Hlavní navigace

Čína míří k ekonomickému kolapsu, světová ekonomika zažije dobu temna

5. 8. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Čína zažívá v současné době tři bubliny: nemovitostní, úvěrovou a dluhovou. Po splasknutí těchto bublin bude nejspíše zasažená i světová ekonomika.

Dne 11. 1. 2012 jsme publikovali článek s názvem Číně hrozí největší bublina na světě, vznikají v ní města duchů, který se zařadil mezi nejčtenější články. Autor v článku předpokládal, že v roce 2012 dojde ke splasknutí nemovitostní bubliny. To se však potvrdilo jen částečně: růst cen nemovitostí se jen zpomalil a ceny rostou nadále. Existovala totiž očekávání, že zdejší politici budou mít špetku rozumu a zastaví obrovské úvěrové programy. Nestalo se tak. Číně proto hrozí krize mnohem větších rozměrů.

Ilustrační obrázek
Autor: isifa.com

Ilustrační obrázek

Problémy se oddalují

Ceny nemovitostí už přesáhly jakoukoliv reálnou mez. Pokud by se ceny přepočetly na průměrnou mzdu v zemi, pak by zájemce o nemovitost musel vynakládat celý svůj příjem po dobu několika desítek let. Důvodem enormního růstu cen nemovitostí v některých regionech i v minulých letech byla strategie čínské vlády, která se z exportní hospodářské politiky začala přeorientovávat především na ekonomiku se sílícím spotřebním sektorem. Vláda především bankám ve státním vlastnictví přikázala obrovskou úvěrovou expanzi, která se naplno rozpoutala v roce 2010, a v minulém roce dále akcelerovala.

Co je však zajímavé, že nové peníze způsobují zemi jak obrovskou inflaci, tak po splasknutí akciového trhu se postupně přelévají právě do sektoru nemovitostí. Existenci realitní bubliny v Číně si bezpochyby začíná uvědomovat i tamní centrální banka (PBOC), která proto utáhla opasek měnové politice, říká analytička společnosti BOSSA Michala Moravcová

Není třeba za tím hledat žádnou složitou ekonomickou vědu: Místo přirozeného vývoje, kdy by ceny nemovitostí poklesly na únosnější mez a stále početnější střední třída v Číně by si je mohla následně dovolit, čínská vláda dále přiživovala nemovitostní bublinu – nyní už dosáhla natolik obrovských rozměrů, že její splasknutí se neobejde nejen bez ekonomických, ale i sociálních následků

To hrozí již poměrně dlouhou dobu a jednoho dne zcela nepochybně bublina bude muset splasknout. Kdy se tak stane, je však velká neznámá. PBOC má zřejmě ještě stále dostatek nástrojů na to, aby těmto deflačním tlakům, které jsou spojeny se splasknutím každé bubliny, bránila a nepochybuji o tom, že jakmile se opět objeví první problémy, banka se tyto nástroje bude snažit maximálně využít, uvádí Jaroslav Brychta, analytik společnosti X-Trade Brokers.


http://www.tradingeconomics.com

Nárůst peněžní zásoby (M2) od roku 2007

Banky jako nástroj politiky

Nemalým problémem jsou také špatné úvěry ve státních bankách, kdy se úvěrovali klienti, kteří by hypoteční úvěry nikdy dostat neměli. K tomu jsou banky silně napojené na vládnoucí třídu, která může získávat peníze velmi levně, a to bez jakéhokoliv zajištění. Nezávislí pozorovatelé a ekonomové proto odhadují, že podíl špatných úvěrů může v bilancích čínských bank dosáhnout kolem hodnoty 20–30 %. Úvěry dosahují podle časopisu Financial Times neuvěřitelného objemu ve výši 198 % hrubého domácího produktu a podle Francise Cheunga, známého čínského analytika a portfolio manažera, dosáhnou v roce 2015 hodnoty 245 % HDP. V podstatě to znamená, že podstatná část veškeré čínské produkce může mít v případě krachu bankovního sektoru značné problémy.

