Hlavní navigace

Názory k článku Co se skutečně stalo ve spořitelním družstvu WPB Capital?

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 17. 12. 2014 7:16

    bob (neregistrovaný)

    Vím prd co se tam stalo ale poslední komu bych věřil je předseda toho družstva. :-) Divím se že se Měšec sníží k uveřejňování takových blábolů.

  • 17. 12. 2014 8:14

    Béla (neregistrovaný)

    Informace v článku jsou bohužel pravdivé. Nejsem schopen ověřit vše, v WPB nepracuji ani nikoho neznám, ale oblasti spořitelních družstev se věnuji a znám členy představenstev několik z nich.

    Zákon, který parlament schválil, je jednoznačně pro spořitelní družstva likvidační. Již zmiňované pravidlo 1:10: představme si, že by mne jako současného či potencionálního klienta někdo nutil, abych 10% svého vkladu dal jako členský podíl. Na tento podíl se vztahují jiná pravidla než na standardní vklad - např. stát v případě krachu negarantuje, že ji klientům vrátí do výše 2,5mil. Otevřeně, tato pojistka je stejně jen chyméra, protože stát by reálně peníze na garanci peněz klientům neměl - to ale nechme stranou. Jako klient se pak spíše rozhodnu využít služeb jakékoliv banky, protože rizika spojená s uložením peněz v SD nebudu chtít jednoduše akceptovat...
    Pravidlo 1:10 je jen jedním z mála nových nařízení. Pokud by podobná nařízení byla nastavena i na banky, počet bank by šel také rychle dolu a pocítili by to reálně klienti těchto bank díky menší konkurenci...

    Jsem zvědav, jak bude trh SD vypadat za pár let, pokud nějaký existovat bude...

  • 17. 12. 2014 11:38

    Ghost (neregistrovaný)

    Singer je arcizloděj stejně jako všichni předchozí gauneři (pardon guvernéři) ČNB. Už jen proto, že nikdo neřeší faktickou krádež českého zlata v době působení Tošovského.

  • 18. 12. 2014 12:03

    Ghost (neregistrovaný)

    Tak nás poučte. Co se s tím zlatem stalo? Proč muselo být "prodáno", když jiní si ho vždy drželi a drží jako jistotu? Zřejmě víte něco víc. Díky.

  • 17. 12. 2014 12:58

    Intri (neregistrovaný)

    Kromě zcela evidentních kroků k likvidaci sektoru záložen je tady pak taky ilegální postup ČNB, který nikdo neřeší. Je nesporným faktem, že ČNB měla ze zákona právo blokovat provoz záložny pouze 120 dnů, namísto toho ji dusila téměř rok.

    Stejně tak je nezpochybnitelným faktem (a ti, kdo situaci průběžně sledovali, to vědí), že WPB si i přes zákaz prakticky veškeré výdělečné činnosti udrželo solvenci až do poslední chvíle, tj. WPB rok (!!!) jelo na své rezervy.

    Ukažte mi banku, která by rok dokázala fungovat jen ze svých rezerv.

    Jestli někdo pochybuje o tom, že kroky ČNB byly ilegální a cílené na likvidaci WPB, je to jeho volba. Ale projevuje tím pouze to, že zrovna moc bystrý není a dobře na něj funguje mediální propaganda ČNB.

    Mimochodem, Tomšíkovi z ČNB je 40 let a jeho plné jméno zní: prof. Ing. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D., Ph.D. V indexačních databázích je pouze minimum článků publikovaných osobou jeho jména (například na Web of Science, což je jedna z několika mála databází, podle kterých se hodnotí kvalita vysokých škol a jejich vědeckých výstupů, je jich pouze 36), přičemž nikde není záruka, že uvedený Tomšík je skutečně ten z ČNB. Všechno to jsou pouze články v časopisech s nízkým impact faktorem (tj. nízké kvality), žádné knihy, žádné kapitoly v knihách. Přitom už jen k doktorátu člověk musí mít pár solidních výstupů, pokud nedělá doktorát protekčně.

    A já se tedy ptám: jak Tomšík stihl za 40 let života získat 9 titulů (2x Bc., 2x Ing., 2x Ph.D., 1x PhDr., 1x doc a 1x. prof), aniž by měl vůbec nějaké relevantní vědecké výstupy?

