Hlavní navigace

Chystané „vylepšováky“ politiků. Novinky, které vás nepotěší

Autor: Depositphotos
V poslední době se to nápady na legislativní změny jen hemží. Některé jsou ve stádiu zvažování, jiné už čekají na účinnost. Namátkovou vybíráme řezanou DPH u piva či osekané důchody živnostníků, kteří platí minimální zálohy.
Gabriela Hájková
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Některé lepší, jiné horší. Řeč je o změnách, které, nejčastěji v oblasti daní, politici zvažují nebo už zcela reálně připravují.

Účtování piva na devět způsobů

Proč věci zjednodušovat, když to jde udělat složitě? Tak by se ve zkratce dalo shrnout chystané snížení DPH u piva (navzdory tomu, že vláda chce jinak daně u alkoholu zvyšovat – samozřejmě kvůli našemu zdraví). Když si řeknete, že jdete na pivo, otevírá se před vámi řada možností. Dáte si točené, nebo lahvové? Alko, či nealko? V hospodě, na lavičce, nebo někde u stánku? Každá tato skutečnost promluví do toho, jaká sazba DPH se na váš nápoj bude vztahovat.

Restauracím se točené pivo přesune z nejvyšší sazby do nejnižší a DPH u stravovacích služeb klesne z 15 na 10 %.

Od května se totiž sníží DPH u vybraného zboží a služeb na 10 %. Kromě jiného také u stravovacích služeb a podávání nápojů vč. točeného (sudového) piva podávaného jako stravovací či cateringová služba (ale s výjimkou stravovacích služeb osvobozených od daně podle § 57 až 59 zákona o DPH).

Kompenzace za EET, ale jen pro někoho

Není to tak, že se DPH u piva snižuje kvůli tomu, aby vyšlo levněji jeho konzumenty. Nižší sazba má kompenzovat náklady vzniklé ve spojitosti s EET. V praxi však půjde spíš o Danajský dar. „Úleva“ v podobě nižší DPH se navíc nebude vztahovat na všechny provozovatele, u nichž si pivo můžete koupit a kteří budou muset tržby evidovat.

10% sazba DPH se totiž bude vztahovat jen na čepované pivo podávané v rámci stravovací služby. Jak připomněla ČT24, ministerstvo financí ve vlastních materiálech popisuje stravovací službu jako službu, kde se jídlo a pití poskytuje například v místnostech s toaletou a kde se k dispozici dávají běžné příbory. Řeč je tedy hlavně o hospodách a restauracích, včetně jejich přilehlých zahrádek. Nepřehlednost způsobí fakt, že se zde prodávají kromě čepovaných piv i piva lahvová či v plechu a v nabídce jsou jak piva alkoholická, tak tzv. nealka, která se kromě lahví a plechovek zase začínají naopak i čepovat. O tradici přinést si k výčepu vlastní džbánek, který zkonzumujete jinde, ani nemluvě.

Provozovatelé občerstvovacích stánků, které zákazníkům neposkytují žádné zázemí (např. vnitřní posezení, záchody) a tudíž nenaplňují definici stravovací služby, účtovat pivo se sníženou sazbou 10 % nemohou.

Internetem kolují produkty lidové tvořivosti poukazující na zmatky, které v květnu nastanou.



Ze strany ministerstva financí je jim vytýkáno, že naschvál zobrazují i extrémní situace (fakticky je však nevyvrátilo). Pravdou ale je, že všechny v praxi mohou nastat a provozovatel by tak měl mít jasno, jak prodej zaúčtovat.

Když pivo není pivo

Náš sesterský server Podnikatel.cz svými propočty upozornil na to, že květnová změna malým restauracím a hospodám nijak neprospěje, zato drahé restaurace, jako je například Čapí hnízdo, si s novým systémem polepší.

Ministryně financí Alena Schillerová se v rozhovoru pro server Seznamzprávy.cz proti podobným schématům ohradila s tím, že v restauracích a hospodách se budou účtovat pouze dvě sazby. Aby to mohla tvrdit, musela si ale věc trochu zjednodušit.

10% sazba se má podle ní vztahovat na točené pivo, které si zde dáte uvnitř či na přilehlé zahrádce, která k restauraci či hospodě patří, a 21% na ostatní případy. Paní ministryně naschvál pomíjí případy, kdy si zde koupíte točené, lahvové či plechovkové nealko pivo, které nekonzumujete uvnitř ani na zahrádce, ale odnesete si ho s sebou. Odvolává se na to, že ačkoli podle jiného zákona nealkoholické pivo je stále pivem, podle zákona o DPH jde o nealkoholický nápoj, takže do výčtu nepatří. Faktem ale je, že při těchto případech se musí nealkoholické pivo zaúčtovat s 15% sazbou DPH.

Na stánkaře bez zázemí, a tudíž mimo stravovací službu, se vztáhnou dvě sazby. 15% (nealko) a 21% (točené či lahvové alkoholické pivo).

Za minimální zálohy u OSVČ stát sebere základní důchod

Za další perlou stojí ministryně práce Jana Maláčová. Ta v pořadu Interview pro ČT24 uvedla, že živnostníci, kteří si platí pouze minimální zálohy na důchodové pojištění, nedostanou v rámci plánovaných úprav penzijního systému důchod z nultého pilíře. Ten má tvořit jakousi zaručenou jistotu a původně byl prezentován jako základní nárok pro všechny, kteří splní podmínku pro přiznání penze (doba pojištění – tedy odvádění záloh na důchodové pojištění a věk).

