Téměř stejný případ se stal i mě. 16 roků jsem veškeré náklady hradil ze svého výdělku. Manželka si po celou tuto dobu ponechávala celou mateřskou jako kapesné a její hlavní povinností bylo postarat se o děti, což opravdu pečlivě dělala. To že nedělala téměř nic jiného pominu (nevařila, nenakupovala apod.). Abych dnes již bývalou manželku nenásilným způsobem zapojil zpět do pracovního procesu ( 2 roky po skončení mateřské, kdy všechny 3 děti již chodily do školy, argumentovala stejným způsobem), hradil jsem i nadále veškeré výdaje, ale jí jsem nedával žádné "kapesné". Ona si s tím hlavu moc nezatěžovala a začala si bez mého souhlasu a vědomí brát krátkodobé půjčky. Včas jsem na vše přišel a vystavil jí konečný účet. Dnes již pracuje, ale jen na zkrácený úvazek, protože prozatím ji tento příjem stačí.
Jsem proto velmi rád, že se u Ústavního soudu v tomto případě tzv. oddělilo zrno od plev.
Dámy prominou, ale některé z nich zřejmě nechtějí z dětských let do dospělosti a rády by měly až do konce svých dnů nějakého pečovatele, nebo opatrovníka, ale ne partnera.
Podle toho, co píšete, jste tedy jako muž dost selhal. Problémy jste včas neřešil. To je běžné. A názor, že žena nic jiného nedělala mluví tedy také za vás. Asi s vámi byla dost nešťastná, když se musela "ukojovat" půjčkami a nakupováním. A že by nevařila pro tři děti? Víte pánové, ryba smrdí od hlavy. Pokud muž nemiluje ženu, tak se to projeví. Uvědomte si, že máte vedle sebe zrcadlo. Jen se naučit vidět.
Asi s vámi byla dost nešťastná, když se musela "ukojovat" půjčkami
Ano, půjčky jsou na neštěstí vážně skvělé řešení. S půjčkami si toho neštěstí užije dosytosti.
Je pravda, že jako muž opravdu dost selhal. Normální muž by si totiž nikdy nevzal slepici, co si potřebuje ukájet svoje choutky půjčkami, ještě k tomu za zády manžela. Příště bych doporučoval nehledat si partnerku v pomocné škole.
Lze se chovat sprostě, napadat oponenta nejen bez důkazů, ale i bez prosté znalosti, lze ho osočovat. To vše je pro tebe v pořádku, to je pro tebe přijatelná norma chování. Tedy soudím tak podle toho, že se tak v příspěvku níže chováš.
Co však podle tvých měřítek nelze, je použít slovo jež ty neschvaluješ, zde "slepice". Oproti tomu "člověk bez charakteru", obsahem výrazně více hanlivé, to podle tebe lze.
Chucpe.
S Robertem jiz neziji.
Rekla jsem mu, ze egoismus je tak hluboce zakoreneny charakter veskere
individuality, ze egoisticka dogmata jsou primarne jedina, na nez je
mozno s urcitosti spolehnout, maji-li povzbudit k akci individualni
subjekt, a ze by mu jeho signalni soustava mohla transportovat
informaci, ze by se nemel divat na televizi, kdyz ja se v kuchyni
potykam s kolosalnim objektem spinaveho nadobi.
A vite, co mi to individuum reklo ve sve malosti? Ze jsem krava!
Vladimir Rencin
Pokud mají partneři tolik dětí a rozejdou se, jedná se o velkou nezralost a nezodpovědnost. V tomto případě je z morálního hlediska u lidí s nějakým charakterem normální, že muž nenechá ženu, matku svých dětí, která asi nedělala kariéru, když ji dělal on a která už je tak dost znevýhodněná na trhu práce bez finanční podpory do doby, než se např. zrekvalifikuje a najde si nějaké uplatnění. Pokud muž charakter nemá, což je u nás častější varianta, měl by to vyřešit soud tak, aby žena, která dostala do péče děti a zřejmě nebude tou, která rodinu rozvrátila, netrpěla psychicky finanční újmou, díky které se nebude schopna hned o děti postarat a samozřejmě určit výživné na ni, jak je to v civilizovanějších zemích. Česká republika je v tomto velice pozadu oproti vyspělejším státům.
Pokud muž charakter nemá
Proč si ho tedy žena brala?
aby žena, která dostala do péče děti
Pokud žena není schopna starat se o děti, nechť je soud přidělí muži
a zřejmě nebude tou, která rodinu rozvrátila
Samozřejmě. Muži jsou rozvraceči rodin, a proto dvě třetiny žádostí o rozvod podávají ženy. Vy jste asi spadla z višně.
netrpěla psychicky finanční újmou, díky které se nebude schopna hned o děti postarat a samozřejmě určit výživné na ni
Neměl by to výživné rovnou platit stát, kdyby ten muž náhodou snažil vykroutit? Ať vaše špatné rozhodnutí platí všichni občané?