S tím také souhlasí Moravcová: V čínské ekonomice existuje velké množství špatných úvěrů, jejichž nesplacení by vedlo k zasažení mnohých bankovních subjektů. Situace v Číně je ale jiná než v Evropě (Irsko) nebo v USA. Čínské banky jsou vlastněny státem, který má dostatečné finanční rezervy, s nimiž je schopen finančním institucím v případě potřeby pomoc, uvádí.

Na vývoj čínské ekonomiky se podívejte v následujícím videu. Video je v anglickém jazyce. 

Zadlužení

Problematické v Číně je také zadlužení jednotlivých provincií. Ještě před pár lety byla velká část provincií vzorem pro hospodaření. Tehdy výdaje stoupaly, avšak vždy je následovaly také rostoucí příjmy z daní a poplatků. V posledních 2–3 letech se situace otočila. Snaha vlády zabránit nástupu ekonomické recese do Číny vedla k rozsáhlým infrastrukturním projektům, jejichž realizaci přikázala vláda jednotlivým provinciím.

Místní provinční politici však nebyli žádná „neviňátka“, stavěli si honosná sídla samospráv za stovky milionů dolarů a pouštěli se i do takových projektů, kde by například pražská Blanka byla jen menší, nepříliš významnou, investicí. V městech přibyly během několika let i desítky stanic metra, investovalo se také do dálnic a rychlovlaků. Obrovský nárůst výdajů však nenásledoval růst příjmů, který v posledních krizových letech zpomalil. Výsledek enormně rostoucího zadlužení je, že se celkové souhrnné dluhy provincií odhadují na více než 1 bilion amerických dolarů. 

V Číně nejspíše dojde ke změnám

Čínská vláda má značné problémy. Nejen, že hrozí splasknutí bublin v sektoru nemovitostí, úvěrů, ale i dluhů, samotný obdiv a úcta Číňanů vůči své vládě se však snižuje úměrně s tím, jak roste jejich životní úroveň a vzdělání. Značným problémem je taky obrovská korupce, která narostla do neudržitelných rozměrů. Příjmové rozdíly jsou, kvůli korupci a napojení politiků na soukromé subjekty, jedny z nejvyšších na světě. Pokud tedy dojde ke zpomalení ekonomiky, mohl by se opakovat scénář z roku 1989, kdy tisíce studentů obsadily Náměstí nebeského klidu. Vláda vyřešila situací tím, že na náměstí poslala armádu, která studenty zmasakrovala.

Jak to tehdy vypadalo, se můžete podívat na krátkém dokumentárním filmu. Video je v anglickém jazyce: 

Protesty vůči čínské vládě neustále sílí, což je však zatím vidět především ve svobodnějších čínských provinciích. V Hong Kongu, který patří mezi nejvyspělejší města na světě s vysoce vzdělaným obyvatelstvem, jsou protesty vůči neschopné čínské vládě stále častější.

Jak vypadají protesty v Hong Kongu proti čínské vládě, se můžete podívat v následující reportáži. Reportáž o protestech začíná od 1:25 a je v anglickém jazyce. 

skoleni_15_4

Výsledek?

Výsledek pro světovou ekonomiku by mohl být zdrcující. Čína byla totiž během světové hospodářské krize zemí stability a vysokého hospodářského růstu. Některé evropské ekonomiky – především Německo či Švýcarsko, které byly schopné dodávat zboží s vysokou přidanou hodnotou, dokázaly vhodně těžit z hospodářského boomu této země.

Pokud se Čína propadne do recese, nebo zpomalí, nejspíše to výrazně zasáhne i světovou ekonomiku. V Evropě se tak zřejmě nedočkáme v následujících letech hospodářského oživení a hospodářské peripetie budou pokračovat nadále.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).