Cyklické oživení ilustrované makrodaty nezměnilo strukturu čínského HDP, jehož takřka polovinu tvoří investice. Tyto investice však nevedly k růstu exportu, jak by se dalo očekávat. Zahraniční poptávku by tedy měla nahradit poptávka domácí, což podporuje i čínská vláda. Její růst ovšem za investicemi do fixních aktiv zaostává v relativním i absolutním porovnání.
Průzkum mezi klienty SG ukázal, že dvě třetiny z nich si ani v nejhorším případě nedokážou představit zpomalení růstu čínské ekonomiky pod 5 %. O to větší může být dopad tvrdého přistání na mezinárodní finanční trh.
Jedním z hlavních postižených by byly ceny komodit, kde Čína představuje velkou část globální poptávky. Ceny základních kovů by se mohly krátkodobě propadnout až o polovinu, zatímco v případě ropy by ceny mohly spadnout až pod 80 dolarů za barel. V obou případech jsou ale dlouhodobější poklesy limitovány výší nákladů na těžbu.
Mezi asijskými akciemi by tvrdé přistání logicky zasáhlo čínské indexy, ještě více však zřejmě hongkongský Hang Seng, který je z 60 % tvořen finančními a realitními tituly. Zpomalení růstu snižuje zisky takových firem kvůli poklesu cen realit a růstu úvěrového rizika. Zajímavější pro investory by tak mohl být korejský či japonský trh s větším zastoupením průmyslových titulů a expozicí vůči rozvinutým trhům.
