Hlavní navigace

Chcete zbohatnout? Investujte do studia!

13. 7. 2004
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Definovat ideální investici je jednoduché: měla by být zcela bezpečná a přitom vysoce zisková. Bohužel taková investice neexistuje – snad s jedinou výjimkou. Pokud chcete investovat bezpečně a se zaručeným ziskem, investujte do vzdělání!

Chcete se mít dobře? Studujte!

Mezi výší životní úrovně a dosaženým vzděláním platí přímá úměra. Jistě, najdou se výjimky, ale ty spíše potvrzují pravidlo. Například si vzpomínám, jak David Koller z Lucie veřejně děkoval svému učiteli za to, že ho před lety vyhodil z učňáku, a umožnil mu tím plně se věnovat hudbě a uspět nepoměrně lépe než jako kvalifikovaný dělník. Spousta lidí také získala majetek díky restitucím nebo ostrým loktům v dobách budování kapitalismu. Statistika však hovoří jasně: čím vyšší dosažené vzdělání, tím vyšší průměrná mzda.

Průměrná mzda zaměstnanců v roce 2003 podle dosaženého vzdělání:
základní a nedokončené 12 786 Kč
střední bez maturity 15 242 Kč
střední s maturitou 19 909 Kč
vyšší odborné a bakalářské 21 548 Kč
vysokoškolské 33 678 Kč

Zdroj: Český statistický úřad

Když už jsme u té statistiky – lidé s vyšším vzděláním, a tedy i vyšší životní, úrovní mají větší šanci dožít se vyššího věku než ostatní. Věci, na kterých záleží nejvíc, tedy zdraví, láska a štěstí, se sice za peníze koupit nedají, ale určitě je spíše získá ten, kdo si může dovolit žít zdravě a mít čas na rodinu, přítele a koníčky, než ten, kdo bude honit přesčasy a melouchy, aby uživil rodinu. S rozvojem ekonomiky to bude platit čím dál víc.

Která povolání jsou nejlépe a která nejhůře placena?

Podle výběrových šetření mezd zaměstnanců provedených Českým statistickým úřadem v roce 2002 jsou na tom nejlépe ředitelé a prezidenti velkých organizací, podniků a společností, kteří pobírali v průměru 93 316 Kč. Druhou nejvyšší průměrnou mzdu, 79 017 Kč, měli piloti, navigátoři a letečtí technici. Jen o něco méně, 71 384 Kč, brali vedoucích pracovníci v organizacích zaměřených na poskytování obchodních služeb.

Naopak nejnižší průměrnou mzdu, 8 835 Kč, měli nekvalifikovaní pracovníci, např. pomocné síly a uklízeči v kancelářích, hotelích, nemocnicích atd. Velmi nízké průměrné mzdy měli i některé kvalifikované dělnické profese jako např. lesní dělníci (9 523 Kč) nebo švadleny, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech (9 987 Kč).

Nechcete být nezaměstnaní? Studujte!

Pravděpodobnost, že přijdete o práci a rychle si nenajdete novou, závisí na mnoha individuálních okolnostech. Třeba na tom, v jakém regionu žijete, kolik je vám let – a také na vašem vzdělání. Pokud máte alespoň maturitu, je podle údajů z loňského roku vaše šance, že nebudete dlouho bez práce, téměř dvojnásobná oproti lidem s vzděláním nižším. Vysokoškoláci jsou na tom ještě podstatně lépe.

Zaměstnavatelé v potížích se jako prvních zbavují nekvalifikovaných a pomocných pracovníků, které není problém zase kdykoliv nabrat zpět. Kvalifikovaný odborník s pracovními zkušenostmi je na trhu práce vzácnějším zbožím, a proto se ztráty zaměstnání většinou tolik obávat nemusí. Když k tomu dojde, může si leckdy dokonce vybírat z několika nabídek, takže řady nezaměstnaných nerozšíří.

Titul většinou nestačí

Vzdělání zvýší vaše šance uspět na trhu práce, ale úspěch vám samo o sobě nezaručí. Mít vysokoškolský diplom ještě neznamená, že toho hodně umíte a dokážete svých znalostí v praxi využít. Na vině je u nás dlouho praktikovaný rakousko-uherský model školství, založený spíše na memorování vědomostí než na práci s nimi. Časy se sice mění, ale zdaleka ne každý kantor bere studenty jako rovnocenné partnery, na něž jen nechrlí informace, ale spíše s nimi diskutuje o problémech.

