Hlavní navigace

Budou investoři za uložení peněz do německých dluhopisů platit?

13. 6. 2012
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Nervozita ohledně setrvání Řecka v eurozóně či i obavy o vývoj v dalších problémových zemích jako Portugalsko, Španělsko a Itálie přinášejí výrazně rozličnou situaci na dluhopisový trh.

Investoři přelévají eura do dolaru, které tak zaznamenává 22měsíční maxima. Dolarové prostředky následně ukládají do dluhopisů USA, kde se díky poptávce snižují jejich výnosy. Ti, co pak setrvávají v evropské měně, hledají bezpečný přístav – Německo.  

Nejvýraznějším důsledkem tohoto stavu je tak výsledek středeční dluhopisové aukce. Německo prodávalo 2leté dluhopisy s nulovým kupónem a výsledek znamenal pro kupující výnos jen 0,07 % p. a. Financování dluhu země se tak dostává na úrovně, o kterých se většině zemí, s výjimkou snad částečně jen Japonska, může jen zdát. Zmínit lze např. problémové Španělsko, které v dubnu prodávalo 18měsíní dluhopisy s výnosem přes 3 %.

.

Dlouhodobější graf německého dluhopisu s tříměsíční splatností (shatzu)

Nelze se tak ani Německu divit, že je stále zásadně proti společným evropským dluhopisům, které by navíc negativně ovlivnily rating země. V této záležitosti Německo podporují Finsko, Švédsko a Nizozemsko. Nicméně jsou znát náznaky, že společné dluhopisy by mohly být vydávány alespoň pro nějaký konkrétní účel financování. Hovoří se o dopravní infrastruktuře. Investice v této oblasti by měly být jedním z prorůstových opatření, které se teď v eurozóně usilovně hledají, aby tak vlastně starý kontinent svým ekonomickým vývojem tolik nezaostával za vlastně zbytkem světa

Vraťme se ale k samotným dluhopisům Německa. Někteří manažeři fondů a analytici uvádějí, že příp. další zvýšení napětí na trhu může znamenat dokonce záporný výnos na krátkodobých německých dluhopisech. Investoři tak v případě paniky budou ochotni za „bezpečnost“ i platit. Tato situace již i v historii nastala u dluhopisů zemí jako USA, Japonsko, Švýcarsko či Švédsko. Vždy se ale jednalo právě o dluhopisy, jejichž splatnost byla kratší než rok. V případě Německa se jedná o důsledek spekulací znovuzavedení marky, v případě pádu eura. V tom okamžiku by totiž úrokové ztráty výrazně kompenzovaly kapitálové zisky, ke kterým by ve vztahu k ostatním zemím s velkou pravděpodobností došlo.

Výsledek zmiňované středeční aukce se tak projevil samozřejmě i na dluhopisech Německa na trhu. Došlo k dalšímu růstu cen a tedy snížení výnosů. U 30letých dluhopisů se tak vůbec poprvé v novodobé historii výnos dostal pod hranici 2 %. U 10letých se pak výnos přiblížil již 1,35 %. Postavíme-li vedle zmiňovaných výnosů aktuální inflaci, investice i do těchto dluhopisů reálně nevynáší. 

dan_z_prijmu

Situace ohledně Řecka poslední týdny ovlivňuje i domácí měnu. Koruna k euru i k dolaru zaznamenává nejnižší úrovně od poloviny ledna, k britské libře se v minulém týdnu propadla až téměř k hranici 32,50 Kč, tj. dokonce na 3letá minima. Přestože se nám teprve blíží konec prvního pololetí, letošní cíl (odhad) ČNB úrovně 24 Kč/EUR ke konci roku se zdá být, vzhledem k situaci, již poměrně nereálný.


trhy.mesec.cz

Vývoj koruny vůči euru

Už i proto, že vývoj domácího hospodářství za 1Q dle vývoje HDP (mezikvartálně –1 %) výrazně zklamal, zatímco stagnující vývoj v eurozóně naopak vlastně pozitivně překvapil. Nutno dodat, že alfou a omegou pro korunu a další středo a východoevropské měny, je zmiňovaný vývoj především v Řecku. Jakmile dojde k vyjasnění situace, koruna se navrátí zpět k vyšším úrovním. Hodnota zpět pod hladinou 25 Kč/EUR v letních měsících by nemusela být nereálná.  

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je makléřem společnosti Conectium.


Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).