Trh práce a s ním spojená nezaměstnanost je v České republice jedním z nejpalčivějších problémů. Nezaměstnanost lze definovat jako počet lidí bez práce, kteří tuto práci aktivně hledají. Pracujeme-li s procentuálním vyjádřením, tak se jedná o podíl těchto po práci toužících jedinců na celkové práceschopné populaci. Tedy např. děti nebo důchodci se do tohoto počtu nezahrnují.
Situace se zdá být o to dramatičtější, že jsme před nedávnou dobou nezaměstnanost vlastně vůbec neměli. Konec konců, na následující tabulce to můžete sami posoudit. Jedná se o procentuální vyjádření meziroční nezaměstnanosti vždy ke konci období daného roku.
| Vývoj nezaměstnanosti v ČR v % | |
|---|---|
|
Rok |
Nezaměstnanost |
| 1990 | 0,7 |
| 1991 | 4,1 |
| 1992 | 2,6 |
| 1993 | 3,5 |
| 1994 | 3,2 |
| 1995 | 2,9 |
| 1996 | 3,5 |
| 1997 | 5,2 |
| 1998 | 7,5 |
| 1999 | 9,4 |
| 2000 | 8,8 |
| 2001* | 8,4 |
* duben 2001
V první části tabulky, ať je to již dnes téměř k nevíře, vidíme to, co se nazývalo ekonomickým zázrakem. V dolní části tabulky pak to, že není všechno zlato, co se třpytí. K uvedenému vývoji je nezbytné dodat, že původní nízké hodnoty nebyly ani tak zázračné, jako spíš odpovídaly špatné restrukturalizaci podnikové sféry u nás.
Je to ale tak alarmující? Je totiž třeba si uvědomit, že jedna ze složek nezaměstnanosti, tzv. frikční, vypovídá pouze o tom, že každý člověk nějakou dobu práci hledá. Opustilo-li by tedy 25 % práceschopné populace v jednom roce své místo a po dvou měsících vybírání by si zvolilo jiné, jenom tato doba vybírání by zvýšila míru nezaměstnanosti o více než 4 procenta. Opravdovým problémem je spíš dlouhodobá nezaměstnanost, která ovšem tvoří pouze část zmíněného počtu.
V porovnání se zeměmi západní Evropy si ovšem stojíme velmi podobně. Z tohoto pohledu tedy nelze očekávat, že by se míra nezaměstnanosti výrazně snížila, neboť o to samé se snaží i ostatní evropské země a nijak zvlášť se jim to zatím nedaří.
Určitá změna by ale nastat mohla. Ještě nedávno jsem byl svědkem případu, kdy nejmenovaná česká banka nemohla přijmout uchazeče o místo z toho důvodu, že měl státní zkoušku z jazyka, kterým nedisponoval jeho nadřízený. Snaha udržet jisté zažité struktury je v mnohých českých firmách zřejmá. To se ale týká především velkých tradičních a těžkopádných firem, zatímco menší a dynamičtější se s tímto fenoménem již dávno vypořádaly.
Není ovšem od věci zdůraznit, že s příchodem zahraničního kapitálu a s následným tlakem na efektivitu budou tyto firmy svůj postoj nuceny změnit. Nedávno jsem četl rozhovor s jedním z předních českých managerů, který prohlásil, že za svůj největší úspěch považuje to, že nabíral pouze ty uchazeče o místo, o kterých byl přesvědčen, že jsou lepší než on sám.
A co zaměstnání a internet? V ČR jsme svědky toho, že velkou úlohu hraje regionální nezaměstnanost. Poněkud tvrději by se dalo říct, že kdo chce najít práci v Praze, tak ji najde, kdo ji chce najít v Ostravě, tak téměř nemá šanci. Ekonomická teorie velí se přestěhovat, to ale každý neudělá. A právě zde se otevírá možnost pracovat on-line pomocí vlastního počítače a připojení k síti. Nepotřebujete kancelář, jste pány svého času. Obecně se sice jedná spíše o hudbu budoucnosti, ale již dnes existují odvětví, která tímto způsobem fungují a fungují velice dobře.
A jakým způsobem se dostat na místo, o kterém sníte? Většinou kontaktujte přímo danou firmu, popř. osobu odpovědnou za práci, kterou umíte. Sdělte jim, co vás zajímá, jakou máte praxi a co přesně jim můžete nabídnout. Máte pak velkou šanci, že bude-li nadřízený někoho takového potřebovat, tak si vás pozve na pohovor a vy tím přeskočíte první kolo zdlouhavého výběrového řízení přes personální agentury, popř. personální oddělení společnosti. I pro firmy je toto řešení příjemné, neboť na jedné straně ušetří čas a na straně druhé značnou částku peněz, která by jinak skončila na účtě personální agentury.
