Pravidla pro ochranu spotřebitele letos doznají několika změn. Projděte si v našem přehledu, na co budete mít nově nárok.
Co se dozvíte v článku
Právo na opravu
První z novinek je výsledkem snahy EU o podporu oprav vadného zboží namísto koupě nového kusu. Nový zákon, který museli tuzemští zákonodárci v návaznosti na unijní směrnici připravit, zavádí povinnost pro výrobce zajistit opravu vybraných typů zboží i po uběhnutí zákonem stanovené záruční lhůty.
U některých kategorií výrobků se také nově stanoví požadavky na jejich opravitelnost. Půjde například o povinnost navrhovat výrobky tak, aby byly demontovatelné a opravitelné, nadto budou muset výrobci zajistit nezbytné náhradní díly po určitou minimální dobu. Mimo jiné se to bude týkat praček a sušiček, myček, chladniček, displejů, vysavačů, serverů a datových úložišť i mobilních telefonů,
vypočítává Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Zásadní je také to, že právo na opravu vznikne i v situacích, na které se běžně záruka nevztahuje. Typicky jde o situace, kdy si vadu na daném výrobku nechtěně způsobíte sami – důvodová zpráva k zákonu jako příklad uvádí situaci, kdy vám spadne na zem mobil a rozbije se displej. Zatímco s reklamací byste u prodejce neuspěli, výrobce vám bude muset s opravou pomoci. Právě na výrobce tato nová povinnost dopadne, prodejci s ní naopak nebudou mít co dočinění.
Opravu samotnou by měli zajistit přímo výrobci, případně mohou pověřit třetí osobu. Opravu může výrobce provést bezplatně, ale i za poplatek, do kterého promítne práci, díly a odpovídající marži. V materiálu k návrhu zákona konkrétně stojí, že cena za opravu nesmí být nepřiměřená – tedy nastavená tak, aby od opravy odrazovala.
Původně mělo začít právo na opravu platit od 31. 7. 2026, příslušná legislativa nestihla projít legislativním procesem, na nová pravidla si tedy budeme muset ještě chvíli počkat. Podle mluvčího Ministerstva průmyslu a obchodu Tadeáše Provazníka, by se ke schvalování zákona mohla poslanci dostat během září 2026.
Podrobně jsme se tématu věnovali v článku:
Prodloužení záruky o 12 měsíců
Další pro-spotřebitelské novinky pak vycházejí z novely zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku. Jednou z nich je prodloužení záruční doby o 12 měsíců. Podmínkou bude, že při reklamaci zvolíte opravu vadného výrobku místo jeho výměny za nový. Oproti dosavadnímu stavu tak bude možné reklamovat vady, které se u jednou reklamovaných výrobků projeví v průběhu tří let od nákupu.
Tato novinka měla původně začít platit od 31. 7. 2026, stejně jako právo na opravu ale čeká na dokončení legislativního procesu.
Kazítka jako nekalá praktika
Krom práva na opravu novela také zakazuje využívání úmyslných technik, vedoucích k rychlejšímu zastarávání výrobku, kterými nás výrobci nepřímo nutí dříve koupit nový kus. Jde například o situace, kdy tiskárna po vytištění určitého počtu stran hlásí servisní závadu, přestože inkoust nebo její mechanické části ještě zdaleka nejsou na konci své životnosti.
Tato kazítka nebo trochu expresivněji kurvítka – ačkoli v praxi většinou nejde o jednu součástku, ale celý výrobní postup – budou nově patřit mezi nekalé praktiky. Za jejich využívání budou úřady udělovat peněžní pokutu až 5 mil. Kč.
Zajímavost!
Plánované zkracování životnosti výrobků není vynálezem posledních let. Často se v této souvislosti připomíná takzvaný kartel Phoebus, což byla mezinárodní dohoda velkých výrobců žárovek z meziválečného období. Firmy si v jeho rámci rozdělovaly trhy a podle historiků také tlačily na to, aby běžné žárovky nevydržely déle než zhruba 1000 hodin. Phoebus se tak stal jedním z nejznámějších symbolů plánovaného zastarávání.
Ekologické vlastnosti výrobku bude třeba doložit
Novela zákona o ochraně spotřebitele míří také na takzvaný greenwashing, tedy klamavá nebo nepodložená tvrzení o ekologických vlastnostech výrobků a služeb. Tedy situace, kdy je zboží označené jako šetrné k přírodě nebo k životnímu prostředí, aniž by pro to existoval skutečný a ověřitelný základ.
Nová pravidla mají konkrétně dopadnout například na falešná tvrzení o recyklovatelnosti obalu, pokud jej v praxi recyklovat nelze, nebo na nepravdivá prohlášení o nulové uhlíkové stopě. Podnikatelé tak nebudou moci používat obecné ekologické slogany bez toho, aby je dokázali doložit konkrétními a prokazatelnými informacemi.
Cílem změn je poskytnout spotřebitelům větší jistotu, že se při nákupu rozhodují podle pravdivých a ověřitelných údajů, ne podle marketingových tvrzení bez reálného obsahu. Účinnost těchto změn, včetně rozšíření seznamu nekalých praktik, by mělo vejít v účinnost 27. září 2026.
Tlačítko pro odstoupení od smlouvy
Nová povinnost pak čeká také firmy, které se spotřebiteli uzavírají smlouvy online – typicky e-shopy. Na webu nebo v aplikaci budou muset zřídit snadno dostupné a zřetelně označené tlačítko pro odstoupení od smlouvy, případně odpovídající hypertextový odkaz. Smyslem této změny je, aby šlo od smluv uzavřených na dálku odstupovat stejně snadno jako je uzavírat.
Tlačítko má být k dispozici nepřetržitě po celou dobu lhůty pro odstoupení od smlouvy – připomeňme, že při uzavření smlouvy na dálku jde o 14 dní – a má nést jasné označení typu odstup zde
nebo jinou obdobně jednoznačnou formulaci.
Po jeho aktivaci vyplníte prohlášení o odstoupení a následně celý krok ještě potvrdíte dalším tlačítkem, aby bylo jasné, že opravdu chcete odstoupit od smlouvy a předešlo se nechtěným rušením smluv. Daný podnikatel pak bude muset bez zbytečného odkladu potvrdit, že prohlášení o odstoupení přijal, a uvést jeho obsah, datum a čas.
I zde bude za porušení pravidel obchodníkům hrozit pokuta až do výše 5 mil. Kč, stejné pravidlo se týká i výš uvedeného lakování nazeleno. Dodržování povinností budou kontrolovat stejně jako dosud příslušné dozorové orgány, zejména Česká obchodní inspekce, u kosmetiky krajské hygienické stanice a u potravin, alkoholu či tabákových výrobků Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Co se chystá?
Podle Eduardy Hekšové má letos dojít také na přípravu několika dalších významných evropských předpisů. Pro spotřebitele bude zajímavé zejména nařízení o férovém digitálním prostředí – DFA (Digital Fairness Act).
Cílem tohoto předpisu má být posílení ochrany spotřebitelů v online prostředí a zajištění „férové“ digitální služby. Řešit má zejména nekalé praktiky na internetu, jako jsou manipulativní rozhraní (dark patterns), klamavý influencer marketing, návykový design digitálních produktů nebo nefér personalizaci a cílenou reklamu, zejména vůči zranitelným uživatelům.
