Hlavní navigace

Cizinci v Česku: Bulhaři jdou do průmyslu, Rumuni se uplatní v IT

28. 1. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Zaměstnanců je málo, firmy se poohlížejí i v zahraničí. Každá skupina cizinců se navíc výrazně vyprofilovala v určité profesi. Někteří v IT, jiní výrazně v administrativě nebo průmyslu.

Českých zaměstnanců je málo, firmy zažívají kritický nedostatek pracovní síly, ruší projekty a zakázky a nabízejí nejrůznější náborové příspěvky. Taková byla situace loni a platí to i letos.

Je tak více než logické, že pokud o práci Češi nestojí a firma zaměstnance potřebuje, poohlédne se jinde. Bývá proto běžnou praxí, že pracovní agentury sem za prací dovážejí cizince z různých zemí EU.

Zdá se navíc, že se tato praxe osvědčila, jelikož z různých zemí k nám proudí různé specifické skupiny pracovníků. Například Rumuni se výrazně uplatnili v oblasti informačních technologií, zatímco Bulhaři jsou nejčastěji najímáni do zpracovatelského průmyslu. Vyplývá to ze statistik Českého statistického úřadu.

Cizinci tvoří desetinu zaměstnanců

Na celkové zaměstnanosti v České republice se cizinci v roce 2018 podíleli z 10,7 %. Tedy každý desátý pracovník v České republice je cizinec. Jejich pracovní preference se pak liší i podle toho, jaký typ pobytu u nás mají.

Cizinci v České republice podle kategorie pobytu.
Autor: Český statistický úřad

Cizinci v České republice podle kategorie pobytu.

Přes 50 % cizinců má v České republice trvalý pobyt, přičemž jejich počet stále roste. Tito si tu častěji také hledají trvalejší zaměstnání. Naopak u cizinců s přechodným pobytem jejich počet kolísá v souvislosti s makroekonomickým cyklem. Mohou sem tedy přijet například jen dočasně, protože v jejich zemi je vysoká nezaměstnanost.

Většinu cizinců (56,5 %) tvořili muži a 43,5 % ženy. Pouze 41,9 % cizinců pak připadalo na občany Evropské unie, většina k nám přicestovala ze třetích zemí. Jak je ale z grafu vidět, například azylanti tvoří naprosto zanedbatelný poměr.

Do ČR nejčastěji za prací a rodinou

Zajímavé jsou i důvody, proč cizinci do České republiky přijíždějí.

Důvody pobytu v ČR.
Autor: Český statistický úřad

Důvody pobytu v ČR.

Většina jich do naší země cestuje za prací, a to v drtivé případě jako zaměstnanci, v menší míře jakožto podnikatelé. U nás je registrováno přes 470 000 cizinců coby zaměstnanců a pouze něco přes 87 000 cizinců-podnikatelů.

Často sem ale přicestují za rodinou. Typicky se může jednat o pár, kdy jeden z páru je Čech a druhý cizinec, přičemž se rozhodli žít v České republice. Pětinu cizinců tvoří studenti, kteří přijeli vystudovat některou z našich škol, a necelých 8 % cizinců sem přijelo za jiným účelem.

Mladší Rumuni a Slováci a starší Bulhaři a Ukrajinci

Zdaleka nejvíce cizinců u nás tvoří Slováci a následně Ukrajinci. V pořadí zemí jsou dále Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Rusko a Vietnam. Jejich rozložení se ale výrazně liší podle věku.

Podíl cizinců v jednotlivých věkových intervalech.
Autor: Český statistický úřad

Podíl cizinců v jednotlivých věkových intervalech.

Například nejvíce Rumunů a Slováků, kteří u nás žijí, je ve věku 30–34 let. Naopak nejvíce Ukrajinců a Bulharů u nás je ve věku 45–49 let.

Poláci mají velké zastoupení ve věkové kategorii do 24 let, což výrazně nahrává tomu, že sem velká část z nich jezdí studovat.

Bulhary láká průmysl, Rumuny zase IT

A rozdíly bychom našli i v uplatnění jednotlivých národností.

Podíl zaměstnanců podle odvětví.
Autor: Český statistický úřad

Podíl zaměstnanců podle odvětví.

Z grafu je patrné, že mnoha odvětvím výrazně dominuje určitá cizinecká skupina. Například typický bulharský zaměstnanec je muž ve věku 45 let, který pracuje přes personální agenturu jako obsluha stroje v průmyslovém podniku. Kromě toho mají Bulhaři v České republice nejdelší placenou dobu za měsíc, 176,7 hodin, což je o 3,2 hodiny více, než je český průměr. Polovina z nich navíc pracuje ve firmě se sídlem v Praze.

Naopak cizinci z Rumunska jsou převážně muži ve věku okolo 30 let. Velmi podobně jsou na tom i Slováci. Rovněž nejčastěji působí v Praze, ale mají výrazné zastoupení i v Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Ze statistik vyplynulo, že třetina rumunských zaměstnanců je zcela bez vzdělání a uplatňují se jako obsluha strojů nebo montéři. Více než čtvrtina (28 %) jich ale má naopak vysokoškolský titul a pracují u nás jako technici nebo v oblasti IT a komunikační technologie. V oblasti IT navíc výrazně dominují, a naopak třeba Ukrajinců v této oblasti najdeme velice málo.

Ti mají zase jiná specifika. Jedním z nich je vysoké zastoupení žen, jelikož v ostatních skupinách výrazně převažují muži. Ukrajinci pracují v mnoha odvětvích, mimo průmysl nejvíce v obchodě, ve zdravotní a sociální péči, ubytování, stravování a pohostinství a v zemědělství. Třebaže mají různorodé vzdělání, na trhu práce ho příliš neuplatní a vydělávají tu zřetelně nejnižší mzdy.

Prvenství Slováků je v jejich vzdělání. Mezi cizinci patří mezi ty nejvzdělanější a obsazují ta nejvíce kvalifikovaná pracovní místa, často jde o specialisty určitých oblastí. Rovněž se koncentrují hlavně v Praze a berou zde nejvyšší výdělky oproti jiným cizincům.

V případě Poláků jde nejčastěji o muže – třicátníky, ale jsou velmi věkově různorodí. Ohledně vzdělání jde nejčastěji o vyučené muže. Pracují převážně podél severní hranice České republiky, tedy v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. I tady dominují agenturní pracovníci, a to hlavně ve firmách zabývajících se dobýváním a dělnickými pracemi v průmyslu.

skoleni_15_4

Většina jde do Prahy. Mají tu ale nejhorší peníze

Naprostá většina cizineckých skupin přijíždí za prací do hlavního města. Důvody mohou být různé. Možná doufají, že tu snadněji získají práci. Ačkoli tu ale práci mnohdy seženou, pobírají za ni nižší mzdu než v jiných krajích.

Jedinou výjimkou z tohoto pravidla jsou právě Poláci. Ti pracují hlavně podél již zmíněné severní hranice České republiky.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Psaním jsem skloubila své znalosti ze studií financí a žurnalistiky. Ráda se učím nové věci, tančím a běhám.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).