Hlavní navigace

Chcete školné?

11. 1. 2002
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Dlouhé diskuse o nutnosti zavedení školného vyústily v návrh zákona o školném poslance Matějů, který byl ve středu zamítnut vládou. Potřebujeme školné pro zvýšení úrovně vysokých škol nebo zakopaný pes leží úplně jinde?

Ve středu vláda odvrhla návrh poslance Petra Matějů a kolektivu na zavedení školného. Ten počítal s příspěvkem studentů na vlastní vzdělávání v průměru ve výši 25 % nákladů na studium. Vybrané prostředky měly sloužit vysokým školám jako jakési přilepšení, motivující k přijímání většího počtu uchazečů o vzdělání.

Návrh obsahoval i řešení situace studentů z rodin, které si školné (v prvním roce po schválení zákona v průměrné výši 14 tis. Kč) nemohou dovolit. Zaveden měl být systém půjček na studium, doplněný spořením na studium (obdobou stavebního spoření) a podepřen tzv. odložením školného.

Půjčky na studium by poskytovaly vybrané banky s maximální úrokovou sazbou ve výši do 2,8 násobku diskontní sazby České národní banky, která je v současné době ve výši 3,75 % (tedy dnes do 10,5 %). V případě, že dva peněžní ústavy zamítnou studentovu žádost o úvěr, získá automaticky nárok na odložení školného, kde mu nabíhají úroky právě ve výši 2,8 násobku diskontní sazby. Obé, jak půjčku tak odložené školné, by student začal splácet v okamžiku, kdy jeho příjem překročí průměrnou mzdu.

Návrh pamatoval i na studentský život. Dotovaná kolej měla být nahrazena příspěvkem na bydlení pro studenty z nižších sociálních sfér, levné stravování v menzách přímým příspěvkem na stravu a vše doplňoval příspěvek na dopravu pro chudé studenty dojíždějící.

Tolik ve stručnosti již zamítnutý návrh zákona o školném, jehož cílem nepochybně bylo zkvalitnění vysokého školství v Česku (plný návrh zákona naleznete např. na http://www.skolne.cz/ – Pozn. 15. 7. 2002: stránka zrušena). Měl ale šanci uspět? A nebylo by jiné řešení stejně dobré a méně „bolestné“?

Potíž tkví v tom, že vysoké školy, aby mohly nabízet kvalitní vzdělávání pro větší počet uchazečů, musí získat více prostředků. Na tom se shodne snad každý soudný a rozumně uvažující člověk, i bez ekonomického vzdělání. Chceme-li umístit více studentů, potřebujeme více vyučujících a více učeben, a to stojí více peněz. Je samozřejmě možné směstnat více studentů do stejného počtu místností a uvalit na hlavu každého učitele více žáků, tím ale trpí kvalita výuky.

Potřebují-li vysoké školy více peněz, musí se peníze někde vzít. Odhlédneme-li od možnosti, že stát hospodaří se svým rozpočtem neefektivně, a podržíme se předpokladu, že ostatní resorty potřebují stejné finanční prostředky jako doposud, zbývá skutečně jen školné a dary mecenášů. A protože mecenáši vzdělání jsou nedostatkovým zbožím, musí břemeno dopadnout na studenty.

Opustíme-li předpoklad efektivního hospodaření státního rozpočtu, můžeme hledat potřebné finance přímo ve státním rozpočtu. To v sobě však skýtá nemalé úskalí – pokud stát nehospodaří se svěřenými prostředky efektivně, jen stěží situaci napraví a peníze pošle tam, kde jsou opravdu potřeba. Navíc neexistuje jednoznačný názor na to, co by měl stát zajišťovat a za jakou cenu. Tím nechci v žádném případě říci, že snaha o nápravu nemá smysl. Pouze jsem trochu skeptický, co se „státních“ peněz týče.

Důležitým faktorem, zda školné zavést či nikoli, jde dle mého názoru, zda vzdělání vnímáme jako statek veřejný, či soukromý, případně do jaké míry. Pokud by byl především veřejným, znamenalo by to, že stát má ze vzdělání nezanedbatelný přínos. To ostatně má – v běžné společnosti tržního hospodářství platí, že více vzdělaní lidé platí vyšší daně z příjmů i ze spotřeby. Mají prostě vyšší plat. Ovšem to hraje do karet tvrzení, že vzdělání je statkem soukromým. A teď babo raď. Když si víc vydělám po ukončení studií, mohu si za to připlatit – tedy i školné. Ovšem stát bude mít z vyššího platu také vyšší příjem, a tedy by měl mít zájem investovat do možnosti přístupu ke vzdělání co největšímu počtu uchazečů. Odtud však plyne otázka, zda školné, doplněné sociálními programy, omezí či neomezí možnosti studia mladých lidí z rodin s nižšími příjmy.

Návrh poslance Matějů a kolektivu počítá s půjčkou na vzdělání. Tuto bývalý student měl splácet formou jakési daně (procenta z příjmů) po dosažení nadprůměrného platu. Tedy začne splácet v době, kdy bude zakládat rodinu, shánět bydlení, potřebovat hypotéku… Návrh již neřeší, jakým způsobem ovlivní zadluženost studentskou půjčkou možnost získat jiný úvěr.

skoleni_15_4

Jak zavedení školného, tak jeho nezavedení má řadu výhod i nevýhod. Pokud mi někdo předloží důvěryhodnou analýzu, že jím navrhované školné neomezí přístup ke vzdělání žádné ze skupin obyvatelstva (garantovaný listinou základních práv a svobod), ale naopak zvýší kapacitu a kvalitu vysokých škol, budu jednoznačně pro.

A co vy, souhlasíte se zavedením školného?

Jste pro zavedení školného?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).