  • 17. 12. 2014 14:42

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)

    Ač souhlasím, nemohu nechat bez povšimnutí kardinální a do nebe volající blbost, že impakt faktor nějak určuje kvalitu.

    Dnešní věda není o kvalitě, je o kvantitě. Kvantitativní faktory, tj., počet odborných prací nebo impact faktor nemají sebemenší souvislost s kvalitou vědce či vědy.

    Pokud je vědec šikovný, a zejména v tom vynikají USA vědci, tak klidně dokáže napsat 300 odborných článků na jedno téma – a najednou je to velký vědec, protože má 300 odborných článků. To je panečku vědec!

    Zato ten, který objeví velké věci, dostane Nobelovuy cenu a posune svět o míle kupředu, a udělá z nich jen 5 odborných článků bez grafomanie a románů zvíci KIlimandžára je špatný vědec. Vždyť má jen 5 odborných publikací! Měl by jít k lopatě, vždyť jako vědec je silně podprůměrný!

    Kdyby lidé vědeli, co se skrývá za termíny „kvalitní vědec“, „nejlepší věda“´– chtělo by se jim zvracet a vědci by měli hodně co vysvětlovat.

    Takže věty jako „Karlova univerzita dělá nejlepší vědu“ lze snadno přeložit „Karlova univerzity má ty největší kecaly co umějí nejrychleji psát bezcenné slovní emise“.

    Zkrátka měřítka „kvality vědy“ stojí za pendrek. Nejsou k ničemu.

    Stejně tak citační index, neboli impact faktor. Když já o nějakém vědci napíši (v odborném časopise) „Větší slátaninu jsem nikdy nečetl“, tak zvyšuji vědci citační index, a na základě mého prohlášení je daný vědec hned lepší, protože má lepší citační index. Jistě chápete, že s kvalitou má toto kritérium společného pramálo, a kdo tvrdí něco o spojitosti kvality a impact faktoru, nemůže mít zdravý mozek.

    Věda sama má nemocná a úchylná kritéria „kvality vědy“.


    S čím souhlasím je, že na tituly je třeba tu grafománii splnit, a tudíž tolik titulů bez spisovatelského díla velikosti Balzaca je velmi podezřelé.

  • 17. 12. 2014 15:01

    Intri (neregistrovaný)

    V zásadě máte pravdu, ale toto platí především právě u nizkých IF. Kdo publikuje v časopisech jako Nature, Science apod., nemůže být blbý. Samozřejmě máte pravdu v tom, že v principu považovat citovaný článek za kvalitní není nejlepší způsob, a zrovna tak je pravda, že toho mnohé časopisy zneužívají a opravdu jedou na kvantitu (však jich je taky hodně, kterým rok od roku klesá IF, především ten očištěný od autocitací). Nedávno jsem byl svědkem nepříjemné situace, kdy nám přijali článek do časopisu z první čtvrtiny na WoS, a krátce na to přišla informace, že časopis ztrácí celý IF kvůli podezření z machinací s citacemi.

    Jako všechno na světě, i toto hodnocení má svá pro i proti. Nicméně aktuální konsensus je, že takto je to nejvhodnější, a bude chvíli trvat, než někdo vyvine realističtější nástroj. Proto jsem do tématu vhodnosti hodnocení kvality na základě IF nezabředával - ať máme na to názor jakýkoli, nenajdeme hned teď lepší měřítko a jsme u diskuzního tématu úplně jiného, než je podstata právě probíhající diskuze.

    Podstatné je, že člověk, který má mít za 40 let života 9 titulů, z nichž 5 má být vskutku repsektovatelných a ceněných, je divné, že publikace toho člověka jsou v nejlepším případě ve třetí třetině svých kategorií na WoS, přitom podle titulů před jménem a svého věku má být neuvěřitelný génius. Proč tedy nepublikoval v podstatně kvalitnějších periodikách? Navíc to, kde publikoval, byly povětšinou české publikace. Do zahraničních se zřejmě vůbec nedostal, přitom nepůsobí v oboru, který by byl lokalizovaný jenom na ČR, právě naopak.

