Hlavní navigace

Co když se zraníte na chodníku, který obec v zimě neudržuje? Máte nárok na odškodnění?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Město Praha vyřešilo svou povinnost uklízet chodník vskutku originálně. Tím, že ulici v centru – spojující třeba stanici metra a pražský magistrát – vyhlásilo za neudržovanou, jenže paní se na zasněženém náledí zranila.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Soud prvního stupně shledal opodstatněným nárok žalobkyně na náhradu za újmu na zdraví, kterou utrpěla dne 15. 1. 2013 při pádu na zasněženém chodníku v ulici Na Perštýně v Praze. Pro ty, kdož neznají Prahu, dodávám, že je to ulice blízko stanice metra Národní třída. Dostanete se jí třeba na centrálu Všeobecné zdravotní pojišťovny, k Betlémské kapli nebo třeba právě i na magistrát žalovaného hlavního města Prahy, pokud na něj směřujete z jihu na sever (od trasy B metra), a ne od stanice metra Staroměstská (na trase A). Není to tedy ulice někde na konci města třeba v Třebonicích nebo Nedvězí u Říčan, což dříve bývaly samostatné obce. 

Běda, kdyby na úřad měla platit jeho vlastní pravidla určená pro jiné…

U soudu se prokázalo, že chodník vykazoval závadu ve schůdnosti (spočívající v neodmeteném sněhu a neodstraněném zmrazku), přičemž žalované město porušilo právní povinnost tím, že nezajistilo zimní údržbu chodníku v rozporu s pravidly stanovenými pro zimní ošetřování chodníků právě ve své (vlastní) vyhlášce č. 39/1979 Sb. hl. m. Prahy, o schůdnosti místních komunikací.

Žalovaný se podle názoru soudu odpovědnosti nemůže zprostit tím, že v rozporu s dobrými mravy svým vlastním nařízením, tedy zase jiným předpisem, zahrnul plně užívanou a vytíženou komunikaci v centru hlavního města mezi místa, na nichž se pro údajný malý dopravní význam nezajišťuje odstraňování sněhu a náledí.

Všimněte si té absurdity – úřad stanoví pravidla pro údržbu chodníků v jednom předpisu, ale ve druhém si určí, že jeho, pakliže i na něj dopadají, se netýkají… Tip: Konec českého otroctví při úklidu chodníků

Formalistické rozhodnutí odvolacího soudu: úřad podle něj může všechno

Ovšem odvolací soud rozsudek vyhovující žalobě, kterou si paní podala, změnil tak, že žalobu zamítl. Podle něj mohla občanka stav neposypaného a namrzlého chodníku předpokládat a mohla svůj pohyb na něm přizpůsobit jeho dopravně-technickému stavu nebo měla jít jinou ulicí, tedy problematickou ulici obejít. Zjištěná námraza a náledí tak podle soudu nebyly nepředvídatelnou závadou ve schůdnosti, která by zakládala odpovědnost správce komunikace.

Dále soud uvedl, že žalovaný jinezahrnul do plánu zimní údržby hlavního města Prahy, a nebyl proto povinen ji v zimě udržovat. Něco takového si opravdu paní nemohla dát líbit a podala si dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

Absurdní obrana města, které však jeden soud naslouchal

Žalovaný ve vyjádření k dovolání zdůraznil, že nevyřadil předmětný chodník ze zimní údržby účelově, nýbrž s ohledem na kapacitní možnosti Technické správy komunikací hl. m. Prahy, která zajišťuje údržbu všech komunikací ve vlastnictví žalovaného (okamžitá a opakovaná údržba v případě spadu sněhu se týká skoro 300 chodníků z celkového počtu 800). Podle jeho názoru je třeba udržovat zejména komunikace, které zprostředkovávají pro občany přístup k významným zastávkám městské hromadné dopravy, školám, školkám, zdravotnickým zařízením, veřejným institucím apod. Plány zimní údržby jsou každoročně revidovány a dosud nezazněl žádný návrh, aby ulice Na Perštýně do nich byla zařazena. 

Příště přestanou uklízet Václavské náměstí?

Nejvyšší soud ČR připomenul, že právní úprava obsažená v silničním zákoně zakládá přísnou, tzv. objektivní odpovědnost vlastníka (správce) komunikace za škody, jejichž příčinou byly závady ve sjízdnosti či ve schůdnosti.

Zhodnotil, že se odvolací soud nemýlil ve svém obecném závěru, že není-li místní komunikace malého dopravního významu zařazena do plánu zimní údržby města, neporušuje její vlastník svou povinnost, jestliže ji v zimě od sněhu a náledí neošetřuje. Ovšem odvolací soud nesprávně dovodil, že určil-li žalovaný předmětnou ulici svým obecně závazným předpisem jako komunikaci malého dopravního významu, je tím automaticky vyloučen závěr o porušení povinnosti zajišťovat její zimní údržbu.

Z § 27 odst. 5 silničního zákona totiž vyplývá, že obec či kraj nemohou ze zimní údržby tímto způsobem vyřadit libovolnou komunikaci podle své úvahy, nýbrž mají prostor pouze pro určení těch komunikací, které nebudou v zimě ošetřovat, mají-li malý dopravní význam. Soud tedy není vyřazením komunikace prostřednictvím obecního nařízení vázán a je oprávněn (a povinen) přezkoumat, zda vlastník nepostupoval v rozporu se zákonným předpokladem malé dopravní významnosti komunikace.

Opačný výklad by vedl k neudržitelnému (absurdnímu) závěru, že vyřazení i těch nejužívanějších míst (v Praze například Václavského náměstí), je-li provedeno formálně správně obecním nařízením, by nepřinášelo žádné právní důsledky plynoucí z absence zimní údržby.

Vyřadit lze jen nevýznamnou komunikaci

Ulice Na Perštýně sice není hlavní dopravní tepnou, nicméně se nachází v historickém centru hlavního města a ústí do křižovatky ulic Národní a Spálená. Národní je jednou z nejznámějších a nejfrekventovanějších pražských tříd, na níž se nachází řada historických památek, kulturních zařízení i jinak společensky významných budov. Ulice Na Perštýně pak od ní vede směrem k centru Starého Města, bezprostředně k ulicím Bartolomějská, Husova, Jilská a k Betlémskému náměstí, takže přestože se již nachází v dopravně méně exponovaném úseku, nezatíženém tramvajovou dopravou, její dopravní význam je nepopiratelný.

Ani okolnost, že ji lze obejít (podobně jako řadu jiných z husté sítě ulic), nesnižuje její význam natolik, aby odůvodňoval vynětí z povinnosti zimní údržby. Naopak právě to, že jde o nejkratší spojnici mezi přilehlou částí Starého Města a stanicí městské hromadné dopravy (tramvají a metra) Národní třída, její význam pro chodce zvyšuje.

Lze tudíž uzavřít, že ulice Na Perštýně není komunikací malého dopravního významu a není možno ohledně ní využít postupu upraveného v ust. § 27 odst. 5 silničního zákona – tedy vyřadit ji ze zimní údržby. Učinil-li tak žalovaný – hl. m. Praha a na základě toho neprováděl dostatečnou zimní údržbu chodníku v této ulici, porušil svou právní povinnost, vyhodnotil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 26. 9. 2018 (spis. zn. 25 Cdo 1481/2017). Rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Město tedy musí zraněnou paní odškodnit.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).