Pokles cen v průmyslu v březnu dále zrychlil svoji dynamiku. Ceny se meziročně propadaly nestrmějším tempem od října 2009, kdy vrcholila světová finanční krize a s ní související deflační tlaky.
Klíčovým důvodem tohoto vývoje, který je momentálně příznačný pro všechny země EU, byly v březnu i nadále klesající ceny ropy na světových trzích a související zlevňování pohonných hmot. Položka, do níž v rámci statistického sledování vstupují, přispěla k meziročnímu poklesu cen průmyslových výrobců z 60 procent.
Samy o sobě nízké ceny energetických vstupů tuzemským výrobcům pochopitelně svědčí. Problematičtější je ovšem vývoj na globálních trzích, který odrážejí. Ten je poznamenán například obavami o další makroekonomický vývoj v Číně. Citelnější zpomalení globálního růstu by se dříve či později promítlo i do kondice české ekonomiky. Snížení růstu čínské ekonomiky o jeden procentní bod připravuje růst české ekonomiky o 0,2 až 0,3 procentního bodu.
Česká národní banka však na zrychlující se pokles cen v průmyslu zatím pravděpodobně reagovat nebude. Korigovaný ukazatel inflace, který nezahrnuje ceny pohonných hmot, v březnu udržel své tempo na hodnotě 1,3 procenta. To indikuje, že nízké ceny ropy se zatím nepromítají do snižování cen v širší ekonomice. ČNB tak z toho hlediska nemá k zásahu žádný pádný důvod. Ostatně boj s levnou ropou na světových trzích prostřednictvím ještě uvolněnější měnové politiky by byl „bojem s větrnými mlýny“.
