Hlavní navigace

Co uděláte po dopravní nehodě jako první? Za špatný postup lidé platí životem

16. 5. 2019
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Došlo k dopravní nehodě a nevíte, kdo je zraněn nebo co se vlastně stalo. Jak budete postupovat, abyste neohrozili sebe nebo někoho jiného? Většina lidí správný postup nezná. A někteří kvůli tomu zemřou, ačkoli původní nehoda byla naprosto banální a obešla se bez zranění.

Přibrzďujete při odbočování a najednou do vás zezadu narazí auto. Oba zastavíte a… Jaký je následný správný postup?

Většina českých řidičů si myslí, že ho zná. Že ví, jak by v případě dopravní nehody postupovali, aby neohrozili sebe ani další účastníky silničního provozu. Když ale přijde na věc a jsou jim kladeny konkrétní dotazy, jaké kroky by podnikli a v jakém pořadí, správnou odpověď zná jen necelá pětina.

Schválně si zkuste pro sebe říci, jak byste se zachovali. V článku se dozvíte, jestli se váš postup shoduje s tím doporučovaným.

Neznalost pravidel může zabíjet

Autoškolou prošli všichni, kteří usednou za volant a řídí. S pravidly silničního provozu se tedy všichni setkali, měli možnost si je natrénovat pod vedením instruktora a na závěr jejich znalosti zhodnotil zkušební komisař. Při častém ježdění se navíc pravidla vryjí více pod kůži a řidič je s pravidly silničního provozu i denně konfrontován. Těžko tak zapomene, že při nasednutí do auta si má nejprve zapnout pás, kdo dává přednost na křižovatce bez semaforů a označení atd.

S autonehodou se ale nemusí setkat velmi dlouho. Jistě, na jednu stranu je to pozitivní zpráva, jde o dobrého a pozorného řidiče. Na druhou stranu i pozorný řidič se může stát účastníkem dopravní nehody. Stačí, aby nebyl pozorný řidič jedoucí za ním, viz náš příklad.

A právě chování bezprostředně po dopravní nehodě řada lidí nezná. Například piloti, kapitáni lodí a jiných plavidel se na závěr výcviku setkají s tzv. závěrečnou stresovou zkouškou, která je má připravit na situaci, kdy dojde ke kolizi, nehodě apod. V autoškole ale nic takového nemáme.

Dopravních nehod a zraněných opět přibývá

Nejvyšší počet usmrcených osob na českých silnicích jsme zaznamenali v roce 1969. Tehdy na našich silnicích zemřelo za rok 1758 lidí. Od té doby nastal sestupný trend, který vyvrcholil v roce 2017. Ten se naopak pyšnil nejmenším počtem osob, které zemřely v důsledku dopravní nehody, a to 502 za rok.

Od té doby však počet mrtvých opět stoupá. Za minulý rok došlo na našich silnicích ke 104 764 nehodám, při kterých zemřelo 565 lidí. A dalších téměř 30 000 osob bylo zraněno.

Nejčastější příčinou dopravní nehody je nepozornost při řízení. O tom jsme psali již ve článku Používáte mobil za volantem? Dělá to většina. Tohle se pak může stát. Telefon za volantem podle statistik používá většina řidičů. Někteří s pomocí hands-free, jiní bez něj. Za jeden den zaevidují policisté v průměru 137 přestupků souvisejících s užíváním telefonu za volantem.

Riziko ale představují nejen dopravní nehody jako takové, ale tzv. sekundární dopravní nehody.

Co je to sekundární autonehoda?

Příklad popsaný v úvodním článku je typická primární autonehoda. Řidič se dostatečně nevěnuje řízení a narazí do vozu před sebou.

Nikomu se naštěstí nic nestalo, ale to nemusí platit o sekundární autonehodě. K té dochází do 2 hodin v okruhu 2 km od původní nehody. A často za ni může nepozornost řidiče, spolujezdce či dalšího účastníka silničního provozu, který se k nehodě připlete.

Sekundární autonehodou může být například to, že řidič vozu, který naboural, okamžitě vyběhne z auta a běží se podívat, jestli nikoho nezranil. A sám je při tom zraněn, možná i usmrcen. Nezajistil totiž své auto, neoblékl si reflexní vestu, možná se ani nerozhlédl, jestli neskočí pod kola dalšímu projíždějícímu autu. To je hned několik rizik, které opomenul.

Sekundární nehoda je situace, kdy jedna havárie nastane v důsledku jiné nehody v jejím bezprostředním okolí. Může jít o srážku s odstaveným či poškozeným vozidlem, o hromadnou bouračku, srážku chodce s protijedoucím autem atp.

