Hlavní navigace

Co očekáváme od důchodové reformy?

4. 5. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Penzijní reforma je akutním problémem již několik let. Politické strany připravují náměty, jakým způsobem řešit "stárnutí populace". Shoda je zatím v nedohlednu. A co si o důchodové reformě myslí občané? Politici nás příliš nepřesvědčili...

Varianty politických stran

Názory politických stran na důchodovou reformu se liší. Jaké přinášejí varianty?

ČSSD prosazuje systém fiktivních účtů. Při výpočtu důchodu by se do jisté míry zohlednilo, kolik člověk zaplatil na sociálním pojištění. To by se evidovalo právě na těchto pomyslných účtech. Věk pro od do důchodu by měl být stejný pro muže a pro ženy, a to 65 let. Dobrovolné spoření v penzijních fondech by ČSSD podpořilo daňovými úlevami. Reforma podle ČSSD by měla začít v roce 2010. Rok předcházející, tedy rok 2009, by měl být posledním rokem, kdy by lidé odcházeli do důchodu plně podle stávajícího systému, rok 2040 rokem, kdy by odcházeli plně podle nového systému, tzn. systému fiktivních spořících účtů.

Lidé by podle KDU-ČSL měli mít možnost část prostředků, které platí do státního pilíře, ukládat do vybraných penzijních fondů. Ti, kteří budou na trhu práce v době zahájení reformy, budou odvádět 10 procent do fondů, lidé, kteří začnou pracovat po zahájení reformy, budou do soukromé – místo do státní – sféry odvádět 8 procent. Jako věk odchodu do důchodu stanovuje pro muže a bezdětné ženy 65 let. Začátkem reformy podle KDU-ČSL by měl být rok 2007.

KSČM nepřišla s vlastním dokumentem, s konkrétním návrhem, jak by měl důchodový systém vypadat. Vznesla jen několik obav a dotazů.

Návrh minimálního rovného důchodu pro všechny je návrhem ODS. Startem pro důchodovou reformu by měl být podle ODS rok 2007. Existují dvě varianty pro povinný přechod na nových systém. První varianta ODS počítá s tím, že by v novém systému byly ročníky 1967 a mladší. Podle druhé varianty již ročník 1958 a mladší. U ročníků 1958 až 1976 by se jednalo o kombinaci starého a nového systému. Nový systém podle ODS znamená zavedení rovného důchodu ve výši 20 % – 30 % průměrné mzdy a zároveň snížení pojistné sazby na 10 %. Rok odchodu do důchodu je podle varianty ODS 67 let.

US-DEU považuje za rok zahájení reformy rok 2006 s tím, že je reformu možné zahájit i později. Také podle US-DEU by měl být věk odchodu do důchodu 65 let pro muže i ženy. Hlavním pilířem by podle této varianty byl reformovaný státní pilíř. Z toho, co člověk platí do státního systému, bude možné vyvázat 2 % až 3 % vyměřovacího základu a uložit je na individuální účet. Pokud tak člověk učiní, musel by dodat dalších 4 % až 6 % ze svých vlastních úspor.

Výsledky výzkumu veřejného mínění

Návrhy všech politických stran počítají s tím, že se věk pro odchod do důchodu zvýší. Proto je možná největším překvapením výzkumu, že si lidé pozdější věk pro odchod do důchodu nedokážou představit. Lidé si problematiku nutnosti důchodové reformy uvědomují, nicméně si nedokáží představit růst věkové hranice pro odchod do důchodu. Za přijatelný věk pro odchod do důchodu pro muže respondenti označili 60,5 let, pro ženy dokonce 57,1 let.

Lidé nepočítají s růstem věku pro odchod do důchodu, ani se nechtějí smířit s nižším důchodem. Pro většinu lidí, 50 % respondentů, by byl přijatelný důchod v rozmezí od 10 000 Kč do 14 000 Kč. Druhou největší skupinu, přes 30 %, tvoří lidé, kteří by byli spokojeni s důchodem od 6 000 Kč do 10 000 Kč. Takové důchody by lidé považovali za přijatelné při dnešních cenách.

Nesouhlas se zadlužením budoucích generací je poměrně vysoký. Se zadlužením budoucích generací souhlasí čtvrtina obyvatel, tři čtvrtiny ho odmítají. Pokud je však otázka zadlužení položena poněkud odlišně, zda by lidé zadlužili přímo své děti, nesouhlas je výraznější. Téměř 95 % obyvatel své děti zadlužit nechce.

Lidé se domnívají, že stát je důvěryhodný a důležitý zdroj příjmů, přesto se nedomnívají, že by mohli spoléhat pouze na něj. Jakou preferují strukturu příjmů? Jak již bylo řečeno, stát by podle veřejnosti měl být tím největším zdrojem. Měl by tvořit 56 % příjmů v důchodu, na druhém místě se v průzkumu objevilo penzijní připojištění s 22 %, 17 % procent příjmů by podle lidí měly tvořit vlastní úspory a nejmenší podíl příjmů by měl být od dětí (5 %).

Současný systém je příliš solidární. To je názor 44 % obyvatel. Solidaritu systému jako přiměřenou hodnotí 32 % obyvatel. Za příliš nízkou ji považuje 14 % obyvatel a 10 % neví. Odlišné názory na to, zda systém je či není solidární, jsou mezi voliči jednotlivých politických stran. Se současným systémem nejméně souhlasí voliči ODS, nejvíce voliči ČSSD.

Se zvýšením daně na financování důchodů nesouhlasí téměř tři čtvrtiny obyvatel, především voliči ODS. Tato varianta je nejvíce přijatelná pro voliče ČSSD.

Z výzkumu také vyplývá, že pokud by lidé měli vyšší čistý příjem, na důchod by ho většinou nepoužili. Většina by částku použila na zvýšení spotřeby (42 %), nejméně obyvatel (11 %) by částku uspořilo na důchod. Někteří by spořili na horší časy nebo investovali do vzdělání.

Podle výsledků ČSOB Penzijního fondu a agentury Media Tenor jsou nejohroženější skupinou z důvodu stárnutí populace dnešní třicátníci, kteří se na důchod zatím nepřipravují. O důchodu nepřemýšlí 16 % obyvatel, 24 % má jiné priority. Čím jsou obyvatelé starší, tím více o důchodu přemýšlejí. To, že stáří je těžké a je potřeba být finančně zajištěný, se domnívá 17 % obyvatel.

Má současná aktivní generace zabezpečit i rodiče? Má se stát zadlužit a rozložit dluh na více generací? Nemá se stát vůbec angažovat? Má stát ovlivňovat populační vývoj? Převážná většina lidí by volila poslední variantu. Pro takové řešení je přes 60 % obyvatel.

dan_z_prijmu

Jak již bylo řečeno, lidé by pouze na stát nespoléhali. Ze soukromého sektoru nejvíce důvěřují penzijním fondům, pojišťovnám a bankám. Podílové fondy, akcie a obligace podle průzkumu takovou důvěru lidí nemají.

Lidé nechtějí, aby se zvýšil věk pro odchod do důchodu, nechtějí se smířit s nízkým důchodem, nesouhlasí se zadlužením budoucí generace, zároveň však nesouhlasí se zvyšováním sazeb na financování svých důchodů a ani by nedali vyšší čistý příjem na důchod. Otázkou tedy je, jestli očekávání většiny obyvatel nejsou nereálná, zda může existovat důchodový systém, který by toto všechno splňoval.

Kdo by se měl postarat o důchodce?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).