Hlavní navigace

Co dělat, když se dlužník zbavuje majetku nebo ho znehodnocuje, aby vám nemusel platit?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Podat odpůrčí žalobu a žádat určení neúčinnosti dlužníkových smluv a dalších jednání můžete jako věřitel tehdy, jestliže jednání dlužníka zkracuje uspokojení vaší pohledávky, kterou byste mohli vymáhat exekučně.

Doba čtení: 7 minut

Podle § 589 odst. 1 NOZ, zkracuje-li právní jednání dlužníka (např. jím uzavřené smlouvy – např. kupní, kdy něco prodává ať již fakticky, nebo jen formálně pod cenou, nebo darovací, kdy převádí majetek na někoho jiného zdarma, kterými se zbavuje svého majetku atp.) uspokojení vaší vykonatelné pohledávky věřitele (tedy dluhu, který má vůči vám dlužník a který lze exekučně vymáhat), máte právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči vám právně účinné. Toto právo máte i tehdy, je-li právo třetí osoby (např. dlužníkem obdarovaného) již vykonatelné anebo bylo-li již uspokojeno. (Můžete tak negovat i již realizovaný právní vztah, provedenou majetkovou transakci.) Podle § 589 odst. 2 NOZ se neúčinnost právního jednání dlužníka zakládá rozhodnutím soudu o vaší žalobě, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žalobou). Vy tedy musíte podat žalobu k soudu.

Odpůrčí žaloba je právním prostředkem sloužícím k uspokojení vymahatelné pohledávky vás jakožto věřitele v řízení o výkonu rozhodnutí (exekučním řízení), a to postižením věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které odporovaným právním úkonem ušly z dlužníkova majetku, popřípadě vymožením peněžité náhrady ve výši odpovídající prospěchu získanému z odporovatelného právního úkonu.

Dlužník musí hatit uspokojení vaší pohledávky

Odpůrčí žalobou se chráníte před právním jednáním dlužníka, které zkracuje vaši vykonatelnou pohledávku, resp. znemožňuje její uspokojení. Není to zase až taková novinka, kterou by přinesl nový občanský zákoník, v § 42a OZ byla upravena odporovatelnost právních úkonů, což byl institut obdobný. Vaše právo žalobce dovolávat se právní neúčinnosti právních úkonů jeho dlužníka, které byly učiněny před 1. 1. 2014, se i nadále řídí dosavadními právními předpisy (zákonem č. 40/1964 Sb., tedy zrušeným občanským zákoníkem), podle nichž se posuzuje také lhůta k uplatnění tohoto práva, potvrdil Nejvyšší soud ČR (spis. zn. 21 Cdo 5011/2017, ze dne 18. 1. 2018). Zvláštní odpůrčí žalobu v insolvenčním řízení pak upravuje § 235 až 243 insolvenčního zákona.

Aby měla žaloba šanci na úspěch a soud jí vyhověl, tedy na váš návrh určil, že napadené právní jednání dlužníka je vůči vám neúčinné, musí vám být z jednání dlužníka zřejmé, že brání nebo znesnadňuje vaše uspokojení. To musíte prokázat. Pokud by dlužník sice rozprodával nebo rozdával svůj majetek, kterého má ale takové množství, že i to, co mu zůstane, může bez obtíží vaši pohledávku uspokojit, soud žalobě nevyhoví.

Vy ovšem nepodáváte žalobu na určení právní neúčinnosti proti dlužníkovi, ale proti té osobě, v jejíž prospěch bylo právní jednání dlužníka učiněno nebo které z něho vznikl prospěch, případně proti právnímu nástupci. Jestliže budete úspěšní, budete moci následně požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co díky právně neúčinnému jednání z dlužníkova majetku ušlo, případně můžete chtít náhradu po neoprávněně zvýhodněném.

Nežalujete dlužníka, ale jeho smluvního partnera nebo nástupce

Podle § 594 odst. 1 NOZ se lze neúčinnosti právního jednání dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce. Podle § 594 odst. 2 NOZ se vůči jinému právnímu nástupci lze neúčinnosti dovolat jen tehdy, jestliže

  • právnímu nástupci musely být známy okolnosti, pro něž byste se mohli dovolat neúčinnosti právního jednání (např. věděl o dluzích),
  • právní nástupce nabyl právo bezúplatně, anebo
  • je právním nástupcem osoba blízká, ledaže jí v době, kdy právo po předchůdci nabyla, nemusely být známy okolnosti, pro něž byste se mohli dovolat neúčinnosti právního jednání.

Aby dlužník nezašmelil nebo neznehodnotil svůj majetek

Smyslem žaloby podle § 589 NOZ, tedy odpůrčí žaloby, je z vašeho pohledu žalujícího věřitele dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že právní jednání dlužníka není vůči vám účinné. Rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno, představuje podklad k tomu, abyste se mohli na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí (exekučního titulu) vydaného proti dlužníku (tedy třeba pravomocného a vykonatelného rozsudku, který určuje, že dlužník vám má zaplatit určitou částku) domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením toho, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku (§ 595 odst. 1 věta první NOZ).

