Hlavní navigace

Chyba v daňové reformě: živnostníci ušetří na zdravotním pojištění

11. 11. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

I přesto, že ministerstvo zdravotnictví o problému vědělo již od srpna, prošla daňová reforma sněmovnou s chybou, která zdravotnictví připraví o miliardy ročně a pomůže OSVČ.

Zdravotní pojišťovny přijdou o miliardy ročně a většina osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) měsíčně ušetří několik stokorun. I takové důsledky bude mít ve středu schválená daňová reforma. Poslanci vládní koalice totiž v rámci celého reformního balíku schválili i změnu zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, aniž by upravili definici minimálního vyměřovacího základu (podle nové terminologie minimálního základu pojistného).

OSVČ se tak mohou těšit na výrazné snížení minimální zálohy na zdravotní pojištění. A vzhledem k tomu, že minimální zálohy platí většina z nich, mají zdravotní pojišťovny (a tedy celé zdravotnictví) výrazný problém.

Přes 4 miliardy ročně

Na celou záležitost jsme upozorňovali již v srpnu, tedy ještě před tím, než daňová reforma zamířila do Poslanecké sněmovny. Zatímco ministerstvo zdravotnictví, které je za tuto část reformy zodpovědné, naše podezření na chybu znamenající miliardovou ztrátu odbylo obecným odkazem na programové prohlášení vlády a podstatou problému se nezabývalo, největší zdravotní pojišťovna v zemi vyčíslila ztrátu vzniklou novým zněním zákona na 4,4 miliardy korun ročně.

Do výpočtu jsme zahrnuli i vliv snížení maximálního vyměřovacího základu (další snížení objemu vybraných částek) a naopak také skutečnost, že snížení minima nebude znamenat snížení na nižší minimum u všech OSVČ, ale část z nich dosáhne na zálohu v intervalu mezi „starým“ a „novým“ minimem, řekl tehdy serveru Měšec.cz mluvčí VZP Jiří Rod.

I přes všeobecně známý fakt, že české zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované, si ministerští úředníci tento výpadek neohlídali a daňová reforma tak bude pro systém zdravotního pojištění znamenat podstatně vyšší manko, než s jakým počítá důvodová zpráva k daňové reformě (ta hovoří v kapitole zdravotního pojištění OSVČ o 600 milionech korun).

Zarážející je, že ministerstvo neposlalo do sněmovny návrh zákona s upravenou definicí minimálního pojistného základu zvláště proto, že výpočet, který nám poskytla VZP, si u ní objednalo právě samo ministerstvo zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví bohužel včera celý den nereagovalo na naše opakované dotazy, a tak nemůžeme zveřejnit jeho aktuální vysvětlení celé věci.

Kalkulačka čisté mzdy po reformě

Co s vaší čistou mzdou udělá plánovaná daňová reforma? Nelamte si hlavu s výpočty, použijte naši kalkulačku

OSVČ ušetří několik stokorun ročně

Daňová reforma má kromě jiného sjednotit sazby zdravotního a sociálního pojistného na 6,5 % (současná výše pro OSVČ – sociální pojištění 29,2 %, zdravotní pojištění 13,5 %). Pro OSVČ se zároveň zvedá základ pro výpočet pojistného. Dnes je to polovina daňového základu, po reformě to má být celý daňový základ. U sociálního pojištění se mění také způsob výpočtu minimálního vyměřovacího základu, čímž zůstává zhruba zachována současná výše minimální zálohy na sociální pojištění.

Naopak ale zůstala nezměněna metodika výpočtu minimálního vyměřovacího základu (kromě toho, že se vyměřovací základ přejmenuje na základ pojistného) u zdravotního pojištění. A právě tento nedostatek může na jedné straně ulevit OSVČ a na straně druhé odčerpat ze zdravotnictví miliardy ročně.

Minimální vyměřovací základ by se tak podle současného návrhu daňové reformy měl i nadále vypočítávat jako polovina průměrné mzdy (kterou vyhláškou stanovuje vláda). To nám v srpnu potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví, které je za tuto část daňové reformy zodpovědné. Podle původního vyjádření ministerstva to ale žádný výpadek pro státní kasu znamenat nemá, protože vše vykompenzuje nárůst základu pojistného na dvojnásobek.

To ale není pravda, jak si ukážeme na následujícím příkladu živnostníka (a jak dokazuje výpočet VZP), jehož příjmy za rok dosahují 500 tisíc korun a který uplatňuje 60% výdajový paušál.

Daňový základ bude před reformou i po ní stejný: 500 000 – (0,6×500 000) = 200 000 korun

Současnost: Základ pro výpočet pojistného je v roce 2011 50 % daňového základu, v našem případě tedy 100 000 korun. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 %. To znamená, že roční pojistné činí 13 500 korun, přepočteno na měsíc to tedy dělá 1125 korun.

Po reformě: Základ pro výpočet pojistného se má rovnat daňovému základu, v našem případě tedy 200 000 korun. Sazba zdravotního pojištění bude 6,5 %. To znamená, že roční pojistné činí 13 000 korun, přepočteno na měsíc to tedy dělá 1084 korun.

Minimální vyměřovací základ zůstane stejný, tedy polovina průměrné hrubé měsíční mzdy (vyhlašuje se nařízením vlády). Pro rok 2011 je průměrná mzda stanovena ve výši 24 740 korun. Minimální měsíční vyměřovací základ tedy činí 12 370 korun. Zatímco ale nyní se minimální výše zálohy vypočte jako 13,5 % z něho, po reformě to bude jen 6,5 %.

Což znamená, že zatímco současná minimální měsíční záloha OSVČ na zdravotní pojištění dosahuje úrovně 1670 korun, po reformě by klesla zhruba na 800 korun (hrubý údaj udáváme proto, že průměrná mzda, ze které se minimální základ pojistného počítá, se v jednotlivých letech mění). Pro náš příklad by to znamenalo, že podle současných podmínek by živnostník s půlmilionovým příjmem platil minimální výši záloh, podle podmínek, které přináší reforma, by ale platil jen 1084 korun. Státu by tak měsíčně na zdravotní pojištění poslal o 586 korun méně.

Minimální vyměřovací základ pro OSVČ určuje § 3a odst. 2) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Jak definici minimálního vyměřovacího základu mění (nebo spíše nemění) daňová reforma, si můžete prohlédnout ve sněmovním tisku 473/0 v bodě 431.

skoleni_15_4

Aktualizováno – 15. 11. 15:40

Legislativní proces není ukončen, nyní budou následovat jeho další fáze (projednání Senátem Parlamentu České republiky, podpis prezidenta republiky), proto není možné v tuto chvíli s jistotou předjímat, zda bude platné znění uvedeného zákona obsahovat úpravu výše minimální zálohy na pojistné u osob samostatně výdělečně činných v navržené podobě nebo zda bude event. tento text pozměněn. Z toho důvodu by byla jakákoli informace týkající se této úpravy předčasná.

Tak situaci s odstupem okomentovalo ústy mluvčího Vlastimila Sršně ministerstvo zdravotnictví.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).