Konstrukce výpočtu čisté mzdy se oproti minulému roku nijak nezměnila, stejně jako sazba daně nebo pojistného. Přesto letošek přinesl několik změn, které příjem zaměstnanců ovlivní.
Výpočet čisté mzdy
Chceme-li vypočítat čistou mzdu, musíme znát výši hrubé mzdy, která kromě základní mzdy obsahuje také případné příplatky, odměny a náhrady, na které má zaměstnanec za příslušný měsíc nárok.
Z hrubé mzdy vypočteme 15% daň z příjmu, kterou zaokrouhlíme na celé koruny nahoru. Tuto částku nazýváme měsíční zálohou na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti před odečtením daňových slev.
Od této zálohy odečítáme měsíční výši slev na dani. Zaměstnanci na ně vznikne právo, pokud v pracovním poměru podepíše Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Po odečtení slev získáme zálohu na daň, kterou zaměstnavatel za své pracovníky odvádí finančnímu úřadu.
Dále z hrubé mzdy vypočteme výši odvodů, které ze svého příjmu platí přímo zaměstnanec. Jde o sociální pojištění (důchodové pojištění – 6,5 % ze mzdy, nemocenského pojištění – 0,6 % ze mzdy) a zdravotního pojištění (4,5 % ze mzdy). Transfer odvodů zajišťuje opět zaměstnavatel.
Od hrubé mzdy pak odečteme zálohu na daň a sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem. Pokud by byl zaměstnanec v exekuci, je nutné v tomto kroku odečíst příslušnou splátku věřiteli se zohledněním hranice nezabavitelného minima.
Na tomto místě připomeňme, že z hrubé mzdy odvádí pojistné také zaměstnavatel (nejde tedy o odvody placené z příjmu zaměstnance, tyto platí ze svého zaměstnavatel). Pojistné činí 9 % u zdravotního pojištění. Dále platí za zaměstnance také sociální pojištění, které může různou sazbu podle toho, zda jde o běžné zaměstnání nebo to, které je klasifikované jako náročné či přímo rizikové:
- 24,8 %: běžná sazba pojistného u zaměstnanců, kteří nevykonávají činnost v rizikovém nebo náročném zaměstnání (2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti),
- 29,8 %: zvýšená sazba pojistného u pracovníků (už dál nebude růst), kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru (2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti),
- 27,8 %: zvýšená sazba pojistného u pracovníků, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání IV. kategorie (2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti).
Nechce se vám vaše čistá mzda počítat? Využijte kalkulačku na našem serveru.
Co může ovlivnit vaši mzdu?
Vyšší sazba daně
Daň z příjmů fyzických osob obsahuje kromě základní 15% sazby také sazbu zvýšenou. Vyšší daňové pásmo ve výši 23 % se vztahuje na poplatníky s vyššími příjmy. Týká se osob, jejichž příjem ročně přesáhne 36násobek průměrné mzdy, resp. měsíčně 3násobek průměrné mzdy.
Pro rok 2026 jde o částku 146 901 Kč za měsíc, resp. 1 762 812 Kč za rok. Vyšší sazba daně se vztahuje také na příjmy z pronájmu, kapitálového majetku nebo tzv. ostatní příjmy. V praxi se aplikuje pouze na příjmy nad stanovenou hranici, nikoli na celý příjem.
Minimální mzda
Minimální mzda se začátkem roku 2026 vzrostla na 22 400 Kč měsíčně.
Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu, který ovlivňuje příjem zaměstnanců ve veřejných službách, správě a pro státní zaměstnance odpovídá:
- v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy, tedy 22 400 Kč měsíčně (134,40/hod.),
- ve 2. skupině prací 1,2násobek, tedy 26 880 Kč měsíčně (161,30 Kč/hod.),
- ve 3. skupině prací 1,4násobek, tedy 31 360 Kč měsíčně (188,20 Kč/hod.),
- ve 4. skupině prací 1,6násobek, tedy 35 840 Kč měsíčně (215,10 Kč/hod.).