Za vše může stres

Příčinu můžeme hledat v neznalosti i ve stresu, který na dotyčné působí. Rozhodování po autonehodě je stresem silně ovlivněno. Pokud navíc řidič veze plné auto lidí, spěchá atd., je stresový faktor ještě vyšší. Do hry vstupuje i strach o posádku druhého auta atd. Ne každý si v takové chvíli vybaví, jak správně postupovat.

Jak jsme uvedli výše, piloti a kapitáni lodí se se stresovou zkouškou v rámci výcviku cíleně setkávají, aby byli na kolize připraveni. V autoškole tomu tak není. Česká kancelář pojistitelů ale provedla pokus, kdy nasimulovala účastníkům autoškoly právě takovou nehodu. Jak reagovali, se můžete podívat ve videu.

Jak je vidět, většina účastníků se bezprostředně po nehodě ocitla v šoku či stresu, a to na místě nebyl jediný zraněný. Pod vlivem stresu si pak nechali otevřené dveře od auta, ještě navíc na straně směrem do silnice, případně se po silnici volně pohybovali. Chyběla také reflexní vesta a hned v několika případech mohla situace následně skončit smrtí, ačkoli primární nehoda jako taková vůbec vážná nebyla.

V důsledku takových chyb došlo za posledních 7 let ke 7400 sekundárním nehodám, což je více než 1000 ročně a přibližně 3 denně. Za rok je v rámci sekundární nehody lehce zraněno v průměru 335 lidí, dalších 80 je těžce zraněno a 23 lidí zemře.

Myslím si vs. vím

Při dotazování uvedlo 77 % řidičů, že s jistotou ví, jak se má správně postupovat, když dojde k dopravní nehodě. Při kladení konkrétních otázek nebo vyžádání popisu postupu ale dokázalo správně odpovědět jen 12 % respondentů.

Česká kancelář pojistitelů proto společně s organizací BESIP a Policií ČR vydala tzv. bezpečnostní kartu, která má v případě nehody sloužit k tomu, aby řidičům krok po kroku ukázala, jak mají postupovat a co dělat.


Autor: Česká kancelář pojistitelů

Autor: Česká kancelář pojistitelů

Správně si tedy máte ihned po nehodě obléct reflexní vestu a až poté z vozidla vystupovat. Poté se umístí výstražný trojúhelník a následně je potřeba kontaktovat linku 112 či 155, pokud je při nehodě někdo zraněn. Druhá strana karty pak slouží k tomu, jak podat zraněnému první pomoc.

Následně je potřeba vozovku opustit do bezpečné vzdálenosti. Teprve tam zavoláte asistenční službu a počkáte na její příjezd. Zavazadla ani další věci z auta nevytahujte a nechte vše, jak to je.

Příjezd asistenční služby trvá zpravidla 30–40 minut v závislosti na tom, kde se nacházíte. Pokud došlo k nehodě na dálnici, budete čekat přibližně 30 minut, možná i méně. Naopak v horských oblastech může být dojezd asistenční služby delší.

V praxi ale lidé takto nepostupují. Řada z respondentů by nejprve umístila výstražný trojúhelník a teprve poté by si navlékla reflexní vestu. Ve 44 % případů ale lidé nevěděli, jak daleko by trojúhelník umístili. Více než třetinu dotázaných vůbec nenapadlo se od vozidla vzdálit do bezpečné vzdálenosti. Naopak by 35 % z nich u auta stálo a mávalo na ostatní řidiče, aby je na nehodu upozornili a varovali je. 

Máte pomůcky na dosah ruky, nebo vzadu v kufru?

Se správným postupem po dopravní nehodě souvisí i to, kde mají být umístěny příslušné pomůcky. Řada řidičů má výstražný trojúhelník i reflexní vestu schovanou na dně kufru či jinde po autě. Tyto pomůcky by ale měly být vždy na dosah ruky řidiče. Stejně tak jako případná bezpečnostní karta, pokud se ji rozhodnete vozit v autě a používat.

Reflexní vestu by si měl navíc obléknout i spolujezdec, i když mu to zákon neukládá tak jako řidiči.

Kampaň na správné postupy upozorní

Loni touto dobou jsme vás informovali o tom, že Česká kancelář pojistitelů spustila reklamní kampaň, která upozorňovala na rizika používání telefonu za volantem.

Letos se zaměřila právě na rizika sekundárních dopravních nehod, a to s tímto spotem, ve kterém i mafiáni dodržují správný postup:

skoleni_15_4

Kromě toho plánuje ČKP rozšířit celkem 250 000 těchto bezpečnostních karet do autoškol, autosalonů, vložením do medií a dalšími způsoby, aby se k řidičům dostaly. Případně si ji můžete vytisknout na webových stránkách.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Psaním jsem skloubila své znalosti ze studií financí a žurnalistiky. Ráda se učím nové věci, tančím a běhám.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).