Hlavní navigace

Česko: Nejnižší výdaje na zdravotní péči

28. 11. 2005
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ve všech vyspělých zemích světa se úroveň zdravotnictví neustále zvyšuje. Lidský věk se prodlužuje, dříve smrtelné nemoci dokáží lékaři léčit. Lékařské přístroje, chod nemocnic, zřizování speciálních ordinací - to jsou velice nákladné záležitosti. Kolik si připlácí pacienti?

Můžeme říci, že kvalita zdravotnictví je ovlivněna především množstvím peněžních prostředků, které do něj proudí. Jakým způsobem je však lékařská péče hrazena ve světě? Jak se na úhradě nákladů podílí stát a jak samotní občané?

Zlatý Měšec - logo
Už jste hlasovali? Ne? Pak máte poslední možnost! Hlasování v anketě Zlatý Měšec 2005 o nejoblí­benější finanční instituci bude uzavřeno 30. listopadu 2005. Vylosovaní hlasující si užijí dovolenou za 30 tis. Kč!

Evropa stárne

Zdravotnické systémy mají v Evropě rostoucí rozsah a význam. Pokrok ve zdravotnické péči a vývoji nových léků se podílí na trvalém zlepšování zdraví populace. Současně však výdaje na zdravotní péči neustále rostou. Dobře postavené programy prevence a zdravý životní styl jsou hlavními důvody vyššího průměrného věku, kterého se dožívají občané nejvyspělejších zemí světa.

Výdaje na zdravotní péči neustále rostou především kvůli větší pozornosti věnované zdravotnictví jako celku, vývoji nových lékařských technologií a nových léků, a současně se na zvyšování nákladů podílí stárnutí populace.

Obyvatelstvo v Evropě je nejstarší na světě, počet penzistů rok od roku roste, vždyť každý šestý občan Evropské unie je starší 65 let. Příčin je několik: ta pozitivní je, že se neustále prodlužuje věk dožití, a ta negativní je, že se všechny členské země potýkají s nízkou porodností.

Nejvíce obyvatel starších 65 let žije v Itálii (18,2 %), v Německu (17,5 %) a v Řecku (17,3 %). Nejmladší obyvatelstvo žije v Irsku, kde je podíl občanů starších 65 let nejnižší (11,1 %), následuje Slovensko (11,6 %) a Kypr (11,8 %).

Průměrný věk občanů v ostatních státech světa je mnohem nižší. Jenom pro zajímavost si uvedeme několik příkladů: Brazílie 27,0 let, Čína 31,5 let (přitom se v posledních letech rodí v Číně, díky státní podpoře rodin s jedním dítětem, málo dětí), Indie 24,1 let, Súdán 17,7 let, Saudská Arábie 18,8 let. Vůbec nejstarší jsou občané v Japonsku, kde průměrný věk činí 42,0 let. V USA je průměrný věk 35,8 let.

V členských zemích Evropské unie se výrazně zvýšila střední délka života (za posledních čtyřicet let se zvýšila o 10 let na současných 77 let).

Rostoucí náklady na zdravotní péči

Ve všech vyspělých zemích světa rostou veřejné výdaje na zdravotnictví více než ekonomika. V některých zemích, jako je Velká Británie a Kanada, byl nedávný růst veřejných výdajů na zdravotnictví důsledkem záměrné politiky.

Rapidní nárůst výdajů na léky v posledních letech v Evropské unii (roční růst 6 %) byl důležitým faktorem přispívajícím k celkovému nárůstu výdajů na zdravotnictví. Ve Spojených státech a Austrálii výdaje na léčiva rostly více než dvojnásobným tempem oproti růstu celkových výdajů na zdravotnictví. Průměrně je v zemích OECD 60 % výdajů za léky hrazeno z veřejných zdrojů a zbývající část je hrazena částečně z hotovostních plateb a z menší části ze soukromého pojištění. Výdaje na léky jsou nejvyšší v USA (přes 700 USD na osobu a rok), Francii a Kanadě (okolo 600 USD).

Česko – nejnižší soukromé výdaje

Nejvíce peněz do zdravotnictví na světě proudí ve Spojených státech (5267 dolarů na občana za rok), následuje Švýcarsko, Norsko a Lucembursko (více než 3 000 dolarů).

Do veřejných výdajů se počítají státní výdaje či peněžní prostředky proudící do zdravotnictví přes zdravotní pojištění. Z veřejných výdajů nikde ve světě nejsou hrazeny nadstandardní lékařské úkony u pacientů (např. plastická chirurgie).

V Česku jsou výdaje na zdravotní péči z více než 91 % kryty z veřejných výdajů, soukromé výdaje tak činí pouze 9 %, což je nejméně na světě. V Česku je dokonce bezplatně ošetřen i ten, kdo si neplatí zdravotní pojištění, které je ze zákona povinné. To se týká především osob samostatně výdělečně činných, které neodvádí zdravotní pojištění, nebo osob bez zdanitelných příjmů (tj. občanů, kteří nejsou nikde zaměstnaní ani nejsou evidování na Úřadu práce, aby za ně hradil zdravotní pojištění stát).

skoleni_15_4

Doplatky za léky nebo ošetření jsou u nás minimální. Občané ve všech zemích si platí zdravotní pojištění, a přesto musí za mnohé lékařské úkony doplácet a platit mnohdy až 40% spoluúčast. Pobyt a stravování v nemocnicích není rozhodně zadarmo.

Soukromé výdaje na zdravotní péči(v %)
Stát Podíl soukromých výdajů (v %)
Česko 9
Slovensko 11
Lucembursko 15
Švédsko 15
Island 16
Norsko 17
Dánsko 17
Velká Británie 17
Japansko 18
Nizozemí 19
Německo 21
Nový Zéland 22
Francie 24
Itálie 24
Finsko 24
Estonsko 24
Irsko 25
Slovinsko 25
Polsko 28
Litva 28
Malta 28
Belgie 29
Portugalsko 29
Španělsko 29
Kanada 30
Rakousko 30
Maďarsko 30
Andorra 30
Lotyšsko 30
Austrálie 32
Turecko 37
Švýcarsko 42
Rusko 44
Řecko 47
Bulharsko 47
Jižní Korea 48
Argentina 50
Brazílie 54
USA 55
Mexiko 55
Chile 55
Kypr 59
JAR 60
Albánie 62
Egypt 64
Čína 67
Maroko 67
Uruguay 71
Indie 79

Pramen: WHO (World Health Organization) – The World Health Report 2005

Za lékařskou péči by si pacienti měli připlácet...

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).