Doufám, že ženy jako vy jsou nějak jasně označené, aby se jim každý muž obloukem vyhýbal, a mohly tak ve své zahořklosti někde v poklidu v ústraní dožít.
Představte si, (nevím o tom, že si tykáme), že nejsem, žiji už dvacet let v manželství. Máme spolu také čtyři děti, shodou okolností. Náš život nebyla prošlapaná cestička, byly i krize a o to víc si jeden druhého vážíme. Kde je láska, tam je všechno ostatní. Pokud je zapotřebí, dám partnerovi najevo, co se mi nelíbí. On, protože mne miluje, není mu to jedno. To stejné platí naopak. Kde je vůle, je i cesta. Bohužel lidé jsou dnes tak bombardováni vším možným z médií, od kamarádů, že už ani pomalu nevědí, co je vztah a ve své sobeckosti neumí mít nikoho rádi. Je to velmi smutné. Vyřeší to jen obrácení se do sebe a upřímnost sám k sobě. Říká se Když ukazuji prstem na druhèho, tři prsty ukazují na mne. To je ovšem pro mužské ego silná káva. Manžel to pochopil teprve nedávno, musel si zažít trochu peklo a díky tomu se do mne podruhé zamiloval. Doslova mi poděkoval za to, že jsem to s ním nevzdala. Zázraky se dějí těm, kdo v ně uvěří.
:-) pobavil jste mne. Ne, takhle to doma opravdu nemáme. :-) Zřejmě si neumíte představit pěkný vztah založený na hodnotách, všechno je o otevření se lásce. Kdo to nezažil, nepochopí. Ale srdce máme všichni. Záleží na nás, co v životě zvolíme. Jestli prožijeme peklo nebo ráj. Pěkný večer i život. A děkuji alespoň za těch pár like těch, kteří chápou.
Vážená dámo,Vy tady mluvíte o věci,o které nic nevíte!Sama uvádíte,že žijete dvacet let v manželství.Co Vás tedy opravňuje k soudům druhých?Jenom si tady honíte své ego,protože může být pravda,co píšete,ale také nemusí.Tím mám na mysli Vámi uváděné krize apod.Nevíte,jaké to je být sama s dětmi,zak o tom nemluvte.Pro Vaši informaci.Po rozvodu jsem měl ve své péči dvě děti,tak vím,o čem mluvím.Nevytahujte se tím,že Vám děkoval.Zesměšňujete se tím.
Mrzí mne, že jsem Vás takto pohoršila. Jen jsem chtěla přidat svou zkušenost, ne honit ego. Ani nijak nezlehčuji ostatní. Jen mi připadá smutné, když spolu lidé nedokáží žít a neumí v sobě objevit vůli věci řešit s láskou.. Vidím to bohužel i ve svém okolí. Být sám(a) na děti je v této společnosti velmi obtížné, zvlášť pokud člověk dobře nevydělává a partner málo platí, často je to na hranici důstojnosti. Navíc, když nefungují nebo nejsou prarodiče. Můj původní příspěvek chtěl říci jen to, že partner, který byl znevýhodněn a má po rozvodu děti v péči by měl mít po dobu, než se postaví na vlastní nohy (např. rekvalifikace) nárok na dostatečné zabezpečení tak, aby tím netrpěly děti ani on, sám si tuto situaci nezpůsobil. Dále už to byly jen reakce. Přeji hodně sil a štěstí v životě.
Vážená paní.
Jedna věc je když se někdo dostane do problému, těžké situace ne vlasním přičiněním.
Druhá věc je, když si někdo (většinou žena) sám dobrovolně obtížnou situaci vyrobí a spoléhá na to, že tím má v ruce pořádný klacek na druhého člověka(většinou muž), kterého může beztrestně a libovolně ždímat v tzv. "zájmu dítěte". A kdyby šlo "jen" o peníze..., ale co v této zemi ženy skrze děti mužům dělají a hlavně že jim to běžně prochází a není na ně metr.. je šílené...
Po lopatě:
Kdyby bylo dítě nějaké opravdové znevýhodnění, tak ženy budou první které je hodí exmanželům na hrb, místo toho aby se tak draly a dostávaly ze skoro 90% výhradní péči.
Takto mají jen samé bonusy:
- okolí je kladně přijíma a lituje "chudinku samoživitelku"
- může zametat svým ex "v zájmu dítěte" dle libosti, menstruační fáze, nebo prostě jen tak pro radost
- sociální systém krásně podojí, když je ta chudinka samoživitelka
- může děti beztrestně mrzačit, hlavně/většinou duševně. (dívky pak mají problémy ve vstazích s muži, chlapci se často ani muži nestanou a jako bonus si to vyžerou za tatínka, kterého za to co jim "maminka" natloukla do hlav nenávidí...