A to nikoliv proti dlužníku, ale vůči tomu, kdo s dlužníkem právně jednal nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, anebo – je-li splněna některá z podmínek uvedených v § 594 odst. 2 písm. a) až c) NOZ – vůči jinému právnímu nástupci (§ 594 NOZ). Není-li vaše uspokojení z tohoto majetku dobře možné (např. proto, že osobě, v jejíž prospěch dlužník odporované právní jednání učinil, již takto nabyté majetkové hodnoty nepatří), můžete se – místo určení neúčinnosti právního jednání – domáhat odpovídající náhrady (§ 595 odst. 1 věta druhá NOZ).

Nabyla-li však třetí osoba k věci, z níž byste se mohli jinak domoci uspokojení, takové právo, že se proti této osobě neúčinnosti dovolat nelze, má ten, proti němuž jste se neúčinnosti právního jednání mohli dříve dovolat a za jehož držby právo třetí osobě vzniklo, vůči vám povinnost k náhradě škody (§ 596 NOZ). Tedy pokud byl majetek převeden na další (třetí) osobu, nemůžete již žalovat tuto osobu, ale žádat náhradu škody po tom, kdo majetek získal od dlužníka.

Kdy a koho a proč můžete žalovat

Žalobu můžete s úspěchem podat jen jako věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem je vykonatelná, jestliže právní jednání dlužníka zkracuje její uspokojení (§ 589 NOZ).

Vykonatelnou se rozumí taková pohledávka, jejíž splnění lze vynutit cestou výkonu rozhodnutí (exekuce), tj. pohledávka, která vám byla přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci). Žaloba o určení, že právní jednání dlužníka není vůči vám právně účinné, může být úspěšná jen tehdy, byla-li podána vůči osobě, která s dlužníkem právně jednala nebo která z právního jednání přímo nabyla prospěch, vůči jejímu dědici, vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, nebo – je-li splněna některá z podmínek stanovených v § 594 odst. 2 písm. a) až c) NOZ – vůči jinému právnímu nástupci.

Žalobu můžete podat, i když osoba, se kterou dlužník právně jednal, je teprve tzv. v očekávání majetkového prospěchu, tedy plnění ještě nedostala, nezískala, ale právo na ně jí už vzniklo, tedy její právo je již vykonatelné.

Napadána nemusí být nutně jenom kupní smlouva nebo darovací smlouva, které jsme zprvu uvedli jako typické příklady, ale i různá majetková vypořádání (vypořádání společného jmění manželů, viz článek Soud: Máte smůlu, práci na domě manžela vám nikdo nezaplatí, rozdělení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, viz články Do spoluvlastnictví vás nutit nemůžou, ale pozdržet jeho vypořádání soud může a Kdy vám mohou zamítnout návrh na vypořádání spoluvlastnictví?), rovněž také zřízení služebnosti nebo břemene ve prospěch jiného, odmítnutí dědictví, prominutí dluhu apod. Prostě cokoliv, čím dlužník snižuje nebo znehodnocuje svůj majetek. V § 590, § 591 a § 592 NOZ jsou jednak specifikovány typy právních jednání, která mohou být napadána, a jednak tato tři zákonná ustanovení omezují dobu, do kdy se můžete dovolávat neúčinnosti právního jednání. Příslušná lhůta se vždy počítá ode dne podání odpůrčí žaloby nazpět, takže jde o dobu, která uplynula před podáním odpůrčí žaloby.

Vy se můžete podle § 590 odst. 1. NOZ dovolat neúčinnosti právního jednání:

  • které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit vás jako věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám,
  • kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil vás jako věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl vás zkrátit,
  • kterým jste byli zkráceni a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit vás znám nebyl a ani znám být nemusel.

Můžete se dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým jste jako dlužníkův věřitel zkracováni (§ 590 odst. 2 NOZ).

Neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se můžete podle § 591 NOZ dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o

  • plnění povinnosti uložené zákonem,
  • obvyklé příležitostné dary,
  • věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo
  • plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

Stejně jako v § 590 a 591 NOZ uvedená právní jednání se podle § 592 NOZ posuzují i opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové právo nebo kterým jiné osobě vůči sobě vznik, zachování nebo zajištění jejího práva majetkové povahy způsobil. To platí i tehdy, odmítl-li dlužník dědictví, ledaže bylo předluženo.

diners2018

Shrnutí

Odpůrčí žaloba je právním prostředkem sloužícím k uspokojení vaší vykonatelné pohledávky v řízení o výkon rozhodnutí (v exekučním řízení), a to postižením věcí nebo jiných majetkových hodnot, které odporovaným právním jednáním ušly z dlužníkova majetku a ze kterých byste se mohli uspokojit, kdyby k tomuto právnímu jednání nedošlo, popřípadě vymožením odpovídající náhrady nebo náhrady škody.

Použitá literatura: Zuklínová, M.: Relativní neúčinnost II., Právní prostor, 14. 12. 2015, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1079/2017, ze dne 24. 10. 2017.

Našli jste v článku chybu?