Hlavní navigace

Co dělat, když jste propadli sítem státní pomoci a jste bez peněz?

Autor: Depositphotos
Podpůrných opatření je nyní celá řada, přesto nikdy nepokryjí všechny potřebné případy. Kam zaměřit svou pozornost, když máte prázdnou kapsu, ale na „koronavirovou podporu“ nedosáhnete?
Gabriela Hájková
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Podpůrná opatření v době koronavirové sledujeme a podrobně o nich informujeme v článcích a ve specializované aktualizované sekci. Z poslední doby vybíráme:

I přes to, že dohodáři účastní nemocenského pojištění (z DPP min. 10 001 Kč měsíčně nebo z DPČ min. 3000 Kč měsíčně) dosáhnou nově aspoň na ošetřovné, stále existuje řada lidí, která sítem opatření propadla, a má přitom nyní kvůli pandemii potíže vyjít s penězi. Připravili jsme proto přehled dávek a řešení, prostřednictvím kterých se vám může dostat pomoci.

Náhradní výplata od pracáku při insolvenci zaměstnavatele

V případě, že jste ve finančních obtížích kvůli zaměstnavateli, který se ocitl v insolvenci a dluží vám výplatu, můžete získat pomoc od pracovního úřadu. Ten v těchto situacích totiž vyplácí náhradu za dlužnou výplatu, jež vám přiznává zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Podmínkou je, aby:

  • mzda už byla po splatnosti,
  • na zaměstnavatele byl u soudu podán insolvenční návrh, resp. bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.

Fakt, že už je na zaměstnavatele podaný insolvenční návrh, si můžete ověřit v insolvenčním rejstříku nebo na portálu ministerstva práce a sociálních věcí.

Pokud zaměstnavatel v insolvenci není, může na sebe návrh podat sám zaměstnavatel. Obvykle tuto možnost mívají i zaměstnanci. Kvůli nově přijatému zákonu se ale nyní k insolvenčním návrhům (které jsou podmínkou pro získání náhradní výplaty) podaným do konce srpna nepřihlíží. Senát už ale schválil novelu zákona, která má tuto chybu napravit.

Částka náhradní výplaty bývá každý rok valorizována a nejinak tomu bude i letos. Více najdete v článku Zaměstnavatel krachuje a neplatí? Od úřadu práce můžete dostat více než 150 tisíc.

Dávky a životní minimum

Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmu, pod níž nastává stav hmotné nouze. Vymezuje výši nezbytných prostředků pro domácnost či jednotlivce potřebných k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (náklady na bydlení se nezahrnují).

Než si připomeneme jednotlivé dávky, na místě je se nejprve věnovat částce životního minima. Tento institut se totiž často využívá pro zjišťování nároku na některé dávky. Částky životního minima se od letošního dubna zvýšily.

Částky životního minima do 31. 3. 2020

Pro jednotlivce 3410
Pro první dospělou osobu v domácnosti 3140
Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2830
Pro nezaopatřené dítě ve věku  
  do 6 let 1740
  6 až 15 let 2140
  15 až 26 let (nezaopatřené) 2450

Částky životního minima od 1. 4. 2020

Pro jednotlivce 3860
Pro první dospělou osobu v domácnosti 3550
Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 3200
Pro nezaopatřené dítě ve věku  
  do 6 let 1970
  6 až 15 let 2420
  15 až 26 let (nezaopatřené) 2770

Pro úplnost zmiňujeme také existenční minimum, jež je minimální hranicí peněžních příjmů, se kterou lze podle výkladu zákona přežít. Do 31. 3. 2020 částka činila 2200 Kč měsíčně. Od 1. 4. 2020 je to 2490 Kč. Nelze ho však použít u nezaopatřeného dítěte, poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Státní sociální podpora

Do dávek státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, spadají:

  • přídavek na dítě,
  • rodičovský příspěvek,
  • příspěvek na bydlení,
  • porodné,
  • pohřebné.

Přídavek na díte

Nárok na přídavek na dítě vzniká rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,7násobek částky životního minima rodiny. Příjem se posuzuje za předchozí čtvrtletí a započítá se do něj i rodičovský příspěvek. Výše dávky se odvozuje od věku nezaopatřeného dítěte.

Věk dítěte Základní příspěvek Zvýšený příspěvek Rozhodný příjem pro přiznání
do 6 let 500 Kč 800 Kč 2,7násobek životního minima rodiny
6–15 let 610 Kč 910 Kč 2,7násobek životního minima rodiny
15–26 let 700 Kč 1000 Kč 2,7násobek životního minima rodiny

Nedosáhli jste v minulosti na přídavky? Teď může být situace jiná, protože příjmy se posuzují čtvrtletně. Více v článku Jak získat přídavek na dítě, když vám minule „nevyšel“?

Životní minimum rodiny se stanovuje jako součet životních minim obývajících jednotlivců. Takže například životní minimum rodiny se dvěma dospělými a dvěma dětmi ve věku 8 a 16 let odpovídá částce 11 940 Kč. Hranice rozhodného příjmu je v takovém případě 32 238 Kč.

Započítávají se do něj všechny čisté peněžní příjmy společně posuzovaných osob (ze zaměstnání, podnikání, z kapitálového majetku, pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.). Výjimky najdete na webu Ministerstva práce.

