Hlavní navigace

Co se změní při exekuci na mzdu a při srážkách z jiných příjmů? (II. část)

Autor: Shutterstock
Tomáš Zilvar

Exekuci bude podléhat i kompenzace odstupného a náhrada mzdových nároků od úřadu práce. Když exekuci neprovede insolventní zaměstnavatel, provede ji úřad práce.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely procesních-exekučních předpisů (jde o tisk číslo 545 v aktuálním volebním období Poslanecké sněmovny). Pokračujeme v přehledu toho nejpodstatnějšího, co se bude týkat exekuce prováděné srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů.

Když exekuci neprovede insolventní zaměstnavatel, provede ji úřad práce

Mezi příjmy, z nichž bude v rámci exekuce sráženo podle pravidel pro exekuční srážky ze mzdy, budou nově zařazeny úřadem práce namísto insolventního zaměstnavatele uspokojené mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Podle zmíněného zákona má totiž zaměstnanec za podmínek jím stanovených právo na uspokojení svých splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti. Mzdovými nároky se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce (a je rovna nebo vyšší 10 000 Kč), nebo odměna podle dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Mezi příjmy, na něž se nově použijí pravidla pro exekuci srážkami ze mzdy, bude nově zařazena i kompenzace odstupného. Kompenzace má sloužit k uspokojování základních materiálních potřeb uchazeče o zaměstnání v období, kdy nemůže být zabezpečen podporou v nezaměstnanosti, protože mu vznikl nárok na odstupné, ale nedisponuje ani odstupným, protože mu nebylo vyplaceno, přestože mu na něj vznikl zákonný nárok.

Kompenzaci poskytuje úřad práce uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení pracovního nebo služebního poměru. Kompenzace se poskytuje za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného. Podpora v nezaměstnanosti je pak uchazeči o zaměstnání vyplácena až po uplynutí doby, za kterou mu byla poskytnuta kompenzace.

Nová zákonná pravidla pro exekuci z odstupného

Dříve nebylo jasné, jak přistupovat k odstupnému, jsou-li nařízeny exekuční srážky ze mzdy. Zda je brát jako jednorázový příjem a zaměstnanci vyplatit jen jedno nezabavitelné minimum za jeden měsíc, anebo k němu přistupovat jako k opětujícímu se příjmu a zaměstnanci v exekuci ponechat nezabavitelné minimum za tolik měsíců, kolika násobkům měsíčního příjmu odstupné odpovídá.

Některým zaměstnancům se výhody rozpočítání odstupného do více měsíců dostalo, některým ne (a pak o něj v podstatě přišli). Závazný výklad podal až rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ze kterého plyne, že je třeba k (sice jednorázově poskytnutému) odstupnému přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnuté najednou (předem) a srážky, obdobně jako při výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou vypočítat za každý měsíc období určeného podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, zvláště. Znamená to, že nezabavitelné minimum se od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje.

Uvedený postup při výpočtu srážek z odstupného se uplatní i tehdy, jestliže zaměstnanec po rozvázání pracovního poměru nastoupí do práce k jinému zaměstnavateli. V takovém případě se v době určené podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, postupuje tak, jakoby šlo o několik mezd. Byla-li proto základní nepostižitelná částka odečtena od odstupného, neodečte se již od mzdy příslušející zaměstnanci za odpovídající počet měsíců u nového zaměstnavatele. O tomto významném judikaturním rozhodnutí NS ČR jsme vás už informovali.

Odstupné jako postupný příjem čili za každý měsíc nezabavitelné minimum dlužníkovi

Nyní by se přímo uzákonilo, že u odstupného nebo obdobných nároků (například odchodného) by byly srážky vypočítávány zvláště z každého násobku průměrného výdělku (měsíčního platu, služebního příjmu, odměny atd.), ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného nebo obdobných nároků. V důsledku toho by měl mít povinný po dobu, kdy po ukončení zaměstnání nebo služebního poměru nepobírá podporu v nezaměstnanosti, k disposici peněžní prostředky potřebné k uspokojování svých základních životních potřeb.

V souladu s uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu se předpokládá, že na měsíční částky odstupného a případnou další mzdu (jiné příjmy), na niž vznikl povinnému nárok v době určené podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného nebo výše jiných obdobných nároků, se bude pohlížet jako na několik mezd, a soud by tedy měl podle občanského soudního řádu určit, jakou část nezabavitelné částky nemá nový zaměstnavatel povinnému srážet.

tipli

Nové ustanovení občanského soudního řádu by znělo takto: „(4) Z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy.

Nastoupí-li povinný do práce nebo vznikne-li povinnému právo na některý z příjmů uvedených v odstavcích 1 až 3 v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy (dále jen „doba poskytování odstupného“), považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).