    To, jak k těm titulům asi přišel a co to vypovídá o jeho charakteru i znalostech, nechť si každý udělá obrázek sám. Připomínám jenom, že je to člověk, který se podílel na rozhodnutích o likvidaci WPB. Vážně si někdo může myslet, že rozhodnutí ČNB bylo objektivní, nezávislé a nezkorumpované?

  • 17. 12. 2014 16:51

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)

    „Jako všechno na světě, i toto hodnocení má svá pro i proti. Nicméně aktuální konsensus je, že takto je to nejvhodnější, a bude chvíli trvat, než někdo vyvine realističtější nástroj.“

    Kvalitu nejde kvantitativně hodnotit. Jakýkoli pokus o to převést kvalitu do čísla je podobný komunistickému „poručíme větru dešti“.

    Konsensus na tom nikdy nic nezmění. Když se například skupina vědců dohodne a nastane konsensus, že od zítřka nefunguje gravitační síla – je to jen lež. Ačkoli nastal konsensus.

    Sama chyba je v představě, že kvalitu vědce lze nějak hodnotit číslem. Je to stejně chybná představa, jako třeba ekonomická představa nekonečně trvající exponenciálního růstu.

    Na jedné straně se akademie věd snaží vysvětlit, že základní výzkum potřebuje dotace, ale nejde zaručit výsledky. Když veřejnost a politici chtějí za peníze výsledky, vědci se kroutí. Ale to jim nebrání z druhé strany zavést hodnocení „výsledků“ pomocí grafomanických kritérií.

    Viděl jsem mimochodem mnohokrát ve vědě, jak se několik vědců vzájemně domluvilo, že se budou vzájemně citovat, a tak fixlováním si budou vzájemně zvedat své IF. Jinak řečeno, IF je zcela bezcenný ukazatel.

    Je mi jen líto, kam věda dojde, když vidím, jak rok od roku věda zabředává do většího a většího bahna jen proto, že jako ukazatel kvality dali užvaněnost a prášilovitost.

    qqqqq

    „Proč tedy nepublikoval v podstatně kvalitnějších periodikách?“

    Myslíte „kvalitnějších“ podle kritérií užvaněnosti?

    qqqqq

    „Navíc to, kde publikoval, byly povětšinou české publikace. Do zahraničních se zřejmě vůbec nedostal, přitom nepůsobí v oboru, který by byl lokalizovaný jenom na ČR, právě naopak.“

    Znovu, měl jsem a mám, že vědec by měl především publikovat kvalitu a cenné myšlenky. Myslím kvalitu v původním slova smyslu, nikoli „kvalitu“, jak ji nadefinovala dnešní věda jako užvaněnost a co nejvyšší čísílka „počet odborných publikací“ a „citační index“, což je jen měřítkem ukecanosti.

    Pak není moc důležité, jestli člověk publikuje švédsky, italsky, německy, anglicky, či jinak.

    qqqqq

    Jednoduše mám dojem, že když slyším od vědců slovo „kvalita“, přijde mi to jako orwellovské „válka je mír, svoboda je otroctví, …“.

    Na druhé straně souhlasím s tím, že s takovým „pleno titulo“ a podle dnešních kritérií na tituly by publikační činnost měla být větší, a zřejmě jsou tam zákulisně velké nesrovnalosti.

  • 18. 12. 2014 0:11

    Intri (neregistrovaný)

    Principy věcí stranou, říkáte vlastně, že ač jsou Tomšíkovy články (a znovu opakuji, že není vůbec jisté, že jsou to doopravdy články Tomšíka z ČNB) publikovány v časopisech s nízkým IF, mohou být vysoce kvalitní.

    Máte pravdu, mohou. Zaveďme tedy předpoklad, že jsou, dokonce natolik kvalitní, aby na nich Tomšík postavil tolik titulů, kolik jich kolem jména má (tj. jsou to výsledky opravdu geniální a na samém vrcholku světové špičky). Vynechme i diskuzi o principu hodnocení kvality a smiřme se s tím, že konsensus je prostě takový jaký je a časopisy s vysokým IF se v obecné rovině považují za prestižní a vysoce kvalitní. To jsou holá fakta dnešní doby, se kterými se musí pracovat.

    Otázka je prostá: proč Tomšík své supergeniální výsledky publikoval v časopisech hodnocených tak nízko, že drtivá většina odborníků ani neví, že ty časopisy existují?

