Hlavní navigace

Budou úvěry na školné?

1. 2. 2002
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Diskuse o školném je v plném proudu. Jedním z argumentů odpůrců zavedení placení veřejných vysokých škol je, že banky nebudou za navrhovaných podmínek ochotny úvěr poskytnout. Jiní odpůrci naopak tvrdí, že banky tímto způsobem přijdou k balíku. Jaká je skutečná situace? Zeptali jsme se přímo bank.

Proč školné a co přinese?
Vysoké školy bojují s nedostatkem finančních prostředků a velkým počtem uchazečů, které nemohou uspokojit pro nedostatek kapacity. Jedním z možných řešení je zavedení školného, které nebude nahrazovat státní dotace vysokým školám, ale bude sloužit jako prostředek dodatečných příjmů. Škola sama pak určí, jak získané peníze využije (s výjimkou 10 %, které návrh zákona ukládá vynaložit na stipendia).

Jak může školné zvýšit počet míst a počet přijatých studentů? Jednoduché to není. V prvé řadě pravděpodobně dojde k absolutnímu počtu zapsaných studentů, který bude z velké části zapříčiněn snížením počtu „duplicitních“ studujících. V současné době je odhadováno přibližně 40 tisíc „duší“, které studují pouze papírově (z důvodu odkladu vojenské služby, taktické důvody pro případ „vyhoštění“ ze školy či studium více škol apod.), jimž se toto studium prodraží a uvolní místo současným nepřijatým.

Příjem, který škola obdrží, bude moci uplatnit, kde uzná za vhodné. Bude moci přijmout další vyučující (či zaplatit kvalitní učitele), pronajmout další prostory k výuce či cokoli jiného, na čem se usnese, že je pro ni nejlepší. Příbytek nových míst by však i v případě přijetí zákona byl pozvolný a nelze ani s jistotou říci, zda nedojde k poklesu.

Školám tedy školné přinese dodatečné prostředky. Ty však musí plynout z kapes studentů, jejich rodičů, příbuzných, známých, sponzorů či odjinud. A pokud student nemá ani dostatek prostředků, ani nikoho, kdo by mu studia zaplatil, ale zároveň dostatek schopností k pojmutí látky, navrhovaný zákon pamatuje na úvěr.

Úvěr na školné
Úvěr na školné, jak o něm hovoří návrh zákona o školném, počítá s omezenou výší úrokové sazby dlouhodobou splatností. Banky si mohou sami stanovit podmínky, za nichž úvěr poskytnou.

Úroková sazba je omezeana horní hranicí na úrovni 2,3 násobku diskontní sazby České národní ke dni uzavření smlouvy. Úroková sazba musí být uvedena ve smlouvě. Zákon však neupravuje, zda musí být fixní či pohyblivá (nesmí pouze překročit stanovenou mez).

Banky při poskytování úvěru na školné musí přijmout podmínku odložené splatnosti úvěru. Půjčka je splácena až po té, co bývalý student dosáhne průměrného platu a v případě jeho poklesu se splácení opět přeruší.

V případě, že student nezíská úvěr od banky, nemusí ztrácet naději. Pokud doloží zamítnutí žádosti o úvěr na školné alespoň dvěma bankami, musí mu být umožněno odložení školného se stejnými podmínkami splácení jako u úvěru. Jen úroková sazba je vyšší. Měla by činit 2,8 násobek diskontní sazby ČNB.

Odpůrci školného se v kritice úvěrů dělí na dva tábory. Jedni tvrdí, že banky nebudou mít o poskytování úvěrů zájem, a proto do školství vlivem odložení školného dodatečné prostředky nepoplynou. Druzí zastávají názor, že se banky díky škonému snadno a na úkor studentů dostanou k velkým ziskům. Kupodivu se naleznou i takoví odpůrci, které je s úspěchem možné zařadit do obou zmíněných skupin.

Další kritika směřuje do struktury poskytovaných úvěrů. Banky by mohly zvýhodňovat úvěrování do příjmově perspektivních oborů, tj. oborů, kde lze očekávat nadprůměrný příjem krátce po ukončení studií. Do odloženého školného by pak padli studenti z „neperspektivních“ oborů.

Co na to banky?
Bankám jsme poslali dotazy, zda by uvažovali o poskytování úvěrů na školné v případě schválení zákona, jaké úrokové sazby by pro ně byly přijatelné a zda by upřednostňovali studenty některých oborů.

Nutno poznamenat, že ne všechny obdržené odpovědi přinášely rozuzlení položených otázek. Některé poukazovali na současné úvěrové produkty pro studenty (Citibank – neúčelový úvěr, Česká spořitelna – studentský kontokorent a připravovaný nový produkt bez vztahu k návrhu zákona, Komerční banka – úvěr Gaudeamus). Z uvedených pouze Citibank uvedla, že neuvažuje o poskytování úvěrů na školné.

Úrokové míry nesdělila žádná z dotázaných bank. Osobně se však domnívám, že v případě přijetí zákona se úrokové míry ustálí pod navrhovanou hranicí. Banky již v současné době různými způsoby podporují studenty a snaží se je získat na svou stranu – zvýhodněné studentské účty, úvěry, platební karty… S úvěry na školné získají mocnou zbraň nikoli jako v současné době získat z „chudých studujících“ co nejvíce, ale způsob svázání studenta s peněžním ústavem.

O poskytování úvěrů na školné určitě uvažuje Union banka, pravděpodobně by je zařadila mezi své produkty Plzeňská banka, ČSOB o tento úvěrový produkt obecně zájem má (bližší informace poskytne až ke konečné verzi zákona) a nabízení úvěru na školné nevylučuje ani Živnostenská banka. Ostatní dotázané banky zabývající se osobní klientelou se zatím bohužel nevyjádřily.

Ke zvýhodňování studentů vybraných oborů se vyjádřila Plzeňská banka a Union banka, které je shodně zamítly.

Živnostenská banka považuje úvěr na školné za standardní produkty s tradicí v rozvinutých ekonomikách, které se v případě schválení zákona (v této či jiné podobě) jistě ujmou i v českých zemích.

Banky se zájmem o poskytování úvěrů na školné tedy jsou. Jaké by nastavily úrokové sazby, ještě není zřejmé (a nelze vyloučit ani pokles zájmu bank o poskytování těchto úvěrů v případě změny situace na úvěrovém trhu). Osobně si nemyslím, že by úvěry na škoné mohly přinášet „příliš velký zisk“. Konkurence banky donutí úrokové sazby přizpůsobit, jako tomu bylo například v loňském roce u hypotečních úvěrů po impulsu z České spořitelny.

A co vy, myslíte si, že banky budou poskytovat úvěry na školné v případě přijetí zákona?



Raiffeisenbank – v případě schválení zákona vidí možnost poskytování úvěrů na školné jako zajímavou příležitost. (4. února 2002)

skoleni_15_4

eBanka – úvěry na školné by poskytovala studentům vybraných oborů a úrokové sazby by diferencovala též podle oboru, studijních výsledků, úspěšnosti fakulty v umístění absolventů. (4. února 2002)

ČMHB – nemá zájem o poskytování úvěrů na školné (4. února 2002)

Myslíte si, že by banky byly ochotny dávat úvěry na školné?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).