Nově Maláčová tvrdí, že by na nultý pilíř dosáhl každý, kdo odváděl alespoň z minimální mzdy, a že OSVČ s minimální zálohou na důchodové pojištění by do této skupiny nespadaly, a tudíž by solidární část důchodu nedostaly. Živnostníci by tak mohli přijít o značnou část důchodu, protože ministryně chce bojovat za nejštědřejší navrhovanou variantu, kdy by základní část penze z nultého pilíře činila zhruba třetinu průměrné mzdy, v současnosti tedy cca 10 tis. Kč. Nedá se očekávat, že by se celková výše důchodu razantně zvýšila, takže tato zaručená solidární složka důchodu by byla vyměřena na úkor části spočtené podle zásluhovosti. To by ale dost pravděpodobně ale mohl napadnout Ústavní soud, který se v minulosti svým rozhodnutím postavil právě za to, aby se penze počítala více podle zásluh, tedy podle výše odvodů na důchodové pojištění.

Hrušky a jablka

Maláčová při srovnávání odvodů zaměstnanců a OSVČ naprosto pomíjí fakt, že v celkových odvodech zaměstnanců významně figuruje částka, kterou ti neplatí ze svého příjmu, ale hradí ji jejich zaměstnavatel. Na tento argument opáčila s tím, že OSVČ mají, na rozdíl od zaměstnance, volnost v rozvrhu práce a volnost v oblasti sociálního zabezpečení. Pozapomněla na fakt, že volnost v práci je kompenzována tím, že podnikatel ručí za svou činnost celým majetkem a že i když mu práci neřídí píchačky, udělat ji musí, jinak se neuživí. Volnost je kompenzována mnohem vyšší mírou nejistoty, než slibuje zaměstnanecký poměr.

OSVČ a zaměstnanci fungují ve dvou rozdílných modelech a autor článku netvrdí, že by měli mít rovnocenné důchody. Modely jsou v některých ohledech tak odlišné, že je nelze jednoduše srovnávat (diskusí na toto téma se dá jen na Měšci najít nepočítaně). Negativa a pozitiva se ale najdou v obou z nich. Skoro to vypadá, že paní Maláčová považuje živnostníky za nepotřebnou větev ekonomiky, která v penzi žije z peněz ostatních a její zásluhy z pohledu odvodů a celkové užitečnosti pro ekonomiku jsou tak nízké, že si, na rozdíl od ostatních, nezaslouží ochránit v důchodovém věku před chudobou. (Právě argument hranice chudoby totiž Maláčovou vede k tomu, aby bojovala za základní důchod na úrovni třetiny průměrné mzdy.)

Na výši odvodů OSVČ a zaměstnanců bez přispění jejich zaměstnavatelů se v minulosti zaměřoval článek na našem sesterském serveru Podnikatel.cz: Jak se to má opravdu s odvody OSVČ a zaměstnanců? Připravili jsme velké srovnání

Proti prohlášení ministryně práce se ohradila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP): Nelze než souhlasit, že posilovat v rámci důchodové reformy rodiče, kteří trávili delší čas na rodičovské, osoby starající se o své blízké či občany, kteří pracovali více jak 41 let, je správným krokem. Nerozumíme však tomu, proč by stejná ochrana a životní jistota neměla být poskytována živnostníkům, kteří jsou páteří naší ekonomiky, zejména vytváří-li svou činností další pracovní místa, uvedl místopředseda představenstva AMSP Zdeněk Tomíček. Připomněl také, že OSVČ mají sice větší volnost v práci a jejím rozvrhu, na rozdíl od zaměstnance ale nepřestávají řešit své podnikání odchodem z pracoviště, ale zabývají se jím v podstatě nepřetržitě, a především pak, že nemají žádné jistoty, včetně základní jistoty v podobě pravidelné mzdy. Podle Tomíčka Maláčová zbytečně vykopává příkop mezi živnostníky a zaměstnanci, ačkoli jsou pro ekonomiku potřebné obě skupiny.

Ministryně financí Schillerová v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedla, že premiér Andrej Babiš nebyl spokojen s tím, jak Maláčová podala důchodovou reformu na koaliční radě, a rozhodl se proto utvořit jakousi další, tentokrát „vládní“ důchodovou komisi, kde budou zástupci ministerstva financí i práce. Dost možná se tak koncept úprav ještě podstatně změní.

Změny v oblasti nemovitostí

Další plánované novinky se mají dotknout oblasti nemovitostí. První souvisí s osvobozením prodeje bytu či domu od 15% daně z příjmu v případě, že majitelé nemovitost, v níž nebydlí, prodávají až poté, co ji pět let vlastní. Podle informací České televize plánuje Schillerová tento časový test pro poplatníky, kteří v nemovitosti nemají trvalé bydliště, protáhnout až na 15 let s tím, že by opatření mohlo vytvořit tlak snížit počet investičních bytů a zvětšit naopak nabídku bytů pro ty, kteří zde chtějí skutečně bydlet.

diners

S tím zatím nesouhlasí koaliční partner ČSSD. Myšlenku naopak podporují komunisté, podle kterých mají být byty hlavně k bydlení, nikoli jako investice. Podle ministerstva financí by novinka do rozpočtu mohla přinést přes půl miliardy ročně. Dle pravicové opozice změna může trh s byty naopak ještě omezit. O zrušení daňové výjimky bude vláda jednat i na další koaliční radě.

Ministryně zvažuje i další kroky týkající se nemovitostí, konkrétně daně z nemovitých věcí. Chci umožnit obcím, aby zvedaly koeficient pro část obce, kde je třeba továrna nebo nějaký průmyslový objekt. Ony to dnes mohou zvednout maximálně o 1,5násobek koeficientu, jinak by zvedaly i občanům, uvedla v Otázkách Václava Moravce. Schillerová zvažuje návrh vložit do balíčku daňových změn, které mají jít do meziresortního řízení a měly by začít platit v roce 2021.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).