Hlavní navigace

Chcete vyzrát na inflaci? Přestaňte utrácet za věci, které nepotřebujete, vzkazují ekonomové

5. 8. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: ŠJů, Wikimedia Commons, podle licence: CC BY-SA 4.0
Základní úroková sazba centrální banky se nezvýší a zůstane stále na 7% úrovni. Co to znamená pro spotřebitele a jaký bude další vývoj? Kdy se a zda vůbec se zastaví inflace?

Česká národní banka (ČNB) ponechala na svém zasedání 4. srpna 2022 v novém složení bankovní rady dvoutýdenní repo sazbu na úrovni 7 %, diskontní sazbu na 6 % a lombardní sazbu na 8 %. Rada se také rozhodla, že i v budoucnu bude bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Nechuť k dalšímu zvyšování úrokových sazeb členové rady dávali najevo už dříve, počínaje novým guvernérem Alešem Michlem, aby zabránili dalšímu zdražování.

Kroky České národní banky budou dostatečné k obnovení cenové stability, řekl krátce po vyhlášení úrokových sazeb guvernér Michl.

Nové složení bankovní rady ČNB od 1. července 2022

  • Aleš Michl, guvernér ČNB
  • Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB
  • Karina Kubelková, členka bankovní rady
  • Jan Frait, člen bankovní rady
  • Oldřich Dědek, člen bankovní rady
  • Tomáš Holub, člen bankovní rady

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty základního scénáře prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry. Rizikem ve směru vyšší inflace je další nárůst cen komodit, hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání, související riziko mzdově-inflační spirály a uvolněnější fiskální politika. Naopak protiinflačním rizikem je vzrůstající pravděpodobnost recese v zahraničí, stejně jako výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky, uvádí ve svém prohlášení ČNB.

Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance, mohou mít trhy problém s kredibilitou komunikace nové bankovní rady.

Jak se stalo, že výrazná kumulace proinflačních rizik vede nakonec k rozhodnutí o stabilitě sazeb? Jednoduše, nová prognóza v hlavním scénáři nově předpokládá výrazné natažení horizontu měnové politiky na 18–24 měsíců, uvádí Jan Bureš. Argumentem je vysoký podíl nákladových položek v dnešní inflaci a předpoklad, že jejich efekt jednoduše časem (s trochu delším odstupem) odezní. Tento přístup by byl kredibilní za předpokladu ukotvených inflačních očekávání, ta střednědobá jsou však v případě podniků na historických maximech. Vybrat si tak v dnešní době jako hlavní scénář takový, který sází na stabilní inflační očekávání, je přinejmenším velmi odvážné, dodává.

Kevin Tran Nguyen z ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky se nad dnešním rozhodnutím ČNB podivuje: Když vezmeme v potaz stále vysokou inflaci, která podle našich odhadů shodujících se s novou prognózou ČNB brzy zamíří k 20 %, a odkotvující se inflační očekávání, tak je dnešní rozhodnutí poměrně neintuitivní.

Neutrácejte zbytečně. Hlasujte peněženkou

Přitom právě zvyšování úrokových sazeb vzhledem ke zrychlující inflaci a s tím spojené zdražování hypoték, ostatních úvěrů i cen zboží má vliv na dobu trvání inflace, která se nyní, na začátku srpna 2022, blíží ke 20 %. Platí jednoduché pravidlo, že čím vyšší jsou úrokové sazby, tím dříve ekonomika začíná brzdit. Lidé si přestanou brát nové úvěry a začnou omezovat spotřebu.

Je to takové hlasování peněženkou, říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Jediné, co se dá udělat pro rychlejší návrat nízké inflace, je přestat utrácet. Pokud se sníží poptávka, začnou se hromadit zásoby na skladech a ceny budou klesat.


Jak se chováte v současné "inflační době"? Šetříte, nebo utrácíte?


Ekonomičtí analytici Raiffeisenbank ve své makroekonomické prognóze na 3. čtvrtletí 2022 odhadovali, že na tomto zasedání bankovní rada ČNB sazby zvýší alespoň o 0,25 procentního bodu, to se však nestalo.

Podle nás půjde – ve srovnání s předchozími rozhodnutími – o kosmetickou úpravu (+25 bb), která ale bude pro trh představovat důležitý signál, že i nová rada si uvědomuje potřebu zkrotit inflaci za každou cenu a je ochotná pokračovat v utahování měnové politiky, uvádějí analytici z týmu Heleny Horské v prognóze. Pokud tak rada neučiní a absenci hiku bude obhajovat nákladovou složkou a alternativní prognózou, může se koruna dostat pod větší tlak, a trh tak bude usměrňovat radu k pozdějšímu, zářijovému nebo listopadovému zvýšení. Důvodem možných obav je kombinace hned několika faktorů – inflační očekávání pokračují v odpoutávání se od cíle (přes 7 % na horizontu tří let), výsledek HDP za 2. čtvrtletí 2022 skončil relativně vysoko nad jarní prognózou a stejné platí i o samotné inflaci, která se bude letos blížit 20 %.

Inflace bude ustupovat jen velmi pomalu

Inflace bude zřejmě dvouciferná i v 1. polovině roku 2023, čímž se ruší původní předpoklad, že by ČNB začala snižovat úrokové sazby už na začátku roku. První uvolňování měnové politiky (a snižování úrokových sazeb) podle Heleny Horské začne až ve 2. polovině 2023.

Je zde ovšem riziko dalšího posílení tzv. holubičího křídla bankovní rady ČNB, protože v únoru 2023 má dojít k další obměně dvou stávajících členů.

