Vy jste teda slušní mimoňové :)) Čte tam ty texty někdo? Sledujete aktuality? Všimli jste si třeba, že mezitím vydal soud zcela opačný rozsudek, který by bylo dobré v textu alespoň stručně zmínit? http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=780875
U nezávislé analýzy by asi mělo být uvedeno i to, že mezi referencemi kanceláře Glatzova & Co. je kromě dalších bank i ČSOB, matka Hypoteční banky. http://www.glatzova.com/bankovnictvi-a-finance-k52
píšu to sem pokaždý, když je řeč na toto tema, a zase to sem plesknu: problém se jmenuje úvěrový účet, ne jeho cena. úvěrový účet je naprostá zhůvěřilost, účet k ničemu na který chodí jedna platba za měsíc či za rok, a který věřitel zakládá svévolně a zcela bezdůvodně. každý jiný poskytovatel služby má JEDEN sběrný účet, na kterém přijímá platby od všech konzumentů, a rozlišuje je pouze variabilním symbolem, ne že by každému klientovi vedl jeden zvláštní a na nálady klienta zpoplatněný účet.
argumentace stylem "banka přece ty náklady má, tak je spravedlivé aby je hradil konzument služby" je úplně mimo: co třeba na správu každého úvěrového účtu koupit nový počítač? každému úvěrovému dlužníkovi vést jeho kancelář? nebo zaměstnat na správu každého úvěru jednoho pracovníka? a žádat po klientovi aby pokryl tyto "nesporné" náklady? divím se, že úvěrové účty jsou legální.
Píšu to pokaždý, když někdo plácá o věcech, o nichž nemá páru: Účet není žádná "magická" věc. Účet je prostě účetní konstrukt. Banka si logicky musí pamatovat, kolik má klient aktuálně půjčeno, připisovat k tomu úroky a pokud přijde platba, tak tu částku snížit, být schopna všechny pohyby vypsat atp. _Tomuhle_ se říká účet a jak je vidět, je pro vedení půjčky nezbytný.
Stejně tak třeba vodárny, plynárny, pojišťovny, mobilní operátoři, ... musí vést zákazníkům účty, aby věděli, kolik má zákazník platit, kolik zaplatil, jaký má nedoplatek atp. Zrovna nedávno mi přišel dopis od vodárny a co na něm bylo napsáno? Ano, správně, bylo tam "Výpis ze zákaznického účtu".
Jediný rozdíl je v tom, že banka má přiřazený bankovní kód, takže si v rámci něj může libovolně alokovat čísla účtu, zatímco ostatní podniky mohou určovat pouze variabilní čísla v rámci svých účtů. Ale ten rozdíl nestojí nic navíc, za to zákazník nic neplatí, platí za tu administrativu s účtováním. Jestli se to jmenuje "poplatek za vedení úvěrového účtu" nebo jinak není podstatné.
Dotaz zněl na extra poplatek - a ten neúčtuje nikdo z nich. A dokonce mnozí neúčtují ani fixní poplatky - jaký je fixní poplatek na předplacené kartě nebo na VoIPu?
A když to vezmu ad absurdum, tak ona taková splátka půjčky je taky fixní - její výše se zpravidla po celou dobu půjčky nemění. Takže banky neúčtují fixní a variabilní poplatek, ale dva fixní poplatky.
ale já opravdu nepravím, že účet je "magická" věc - já pravím že účet je ZBYTEČNÁ věc, kterou každý jiný podnikatel řeší variabilním symbolem, jehož používání nenenese žádné specifické náklady.
představte si, že mám firmu, která má zhruba tisíc klientů. skoro každému z nich vystavím pár faktur za měsíc, a každý z nich mi občas něco zaplatí. a teď si představte to KOUZLO - tzv "výpis ze zákaznického účtu" řeší dvanáct úderů do klávesnice, z čehož 8 je zadání IČ - to čumíte, co???
za čtvrt minuty mám pro jakéhokoliv klienta saldo, kolik má klient aktuálně rozfakturováno/půjčeno, můžu k tomu připisovat/zobrazovat úroky i penále i skonto za včasnou platbu - a pokud platba přijde, tak tu evidenci závazku snížit, zároveň jsem samozřejmě schopen všechny pohyby vypsat atp.
takže.
pokud banky na tutéž službu potřebují účet, asi je něco špatně - protože já nejsem jinak zvlášt chytrý ani bohatý, ale tohle umim bez klientského účtu, přestože mám podstatně složitější a častější transakce než banka na úvěrovém účtu.
a pokud banka za tuto službu, v podstatě identifikace variabilního symbolu, účtuje padesát korun měsíčně - ta moje kočena, na tom jednoduchém fakturačním software za pár stokorun, má pro tisíc klientů produktivitu padesát tisíc měsíčně? asi jí budu muset zvednout plat.... ledaže ovšem nekecáte.