Podle Vasich prispevku jen doufam, ze podobnych, zatrpklych feministek neni u nas vic. Vyzivne na deti by se melo platit. Ale aby mel byvaly manzel prispivat primo na svou byvalou manzelku (nebo panove-manzelka na sveho byv.manzela:-)), mi prijde nemoralni. Snazte se prosim pouzivat zdravy rozum.
"Vyzivne na deti by se melo platit"
Dobře, ale v jaké výši? Ve výši 500 CZK / měsíčně, tak dítě umře hlady, ve výši 100.000 / měsíčně, tak si k dospělosti koupí hotel v Praze. Proč by se mělo navazovat na příjem povinného % mi však hlava nebere už vůbec. To je jakási forma trestu za úspěch? Protože jinak to chápat nelze.
"Snazte se prosim pouzivat zdravy rozum."
To právě nelze. Pokud lze přiznat výživné na 1 dítě ve střídavé péči 100.000 / měsíčně, co by např. na výživném na ex-manželku ve výši 50.000 / měsíčně bylo nemorálního? Tady o žádný zdravý rozum nejde. A státu už vůbec ne. Tady se děti využívají jednak jako rukojmí k vydírání povinného rodiče, kterého díky bohulibému záměru nejlepšího zájmu dítěte lze vydojit v podstatě libovolně o veškerý majetek, klidně i v řádu desítek milionů CZK a druhak se z něj vychovává další daňový poplatník, zase plus pro stát. Na druhou stranu bezdětnost se netrestá vůbec nijak. Je to pokřivené celé.
Tak jsem s Vaším postem souhlasil a pak jsem se dočetl k Vašim dvoum posledním větám a udělalo se mi hodně nevolno..
Daňový poplatník je pro stát fajn, ne? Nebo je lepší socka co ze státu saje? Pro politiky co voliče uplácejí všemožnými dávkami jistě, ale pro stát? Nebyly prsty malinko rychlejší než hlava?
A ta poslední věta o trestání bezdětnosti... no to snad... jste se po.. cože? Proč by se měla bezdětnost trestat??? A jak? Neplodné budete střílet? Není bezdětnost například ve stáří již tak dost velkým trestem (ať dobrovolná či nikoliv) sama o sobě?
Proberte se. Doufám, že Vám jen na konci postu došly mentální síly...
Nebudu komentovat stesky obou pohlaví ani jiné genderové záležitosti, a názor který se hodil nebo hodí jak kdy- že má být žena u plotny a dost. Dříve to tak stačilo- dnes se zneužívá z obou stran.
Chci upozornit na jednu věc- i s jedním dítětem, bez prarodičú (hlídání) se blbě pracuje- jednou dostanete možnost být domas, stane se za měsíc a už se zaměstnavatel ošívá, nehledě na to, že plat rapidně klesne. S třema dětma, kdy si nemoc předávají jak horký brambor, hlidně zůstanete měsíc doma a další týden vám dítě přinese úraz vši, kašlík- je to začarovaný kruh. Když otec nechce přispívat a soud mu dá za pravdu- co takhle aby zůstal na střídačku s dětma doma?
"Když otec nechce přispívat" - jenže on PŘISPÍVÁ, a druhý otec (otec toho čtvrtého dítěte!) také. Ano, mít čtyři děti není snadná situace, ale když si pořizuju další dítě, musím počítat s tím, že čím víc dětí, tím víc starostí. Já jsem všechno pro spravedlivé rozdělení práce, nákladů a sil, ale studium vysoké školy není ničí právo, je to privilegium, které si musíme vydobýt, a není fér, když to děláme na něčí úkor. Je dost lidí, kteří vysokou nestudovali, protože jim to jejich finanční situace nedovolila, a přitom děti neměli.
V tomto případě si paní bere své děti za rukojmí, aby si mohla splnit své sny. Fajn, ať si plní sny, ale ne na úkor druhých. Dovedu si představit, že platit výživné na tři děti není také žádná selanka. A studium by se jí jistě dalo umožnit i jinak, bez financí - mohla by třeba studovat dálkově, a ve dnech studia by děti dostal na starost otec... tím by naopak děti jenom získaly.
Jak to tady tak čtu, zajímalo by mne jakou výši výživného by soud v tomto případě vyměřil muži kterého čistý měsíční příjem nedosahuje ani částky 20000 Kč . Znám totiž pár chlapu kteří po rozvodu platí výživné 3000 na tři děti protože nemají příjmy které by jim umožňovaly platit víc. A to jsou jejich byvale ženy bez příjmu, buď na mateřské nebo na pracaku.
Co bezdětní dospělí, ti samoživiteli nejsou? Co děti v Bangladéši pracující v továrnách, to nejsou samoživitelé? Co PRDUCH? To není samoživitel?
Autor článku má pravdu, že tohle rozšířené označení věcně nedává smysl.
A věcná poznámka: Na výživě dětí se mají podílet oba rodiče. Zákon tedy nepředpokládá, že náklady na děti má nést pouze plátce "alimentů".