Co stále udržuje současnou vysokou inflaci:

  • přehřátý trh práce a trh nemovitostí,
  • odložená spotřeba úspor naakumulovaných během pandemických uzavírek,
  • fiskální impulz, tedy státní podpora obyvatel i firem všeho druhu, včetně zrušení superhrubé mzdy (tyto zásahy státu pomohly zvýšit inflaci cca o 2 p.b. ke konci roku 2021),
  • narušení dodavatelských řetězců a válka na Ukrajině,
  • cenový šok projevující se zejména v cenách energií a potravin.

Postupně budou domácí faktory inflace odeznívat, a to zejména kvůli poklesu reálných příjmů a zpožděnému nástupu efektu předchozí restriktivní cenové politiky. Zároveň se však projeví silnější inflační tlaky v podobě vysokých cen energií a částečně i potravin. Růst cen energií se nakonec projeví také v ceně zboží a služeb.

Podle nejnovější prognózy Raiffeisenbank bude letošní průměrná inflace ve výši 16,3 %, v roce 2023 klesne na 10,7 %, aby koncem roku 2024 mohla zakotvit na 2,9 %.

Dobrá zpráva: nákladové cenové tlaky ztrácejí na síle

Na globálních trzích klesají ceny klíčových komodit a indikátory jako americký ISM nebo německý Ifo index zaregistrovaly pokles cen ve výrobě. To samé reportuje i PMI index pro český zpracovatelský sektor. Ceny průmyslových výrobců proto ztratí dynamiku. Po letošním průměrném růstu o 27,2 % očekáváme 8,7 % v roce 2023 a 1,1 % v 2024.

Hypotéky nechceme, ale spotřebitelské úvěry ano. I když máme našetřeno

Už ve 2. pololetí 2022 banky velmi pocítily dopad ekonomické situace. Celkový objem úvěrů se snížil, a to nejen ve firemním sektoru, ale i v obyvatelstvu. Od počátku roku 2022 si firmy zajistily o 31 % méně úvěrů než ve stejném období loňského roku a ve 2. pololetí bude tento propad podle očekávání ještě větší.

Zvyšování úrokových sazeb také zredukovalo počet nových žádostí o hypotéku.

Pro letošní rok předpokládáme zhruba 50% pokles objemu nově poskytnutých hypoték, tedy celoroční objem okolo 200 mld. Kč, což by vzhledem k okolnostem nebyl špatný výsledek, uvádí Helena Horská. 

Naproti tomu se překvapivě daří spotřebitelským úvěrům. Ve druhém čtvrtletí 2022 jich bylo poskytnuto dokonce o 4,5 % více než v prvním.

Od počátku roku si tak domácnosti vzaly spotřebitelské úvěry ve výši téměř 50 mld. Kč, což je více než v předchozích třech letech.

Pozoruhodné jsou však zejména tzv. nad-vklady domácností, tedy peníze, které lidé ušetřili v době covidové krize a které jim dosud leží na účtech. Z části jsou tyto nad-vklady, jejichž křivka prudce stoupla (viz graf), způsobeny zrušením superhrubé mzdy, které pomohlo zejména vysokopříjmovým domácnostem. Získaná část výplaty zůstává ležet na účtech.

Graf nad-vkladů 2019 - 2022 v mld. Kč

Graf nad-vkladů 2019–2022 v mld. Kč

Autor: Raiffeisenbank a.s.

Zdálo by se logickým krokem, kdyby tyto nad-vklady lidé rozpustili do své současné spotřeby, to se ale neděje. Celkový objem vkladů uspořených nad rámec trendu předcovidového roku 2019 zůstává nad 300 mld. Kč, kde se pohybuje bez jednoznačného trendu.

Kdo si tedy bere úvěry, když mají domácnosti našetřené peníze na účtech?

Našetřeno mají zejména ti bohatší, kterým se významně navýšily platy díky zrušení superhrubé mzdy. Úvěry si tedy berou lidé s nižšími příjmy, kteří si potřebují koupit nové auto, chtějí nové tepelné čerpadlo, nebo třeba jen novou pračku, vysvětluje situaci Helena Horská.

Má smysl teď investovat do zateplování nemovitostí?

Jaká v tuto chvíli, kdy ceny energií stále stoupají, dělat úsporná opatření? Vyplatí se v roce 2022 například investovat do zateplování rodinných domů (byť stát nabízí dotace v podobě Nové zelené úsporám), nebo by bylo cenově výhodnější počkat, až opadnou vysoké ceny materiálu, práce, nehledě na to, že firmy už nemají kapacitu uspokojit všechny zakázky?

Pokud zateplíte dům v této době, není to špatně, protože investujete do své nemovitosti. Kdybyste se rozhodli dům prodat, potom fakt, že není zateplený, vám podstatně sníží kupní cenu domu, říká Helena Horská. Na druhou stranu, pokud nemáte dostatek peněz a nechcete si brát drahý úvěr, stačí udělat drobná úsporná opatření.

„Můžete například jen nechat zaizolovat okna, nechat si seřídit dveře, kolem kterých profukuje. Přehodnoťte, jestli potřebujete tak velký mrazák, nebo zda by vám náhodou nestačila menší lednice,“ radí ekonomka.

Také můžete například přestat používat sušičku na prádlo. Pokud máte zahradu, nebo místo na balkóně, vytáhněte zapomenutý sušák a vystrčte prádlo na slunce. Dobrým řešením je vyměnit staré a energeticky nákladné spotřebiče za nové s nízkou spotřebou. Třeba stará lednice, ve které se tvoří námraza, spotřebuje až o 30 % více elektřiny než nová, s ekologickým provozem. A jako první krok můžete ve své domácnosti vyměnit všechny obyčejné žárovky za LED, nebo úsporné.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).