možná byste mohl pro jednoduchost vysvětlit, jaká zákoutí skrývá koncepce jednoho účtu pro všechny úvěry jedné banky, a identifikace dluhu+plátce variabilním symbolem, s tím že jednou proměnnou se tam koncem každého měsíce vypočítá úrok a připíše pod stejným variabilním symbolem.
nepochopil, protože to ještě nikdo nevysvětlil.
jaká tedy zákoutí skrývá koncepce jednoho účtu pro všechny úvěry jedné banky, a identifikace dluhu+plátce variabilním symbolem, s tím že jednou proměnnou se tam koncem každého měsíce vypočítá úrok a připíše pod stejným variabilním symbolem?
tento způsob účtování nenese žádné další náklady a dělá to tak každý jiný podnikatel s podstatně složitější strukturou plateb.
tak to bych pochopil rád.
mimochodem - víte, že celá struktura populárních s-karet je postavená na tom, že x-milionů uživatelů s-karet si vybírají svoji hromádečku z JEDNOHO ÚČTU?
Vždyť ono to je úplně jedno. Třeba kreditní karty jednoho vydavatele taky mají jeden účet a jsou rozlišené variabilním symbolem, a přesto je na nich (většinou) měsíční poplatek. Ono nejde o to, jestli se tomu na čem se vyrovnávají závazky a pohledávky říká účet, jde o to, jestli s tím mají banky opravdu takové náklady (a tady to opravdu nelze srovnávat se saldokontem podnikatele, ten nemusí vykazovat tisíce nesmyslů ČNB) a jestli je správné tyto náklady přímo účtovat klientovi (prodavač taky neúčtuje třeba v zimě poplatek za vytápění prodejny, i když s tím zcela jistě má nějaké náklady). A v tom je jádro sporu - prostě podle mínění EU a toho německého soudu to správné není. Klient má dostat jeden údaj - úrokovou sazbu - a do toho mají být schované všechny náklady banky. Jestli skutečné náklady na správu úvěru nakonec vyjdou vyšší nebí nižší už má být podnikatelským rizikem banky. Je to stejné, jako se bojuje proti tisícům příplatků k letence, nebo k zájezdu s CK.
Výborně, Pavel to s tím účtem evidentně pochopil, takže problém bude evidentně spíš v "přijímači" :)
Ad jádro sporu: Ovšem naprosto stejnou argumentací mohu dojít k tomu, že nějaká rezervace výkonu je interní problém distribuce, že ji nesmí účtovat zvlášť a náklady mají pokrýt v sazbě elektřiny. Že mobilní operátor nesmí účtovat žádný paušál, ale fixní náklady schovat do sazby za minutu atp. (a dalo by se najít X dalších případů)
Srovnání s CK je naopak mimo. Tam je/byl problém v tom, že těch příplatků bylo mnoho a bylo je obtížné až nemožné zjistit. Zatímco v případech úvěrů byl zákazník s poplatkem za vedení prokazatelně seznámen před podpisem smlouvy a navíc jsou v nabídce už dlouho i produkty s poplatky už započítanými.
nikoliv. jádro sporu není způsob rozpočítání nákladů - ale opodstatněnost tech nákladů.
já tvrdím - a kromě blbejch keců zatím nikdo neprokázal opak - že úvěrový účet je zbytečně nákladná zbytnost. samozřejmě že je pro poskytovatele příjemné, vymyslet si nějakou 3,14-čovinu, a účtovat za ní peníze. každý má spousty kamarádů, kteří potřebují zaměstnání, a dodavatelů kteří potřebují vydělat. velká firma je méně zranitelná než malá, hlavně když má zajištěné pravidelné příjmy z pravidelných poplatků. jenže pak by taky stejnou logikou opravdu mohly banky na správu každého úvěru zaměstnat jednoho zaměstnance, a snažit se tyto velkorysé náklady "opodstatněně" přenášet na klienty.
ale tak to pravdu není, jasný princi. v běžném životě se kromě účetního auditu (položky) dělá i věcný audit (opodstatněnost tech položek). zatím nikdo nevysvětlil ani konkrétně nesdělil, CO co by nešlo sledovat a reportovat variabilním symbolem na jednom účtu - jen kecy kecy kecy, jak jezevec něco nepochopil, nebo jak nějaké náklady prostě tak nějak jsou, nebo ČNB vyžaduje reporting ....
a co teda ke každému účtu jeden zaměstnanec banky? proč ne?
Trochu pozdě, ale ještě mě napadl jeden pádný argument, proč poplatky nemohou být nelegální (a tedy je banky nemusí vracet): Zákon definuje u úvěrů, že banky musí zveřejňovat nejen úrok, ale i RPSN. RPSN je de-fakto úroková míra se započítanými poplatky. Jinými slovy, tento zákon výslovně předpokládá, že banky krom splátek účtují ještě nějaké další poplatky.
Tedy i kdyby někdo došel na základě nějakého obecného zákona k závěru, že úvěrové poplatky jsou podle něj nelegální, tak to nemá žádnou váhu, protože specializovaný zákon pro oblast úvěrů s poplatky počítá a podle právních zásad je specializovaný zákon nadřazen obecnému.