Fotografická paměť a schopnost odříkat dlouhé pasáže naučeného textu sice mohou pomoci získat zápočet či zkoušku, každý zaměstnavatel však ocení spíše logický úsudek, ochotu učit se novým věcem a schopnost definovat a samostatně řešit problémy. Cenné body získá každý, kdo se nebojí osobní odpovědnosti a přitom je schopen týmové spolupráce. To se však člověk na škole většinou nenaučí.

V Evropě se (snad) neztratíme

Přes nedostatek financí, zastaralé vybavení a mnohde i styl výuky, feminizaci a všechny další neduhy našeho školství nás dosahované výsledky řadí k nejvzdělanějším evropským národům. Naprostá většina populace má středoškolské vzdělání a čeští žáci a studenti se pravidelně umisťují na předních místech v mezinárodních srovnávacích testech a vědomostních olympiádách. Horší je to s počtem vysokoškolsky vzdělaných osob a celoživotním vzděláváním, kde máme co dohánět.

Procento obyvatelstva ve věku 20 – 24 let s alespoň středním vzděláním (údaje za rok 2003)
EU 15 74
Přistupující země 88,3
Slovensko 94,1
Norsko 93,3
ČR 92
Polsko 88,8
Maďarsko 85
Rakousko 85
Řecko 81,7
Německo 73,3
Portugalsko 47,2

Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat

Kolik řečí znáš …

Jedna z prvních otázek při jakémkoliv přijímacím pohovoru směřuje k jazykovým dovednostem uchazeče o zaměstnání. Prakticky na všech vedoucích pozicích je očekávána kromě počítačové gramotnosti dobrá znalost minimálně jednoho světového jazyka. Ten, kdo není schopen se domluvit anglicky či německy, má obrovský handicap. Může se ale také stát, že v řadě podniků cizí řeč použijete poprvé a naposledy u přijímacího pohovoru.

Znalosti cizích jazyků se u nás generaci od generace liší. Docela dost důchodců alespoň trochu vládne němčinou. Generace pětatřicátníků a starších je v nevýhodě, protože většinou se povinně učila pouze ruštinu, kterou nikdy nepoužila, a sametová revoluce ji zastihla ve věku, kdy cizí řeč leze do hlavy už přece jen pomaleji. Mladší lidé tenhle problém většinou nemají, protože angličtinu se nemuseli pouze učit, ale mohou ji skutečně využít.

Ten, kdo se chce naučit cizí řeč, má možnost výběru z mnoha jazykových škol, které spolupracují s rodilými mluvčími a využívají spousty nejrůznějších výukových metod. Ceny jsou různé a jeden semestr skupinové výuky může stát 1.000 nebo také 5.000 Kč. Individuální výuka je samozřejmě dražší – od 200 Kč za hodinu výše. Ušetřit se dá, pokud se domluví na společné výuce dva nebo tři zájemci. Nejefektivnějším způsobem, jak zvládnout řeč, jsou intenzivní jazykové kurzy, nejlépe v zahraničí. Měsíční kurz v Londýně pořídíte už za nějakých 25.000 Kč a dá vám údajně tolik, co roční domácí výuka.

dan_z_prijmu

Všeho moc škodí

S určitou nadsázkou se to dá říci i o vzdělání. Kvalifikovaný odborník vydělává podstatně víc než manuálně pracující dělník. To ovšem platí jen do určité míry. Je smutným českým paradoxem, že vědec se jménem ověnčeným několika tituly vpředu i vzadu si většinou vydělá méně než průměrný instalatér. Rozhodnutí věnovat se v Česku vědecké práci, zejména pak základnímu výzkumu, se v mnohém podobá vstupu do řeholního řádu se slibem chudoby.

Mladé vzdělané ambiciózní lidi tato představa neláká, a tak čím dál častěji míří přímo ze škol do ciziny, kde mají nepoměrně lepší pracovní i životní podmínky. To by bylo celkem v pořádku, pokud by byla šance, že se po čase se svými zkušenostmi vrátí zpět domů. Když však pro to stát nevytvoří podmínky, česká věda velmi brzy zajde na úbytě. Třeba v počtu vynálezů v poměru k počtu obyvatel bohužel už dnes v evropském srovnání obsazujeme poslední příčky. To je ale zase z jiného soudku.

Myslíte si, že je správné, že lidé s vyšším vzděláním mají vyšší příjmy?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).