Hlavní navigace

Co to jsou akciové indexy?

24. 7. 2002
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Snad každý investor, investující přímo do akcií nebo prostřednictvím otevřených podílových fondů, se již setkal s pojmem „akciový index“. Co to je a k čemu je nám dobrý? Neslouží jen odborníkům, ale může pomoci každému!

Definice akciového indexu zní přibližně takto: jedná se o ukazatel (index je latinsky oznamovatel) vývoje kurzů akcií příslušného akciového trhu nebo jen určitého odvětví. Základem indexu jsou akcie vybrané podle předem stanoveného klíče, kterým jsou např. základní jmění obchodované společnosti, její tržní kapitalizace apod., podle čehož se dále odvodí váha vybrané společnosti v sestavovaném indexu.

U specializovaných indexů je důležitá příslušnost k vybranému odvětví nebo regionu. Stanovení hodnoty akciového indexu plyne z poměru mezi jeho aktuální hodnotou a hodnotou indexu při jeho prvním historickém sestavení.

Aktuální hodnota indexu se vypočítává v pravidelném intervalu, např. každých 15 vteřin, po celou dobu otevření daného akciového trhu.

Akciové indexy nejsou rozhodně žádnou novinkou, jejich historie sahá desítky let zpět. Jedním z nejstarších indexů je Standard & Poor´s 500 Index, měřící výkonnost ekonomiky prostřednictvím změn akciové tržní hodnoty 500 cenných papírů napříč hlavními průmyslovými odvětvími. Počátky tohoto indexu jsou v první polovině 40. let dvacátého století, kdy začínal na hodnotě 10 bodů a jeho aktuální hodnota je okolo 1110 bodů.

Indexy všeobecně nejsou neměnné, je nezbytné je průběžně aktualizovat podle toho, jak se mění situace v ekonomice. Některé společnosti v indexu obsažené zcela zmizí z trhu, jiné se sloučí, zároveň se mění jejich tržní kapitalizace, podíl na výkonnosti ekonomiky a tedy i váha v indexu.

Celosvětově nejznámějším a snad nejstarším akciovým indexem vůbec je americký Dow Jones Industrial Average, zahrnující vybraných 30 nejlepších akciových titulů z průmyslového odvětví americké ekonomiky. V Evropě je jedním z hlavních indexů Dow Jones EURO STOXX 50 Index, zahrnující 50 evropských blue-chips (nejlepších) akcií zemí eurozóny. Index byl zaveden 31. prosince 1991 při zahajovací hodnotě 1000 bodů.

Akciových indexů jsou desítky a jak již bylo řečeno, lze je zvolit pro jednotlivá odvětví či celé trhy. Vzhledem k tomu, že věrně zobrazují „nálady“ daného trhu, jsou pro investory velmi dobrým vodítkem. Jejich „služby“ uvítají např. investoři do otevřených podílových fondů včetně manažerů těchto fondů, neboť výkonnost fondů se zpravidla poměřuje s vhodným indexem (tzv. benchmark). Podle toho investor může zjistit, jak dobrý je správce jeho majetku. Bohužel, záležitost běžná v zahraničí v tuzemsku zatím tvoří spíše výjimku.

Vývoj akciových indexů je v dlouhodobém výhledu zpravidla růstový, což souvisí s rostoucí výkonností ekonomik a celkové životní úrovně. Existují ovšem i výjimky, kterou je např. japonský index NIKKEI 225, odrážející již deset let trvající hospodářskou krizi v Japonsku. Krátkodobě mohou indexy zaznamenat propady až v řádu desítek procent, které může zapříčinit nenadálá událost, jakou byla např. poměrně nedávná Asijská krize, následující finanční krize v Rusku či teroristický útok na World Trade Center v New Yorku. Kromě denních výkyvů zapříčiněných aktuálním vývojem na trzích dále akciové indexy kolísají ve více méně pravidelných intervalech podle toho, v jaké fázi hospodářského cyklu (růst nebo pokles) se nachází příslušná ekonomika či obor (tzv. cyklické tituly).

Velmi zajímavý vývoj zaznamenaly světové indexy od poloviny 90. let minulého století, kdy pozvolný růst byl nahrazen růstem spíše raketovým. Na „vině“ byla neuvěřitelně dobrá výkonnost americké ekonomiky, která neměla za posledních několik desetiletí obdoby. Svůj podíl si připsal pochopitelně i rozvoj telekomunikací a Internetu (tzv. New economy) včetně nereálných očekávání z jeho možného ekonomického přínosu. Na burze se tak obchodovaly společnosti s tržní kapitalizací v desítkách milionů dolarů, aniž by přitom vytvořily jediný cent zisku.

Pozitivní nálada se projevila v cenách akcií a následně i v hodnotách indexů. Např. index Nové ekonomiky, Nasdaq Composite Index (zahrnuje 100 největších a nejaktivnějších amerických i mezinárodních nefinančních emisí kótovaných na americké burze Nasdaq), byl v době své největší slávy na hodnotě okolo 5000 bodů, přičemž svoji pouť zahájil v únoru 1985 na hodnotě 250 bodů. V březnu 2000 ale došlo k vystřízlivění, celý trh se zřítil a investoři přišli o desítky miliard dolarů.

dan_z_prijmu

Černým dnům ale stále nebyl konec. Vývoj po tomto krachu nebyl nadále příznivý a indexy padaly ještě hlouběji, což lze přisoudit účetním skandálům ve spojitosti se zkreslováním hospodářských výsledků firem. Např. dnešní hodnota indexu Nasdaq se pohybuje kolem hranice 1500 bodů. Že by i pověstná výkonnost americké ekonomiky během posledních deseti let byla jen nafouknutou bublinou?

Z uvedeného vyplývá, že indexy mají opravdu velmi dobrou vypovídací schopnost a investorům se jejich sledování vyplatí. Teoreticky tak mohou včas odhalit případné přehřátí trhu a odchod do bezpečnějších investičních instrumentů, nebo naopak dobu vhodnou k navýšení investic. Skutečnost však bývá trochu jiná kvůli tomu, že každý se snaží vydělat a většinou nevnímá varovné signály.

Sledujete akciové indexy?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Finanční poradce, externí spolupracovník serveru iFondy...
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).