Můžeme říci, že kvalita zdravotnictví je ovlivněna především množstvím peněžních prostředků, které do něj proudí. Jakým způsobem je však lékařská péče hrazena ve světě? Jak se na úhradě nákladů podílí stát a jak samotní občané?
Evropa stárne
Zdravotnické systémy mají v Evropě rostoucí rozsah a význam. Pokrok ve zdravotnické péči a vývoji nových léků se podílí na trvalém zlepšování zdraví populace. Současně však výdaje na zdravotní péči neustále rostou. Dobře postavené programy prevence a zdravý životní styl jsou hlavními důvody vyššího průměrného věku, kterého se dožívají občané nejvyspělejších zemí světa.
Výdaje na zdravotní péči neustále rostou především kvůli větší pozornosti věnované zdravotnictví jako celku, vývoji nových lékařských technologií a nových léků, a současně se na zvyšování nákladů podílí stárnutí populace.
Obyvatelstvo v Evropě je nejstarší na světě, počet penzistů rok od roku roste, vždyť každý šestý občan Evropské unie je starší 65 let. Příčin je několik: ta pozitivní je, že se neustále prodlužuje věk dožití, a ta negativní je, že se všechny členské země potýkají s nízkou porodností.
Nejvíce obyvatel starších 65 let žije v Itálii (18,2 %), v Německu (17,5 %) a v Řecku (17,3 %). Nejmladší obyvatelstvo žije v Irsku, kde je podíl občanů starších 65 let nejnižší (11,1 %), následuje Slovensko (11,6 %) a Kypr (11,8 %).
Průměrný věk občanů v ostatních státech světa je mnohem nižší. Jenom pro zajímavost si uvedeme několik příkladů: Brazílie 27,0 let, Čína 31,5 let (přitom se v posledních letech rodí v Číně, díky státní podpoře rodin s jedním dítětem, málo dětí), Indie 24,1 let, Súdán 17,7 let, Saudská Arábie 18,8 let. Vůbec nejstarší jsou občané v Japonsku, kde průměrný věk činí 42,0 let. V USA je průměrný věk 35,8 let.
V členských zemích Evropské unie se výrazně zvýšila střední délka života (za posledních čtyřicet let se zvýšila o 10 let na současných 77 let).
Rostoucí náklady na zdravotní péči
Ve všech vyspělých zemích světa rostou veřejné výdaje na zdravotnictví více než ekonomika. V některých zemích, jako je Velká Británie a Kanada, byl nedávný růst veřejných výdajů na zdravotnictví důsledkem záměrné politiky.
Rapidní nárůst výdajů na léky v posledních letech v Evropské unii (roční růst 6 %) byl důležitým faktorem přispívajícím k celkovému nárůstu výdajů na zdravotnictví. Ve Spojených státech a Austrálii výdaje na léčiva rostly více než dvojnásobným tempem oproti růstu celkových výdajů na zdravotnictví. Průměrně je v zemích OECD 60 % výdajů za léky hrazeno z veřejných zdrojů a zbývající část je hrazena částečně z hotovostních plateb a z menší části ze soukromého pojištění. Výdaje na léky jsou nejvyšší v USA (přes 700 USD na osobu a rok), Francii a Kanadě (okolo 600 USD).
Česko – nejnižší soukromé výdaje
Nejvíce peněz do zdravotnictví na světě proudí ve Spojených státech (5267 dolarů na občana za rok), následuje Švýcarsko, Norsko a Lucembursko (více než 3 000 dolarů).
Do veřejných výdajů se počítají státní výdaje či peněžní prostředky proudící do zdravotnictví přes zdravotní pojištění. Z veřejných výdajů nikde ve světě nejsou hrazeny nadstandardní lékařské úkony u pacientů (např. plastická chirurgie).
V Česku jsou výdaje na zdravotní péči z více než 91 % kryty z veřejných výdajů, soukromé výdaje tak činí pouze 9 %, což je nejméně na světě. V Česku je dokonce bezplatně ošetřen i ten, kdo si neplatí zdravotní pojištění, které je ze zákona povinné. To se týká především osob samostatně výdělečně činných, které neodvádí zdravotní pojištění, nebo osob bez zdanitelných příjmů (tj. občanů, kteří nejsou nikde zaměstnaní ani nejsou evidování na Úřadu práce, aby za ně hradil zdravotní pojištění stát).
Doplatky za léky nebo ošetření jsou u nás minimální. Občané ve všech zemích si platí zdravotní pojištění, a přesto musí za mnohé lékařské úkony doplácet a platit mnohdy až 40% spoluúčast. Pobyt a stravování v nemocnicích není rozhodně zadarmo.
Stát | Podíl soukromých výdajů (v %) |
---|---|
Česko | 9 |
Slovensko | 11 |
Lucembursko | 15 |
Švédsko | 15 |
Island | 16 |
Norsko | 17 |
Dánsko | 17 |
Velká Británie | 17 |
Japansko | 18 |
Nizozemí | 19 |
Německo | 21 |
Nový Zéland | 22 |
Francie | 24 |
Itálie | 24 |
Finsko | 24 |
Estonsko | 24 |
Irsko | 25 |
Slovinsko | 25 |
Polsko | 28 |
Litva | 28 |
Malta | 28 |
Belgie | 29 |
Portugalsko | 29 |
Španělsko | 29 |
Kanada | 30 |
Rakousko | 30 |
Maďarsko | 30 |
Andorra | 30 |
Lotyšsko | 30 |
Austrálie | 32 |
Turecko | 37 |
Švýcarsko | 42 |
Rusko | 44 |
Řecko | 47 |
Bulharsko | 47 |
Jižní Korea | 48 |
Argentina | 50 |
Brazílie | 54 |
USA | 55 |
Mexiko | 55 |
Chile | 55 |
Kypr | 59 |
JAR | 60 |
Albánie | 62 |
Egypt | 64 |
Čína | 67 |
Maroko | 67 |
Uruguay | 71 |
Indie | 79 |
Pramen: WHO (World Health Organization) – The World Health Report 2005