Hranice zdanění u dohod o provedení práce
Z průměrné mzdy vychází také hranice příjmů, při jejímž dosažení musí poplatník z dohody o provedení práce odvést daň a pojistné. Limit se stanovuje jako 25 % průměrné mzdy pro daný rok. Pro rok 2026 vychází po zaokrouhlení (na celé pětistovky dolů) na 12 000 Kč. Při příjmu aspoň 12 tis. Kč měsíčně je tedy nutné platit z příjmu daň a odvést zálohy na pojistné.
Hranice pro osvobození zaměstnaneckých benefitů
Výše průměrné mzdy hraje roli také u zaměstnaneckých benefitů. Na jejím základě se totiž stanovuje limit pro osvobození těchto benefitů od daně.
S růstem průměrné mzdy pro rok 2026 se zvyšují limity platné pro osvobození zaměstnaneckých benefitů od daně tak, že pro:
- zdravotní benefity platí limit ve výši 48 967 Kč,
- volnočasové benefity platí limit ve výši 24 483 Kč.
Je však dost dobře možné, že nová vláda do stávajících pravidel zasáhne. Avizovala totiž, že plánuje limity pro osvobození těchto benefitů zrušit.
Maximální a minimální vyměřovací základ u pojistného
Výpočet odvodů ovlivňuje u poplatníků s vysokými příjmy tzv. maximální vyměřovací základ. Jde o limit pro maximální platbu na důchodové pojištění, který odpovídá 48násobku průměrné mzdy (u zdravotního pojištění limit nastaven není). Tento strop se tedy u sociálního pojištění uplatňuje v roce 2026 po dosažení roční hranice příjmů ve výši 2 350 416 Kč.
Analogicky existují i minimální vyměřovací základy, které hrají roli při výpočtu výše minimálních záloh na pojistné. Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ pro zdravotní pojištění stanovujeme jako polovinu průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2026 je to tedy částka 24 483,50 Kč. Roční minimální vyměřovací základ je roven jejímu dvanáctinásobku, tedy 293 802 Kč.
Minimální měsíční vyměřovací základ u důchodového pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme letos jako 40 % průměrné mzdy. Po zaokrouhlení jde o částku 19 587 Kč. Roční minimální vyměřovací základ je roven dvanáctinásobku, tedy 235 044 Kč. (Vláda tento minimální vyměřovací základ sníží na 35 % průměrné mzdy.)
Stravné
Pro rok 2026 se změnila také výše stravného tuzemského stravného a mírně i základní náhrada za použití vlastního vozu.
Sazby stravného budou vyšší i pro zaměstnance, kteří míří na pracovní cestu do vybraných destinací za hranicemi.
Hranice příjmů pro nárok na daňový bonus
S novou výší minimální mzdy se mění hranice příjmů, která zakládá nárok na daňový bonus. Institut daňového bonusu mohou využít jen poplatníci, kteří měli ve zdaňovacím období příjem ze zaměstnání nebo podnikání aspoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Letos jde o částku 134 400 Kč. Do této hranice nezapočítáváme příjmy z nájmu a kapitálového majetku.
Při výdělek pro uchazeče o zaměstnání
Uchazeči o zaměstnání, který jsou v evidenci úřadu práce, ale nepobírají podporu v nezaměstnanosti, si mohou přivydělat v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání. Odměna však může dosáhnout maximálně polovinu minimální mzdy, takže hranice se pro letošek zvýšila na 11 200 Kč.
Exekuční srážky
K začátku roku došlo i ke změně výše nezabavitelných částek a dalších parametrů exekučních srážek ze mzdy. Tentokrát ale nejde jen o valorizaci nezabavitelných částek a dalších parametrů srážek ze mzdy. Jak upozornil Tomáš Zilvar v prvním z textů, které se budou novinkám v této oblasti věnovat, změn je více v různých souvislostech, protože je jiná konstrukce nezabavitelných částek i dalších parametrů.
ČLÁNKY DO MAILU