    Otázku pokládám ne přímo vám, ale do pléna, protože my dva se, chápu-li váš názor správně, snadno shodneme na tom, že je Tomšík s největší pravděpodobností podvodník a sprostý lhář. A prezentace a obecné přijetí takového faktu je dosti zásadní k tomu, aby si lidé udělali správný obrázek o tom, co se ve WPB i MSD mohlo doopravdy stát.

  • 17. 12. 2014 17:26

    xls (neregistrovaný)

    protože to byli šmejdi.

    Pro takové finanční instituce by nemělo být na trhu místo. Svého času se mi zdáli v pořádku, zřídil jsem se tam termínovaný vklad. No a ti šmejdi mi po roce poslali k podpisu balík dokumentů na další produkty, pro mně jednoznačně nevýhodné. Když jsem odmítl nějaké další nevýhodné smlouvy podepisovat, tak mi termínovaný vklad zrušili, i když byl v půlce.

  • 17. 12. 2014 19:32

    Pavel (neregistrovaný)

    K clanku se nebudu vyjadrovat ted uz je to jenom hospodske kecy.CNB prosti pusobi z pozice sily at uz je demokracie a nebo totalita.
    Tedkom k clanku ktery me nadzved.Byl jsem clenem druzsta za 1kc vlastnil jsem 3 terminaky dva skoncili prirozene bohuzel posledni byl vyplacen v ceske sporitelne.Ale hlavne njkdo me po celou dobu nicim neobtezoval a nic mi nasilne nerusil.

  • 18. 12. 2014 0:50

    Namot

    Máte na mysli ten běžný účet? Ten jsem u nich léta měl, do doby než záložnu zavřeli. Byl stejně jako ve FIO celou dobu zcela zdarma (vedení účtu i veškeré transakce na něm). Pokud jste si nechal kvůli tomu zrušit termínovaný vklad, tak to bylo zcela zbytečné.
    Jinak škoda výborné záložny.

  • 17. 12. 2014 19:14

    6697 (neregistrovaný)

    PR článek i komentáře jsou naprosto neuvěřitelné. Chybí snad jenom zmínka o zednářích a vesmírné flotile Aštar Šerana.

    Party jménem spořitelní družstva zkončila, smiřte se s tím.

  • 17. 12. 2014 20:50

    Intri (neregistrovaný)

    To by nebyl problém, kdyby skončila oprávněně, a ne ilegálními metodami cílené likvidace jen proto, že záložny konkurovaly bankám.

  • 18. 12. 2014 17:28

    ppp (neregistrovaný)

    Tak to je fajn. Kdyby družstva skončila, vadilo by mi to, protože bych to považoval za zločinnou likvidaci. "Zkončit", jak píšete, klidně mohou, protože to slovo je nesmysl a nic neznamená.

  • 18. 12. 2014 17:47

    Intri (neregistrovaný)

    Když to ještě upřesním, dle definice je slovo množinou hlásek, která dává smysl (má význam). v českém jazyce tedy "zkončit" není ani slovo.:)

  • 22. 12. 2014 6:12

    robert (neregistrovaný)

    dlouhy roky skomirala, nikdo normalni po aferach s kampelickami tam nechtel dat penize, pak se jim podarilo prolobovat do zakona garanci vkladu a rozjelo se to .. tudiz ja bych je klidne nechal existovat ale bez garance vkladu, at si to privatne pojistej ...

  • 22. 12. 2014 9:30

    Intri (neregistrovaný)

    Dobře, ale pro banky totéž. Klient nemá reálné prostředky, jak se o fungování záložny dozvědět více o nic větší než mají u bank. Tomšíkova a Singerova představa o tom, že obcházení zákona o pojištění vkladů povede k větší zainteresovanosti členů do fungování záložny je trapně dětinsky naivní... To by ta záložna musela mít tak 10, maximálně 20 členů. Ne tisíce až desítky tisíc, které jsou potřeba, aby záložna měla potřebný kapitál a možnosti jej efektivně a především konkurenceschopně zhodnocovat.

    Ale to Tomšík a Singer samozřejmě velice dobře vědí, proto si ten zákon vylobovali. Cíl zničit všechny kampeličky nemůže být více do očí bijící.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).