obchodních podmínek pořídit náhradní věc stejných kvalit. Přičemž takto stanovená cena je v prostředí státem neregulovaného hospodářství cenou tržní, ovlivněnou nabídkou a poptávkou na trhu, tedy zahrnuje i hledisko prodejnosti věci.

Ústavní soud konstatoval (v nálezu ze dne 27. 4. 2017, spis. zn. II. ÚS 795/16), že ekonomická hodnota vozidla není determinována pouze jeho technickou či funkční hodnotou, nýbrž obecně tím, jaký užitek je svému vlastníku způsobilé přinést. Bez pojmu užitku nelze pojem hodnoty rozumně formulovat. Tento užitek samozřejmě může spočívat v tom, že budete vozidlo užívat v rámci běžného provozu, avšak například i v tom, že se můžete v kterémkoliv okamžiku v závislosti na svých aktuálních potřebách a preferencích rozhodnout, že vozidlo pronajmete nebo prodáte.

skoleni_15_4

Jak soud rozhodl

Dojde-li v důsledku protiprávního jednání k poškození věci, je proto ve smyslu principu úplného odškodnění klíčové, aby byla hodnota věci obnovena či v penězích nahrazena ve všech zmíněných ohledech. Nestačí tedy, pokud je obnovena její hodnota funkční či technická. Tím by totiž a priori byla omezována vaše možnost nakládat s věcí právem chráněným a ekonomicky racionálním způsobem (tj. například ji prodat) ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako před poškozením věci. Jinými slovy, i pokud dojde v důsledku opravy k plné obnově funkční hodnoty věci, avšak zároveň není plně obnovena její hodnota tržní, věc vám nepřináší stejný užitek a škoda na věci tudíž není plně nahrazena. Přitom, jak podotkl Ústavní soud (již v nálezu ze dne 11. 6. 2014, spis. zn. I. ÚS 1902/13), je všeobecně známou skutečností, že cena havarovaného vozidla bude vždy nižší než cena stejně technicky vybaveného vozidla, které dosud havarováno nebylo. Pokud by vám byly nahrazeny pouze náklady na opravu věci, a nikoli již rozdíl v její tržní hodnotě, nepřinášela by vám věc stejný užitek a škoda způsobená protiprávním jednáním či škodnou událostí by vám tak nebyla nahrazena v plném rozsahu.

Uvedené závěry, ač byly Ústavním soudem vysloveny při přezkoumávání rozhodnutí aplikujících ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se uplatní i při výkladu ustanovení zákona č. 89/2012. Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, neboť jde o formulaci obecných ústavněprávních principů náhrady škody dovozených na základě ústavního práva vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. A proto je Nejvyšší soud považuje za závazné ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).