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek náleží rodičům, kteří pečují o nejmladší dítě v rodině. Dávka se čerpá měsíčně až do částky 300 000 Kč (450 tis. v případě vícerčat) a zároveň nejdéle do 4 let věku dítěte. Podmínkou pro nárok je, že dítě mladší 2 let nenavštěvuje jesle a jiné předškolní zařízení v rozsahu větším než 92 hodin měsíčně. Příjmy se nesledují.

Příspěvek na bydlení

příspěvku na bydlení se opět testuje příjem za předchozí čtvrtletí. Nárok má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený zde k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem.

Do nákladů na bydlení se počítá nájemné (a obdobné náklady u družstevních bytů a bytů v osobním vlastnictví), služby a energie, odpad, úklid společných prostor atd. Kompletní výčet najdete na webu Úřadu práce ČR.

Výše dávky je rovna rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a příjmem domácnosti vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35 pro Prahu (při splnění nároku na dávku).

Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 v Kč měsíčně:

Počet osob v rodině Praha nad 100 tis. obyvatel 50 000 – 99 999 obyvatel 10 000 – 49 999 obyvatel do 9 999 obyvatel
1 8577 Kč 6821 Kč 6502 Kč 5548 Kč 5374 Kč
2 11 929 Kč 9525 Kč 9089 Kč 7783 Kč 7545 Kč
3 15 953 Kč 12 810 Kč 12 239 Kč 10 531 Kč 10 220 Kč
4 a více 19 617 Kč 15 827 Kč 15 138 Kč 13 079 Kč 12 703 Kč

Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020:

Počet osob v rodině Normativní náklady
1 4872 Kč
2 6953 Kč
3 9461 Kč
4 a více 11 769 Kč

Porodné

Příspěvek pro nízkopříjmové rodiny. Nárok na porodné mají ti, kterým se narodilo první nebo druhé živé dítě a příjem v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození byl nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé.

Pohřebné

Pohřebné náleží jen tomu, kdo vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte. Ale jen za podmínky, že zemřelá osoba měla v ČR ke dni úmrtí trvalý pobyt. Výše pohřebného je 5000 Kč.

Dávky v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi v ČR upravuje zejména zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Systém je určený osobám s nedostatečnými příjmy a spadají do něj tyto dávky:

  • příspěvek na živobytí,
  • doplatek na bydlení,
  • mimořádná okamžitá pomoc.

Příspěvek na živobytí

Příspěvek na živobytí řeší nedostatečný příjem osoby nebo společně posuzovaných osob. (Okruh společně posuzovaných osob stanovuje zákon o životním a existenčním minimu). Nárok vzniká vám nebo vaší rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem částky živobytí. Ta je stanovována individuálně na základě vaší snahy a vašich možností, ale odvíjí se od životního a existenčního minima. Stanovuje se jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení (max. však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny).

Doplatek na bydlení

Doplatek na bydlení pomáhá společně s vašimi příjmy a s příspěvkem na bydlení uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše dávky je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných výdajů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.

Vyplácí se nejčastěji vlastníkům bytu nebo osobě, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí či jiného právního titulu (takže může pokrývat např. i náklady na bydlení v azylovém domě, domově pro seniory či chráněné bydlení). Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je až na výjimky získání nároku na příspěvek na živobytí.

Mimořádná okamžitá pomoc

Dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP) stát může poskytnout jako pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně. Nebo v situaci, kdy vzhledem k příjmům a celkovým poměrům nemáte dost peněz například na úhradu základních předmětů dlouhodobé potřeby nebo na školní vybavení pro vaše dítě.

Podle zprávy Ministerstva práce můžete o dávku žádat zcela elektronicky. Ministerstvo odstranilo testování majetku žadatelů, sledují se jen prostředky na bankovním účtu. K žádosti musíte připojit výpis z účtu a podklady k nákladům na bydlení (nájem, energie apod.).

ucto20

Příklad

Pan Tomáš pracuje na DPP, obvykle bere 18 000 Kč čistého, ale v dubnu přišel kvůli koronaviru o množnost výdělku. Náklady na živobytí (bydlení, telefon, automobil  apod.) činí 18 000 Kč. Pokud by zde byly náklady na bydlení 14 000 Kč, potom by MOP činila 17 860 Kč, tj. 3860 Kč (životní minimum) + 14 000 Kč (náklady na bydlení).

Na účtu má ještě úspory ve výši 15 000 Kč (k úsporám se nebude přihlížet, neboť nejsou vyšší než dvojnásobek životního minima a nákladů na bydlení). Pan Tomáš bude mít nárok na MOP ve výši 17 860 Kč.

Zdroj: MPSV

Další příklady najdete na webu MPSV.

Další příspěvky podle různých životních situací

Řada dalších příspěvků, které můžete získat, vyplývá z různých životních situací. Podrobnější informace k nim najdete na webu MPSV:

Úleva pro dlužníky

Jak už jsme výše zmínili výše v souvislosti s problémy v oblasti nároku na náhradní výplatu, v účinnost vešel zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie SARS-CoV-2. Kromě ochrany podnikatelů před insolvenčními návrhy obsahuje i možnost zastavit nedobytné exekuce, prominout zmeškané lhůty v soudních řízeních apod. Jeho cílem je ochránit dlužníky, kteří jsou v nejtíživější finanční situaci, protože se dá předpokládat, že nemají žádnou finanční rezervu nebo stabilní zaměstnání. O změnách, které zákon přinesl, si přečtěte v článku Konec marných exekucí a shovívavost v plnění oddlužení. Chystá se velké odpuštění.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).