Hlavní navigace

Budete doma zadarmo, řekl zaměstnavatel

15. 9. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ohýbání práva a zákonů se nemusejí dopouštět jen politici. Mnozí zaměstnavatelé testují své podřízené, co si k nim mohou dovolit, a přitom porušují zákoník práce. Smrt blízké osoby je pro většinu lidí smutnou událostí. Dědictví může nepříjemně zkomplikovat vydědění některého z nich, zvláště pokud jsou dědici sourozenci.

Práce bez nároku na mzdu není možná bez úpravy pracovní smlouvy

Manžel pracuje u strojírenské firmy. Zaměstnavatel jim od letošního června zkrátil pracovní dobu o jeden den, kdy nemusí chodit v pátek do práce. Avšak tento den jim neproplácí. Nyní zaměstnavatel navrhuje, aby zaměstnanci zůstali zadarmo doma i ve čtvrtek. Má na takovéto řešení zaměstnavatel právo? H. F.

Podle mého názoru není možné ani řešení, které zaměstnavatel provádí od června 2009 – zaměstnavatel sice může po zaměstnancích požadovat, aby nepracovali celý pracovní týden, pokud nemá práci, kterou by jim mohl přidělit, ale v tom případě se jedná o překážky v práci na straně zaměstnavatele a za tuto dobu je zaměstnavatel povinen zaměstnancům poskytovat náhradu mzdy minimálně ve výši 60 % průměrného výdělku (§ 209 zákoníku práce).

Nutit zaměstnance, aby nechodili do práce bez nároku na mzdu, je možné snad pouze změnou pracovní smlouvy, případně kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu, kdy bude stanovena kratší týdenní pracovní doba. Podobné téma: Může vám zaměstnavatel rozporcovat výplatu?

Práce na dobu určitou má svá pravidla

Pracuji ve firmě rok a půl, nastoupil jsem 15. ledna 2008. Moje pracovní smlouva byla sjednaná na dobu určitou a to na jeden rok. Letos v polovině ledna mi zaměstnavatel opět pracovní smlouvu o jeden rok prodloužil. Zajímalo by mě, jestli mi může zaměstnavatel opět pracovní smlouvu prodloužit o rok, anebo mi musí dát podle zákona smlouvu na dobu neurčitou? P. M.

Podle ustanovení § 39 zákoníku práce může zaměstnavatel uzavřít s jedním zaměstnancem pracovní smlouvu na dobu určitou nejdéle na dva roky, a to i v rámci několika smluv po sobě (tzn. smlouva na rok, obnovená na další rok, dávají dohromady dva roky; doba v jednotlivých smlouvách s jedním zaměstnavatelem se sčítá v případě, že mezi jednotlivými takto uzavřenými pracovnímu poměry nebyla prodleva delší než půl roku). V případě, že bude uzavřena další smlouva na dobu určitou, může zaměstnanec před uplynutím doby oznámit zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával a pracovní poměr se mění na dobu neurčitou (§ 39 odst. 5 zákoníku práce).

V tomto pravidle existuje několik výjimek – může se jednat o situace, kdy zvláštní právní předpis stanovuje pracovní poměr na dobu určitou jako podmínku vzniku, nebo stanovuje pro určitou profesi výjimku, pokud je pracovní poměr uzavírán jako náhrada za osobu nepřítomnou z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance (tj. především mateřská a rodičovská dovolená), dále může být možnost opakovaného uzavírání pracovních smluv na dobu určitou sjednána ve smlouvě s odborovou organizací, nebo stanovena pracovním předpisem, pokud u zaměstnavatele odborová organizace nefunguje. Může tak být učiněno ale pouze z vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele, nebo v důvodech spočívajících ve zvláštní povaze práce. V těchto případech je možné zaměstnávat jednoho zaměstnance na dobu určitou i po dobu delší než 2 roky. Čtěte více: Pracovní poměr na dobu určitou a chyby při jeho sjednávání

Výše dědictví se řídí podle věku potomků

Dvěma sourozencům zemřela matka. Ve své závěti odkázala jedinou nemovitost, kterou vlastnila, pouze jednomu z potomků. O druhém potomkovi ani o manželovi, který není jejich otcem, se matka v závěti nezmínila.

Mám k tomu několik otázek. Co to znamená vzhledem k dědickým podílům? Dědí každý jednu třetinu? Anebo ti, kteří jsou opomenutí získají jednu šestinu? Pokud se jedná o sourozence, dědí každý z nich polovinu majetku? Případně opomenutý dědic získá jednu čtvrtinu a neopomenutý zbytek?

Problematiku jsem si nechal nezávisle na sobě posoudit dvěma advokáty a jejich výklady jsou odlišné. Jeden advokát tvrdí, že opomenutý má nárok na jednu šestinu a druhý tvrdí, že opomenutý má nárok na třetinu dědictví. Jak tomu mám rozumět? Mohou mít dva advokáti na jeden případ různý výklad? E. F.

Pokud byl v závěti opomenut neopomenutelný dědic, je závěť v tomto bodu neplatná, ovšem pouze v rozsahu dědického nároku dědice. Podle § 479 občanského zákoníku musí být v závěti odkázáno nezletilým potomkům alespoň tolik, co činí jejich dědický podíl ze zákona, zletilým potokům pak alespoň polovina toho, co činí jejich dědický podíl ze zákona. V tomto případě ze zákona každý ze tří dědiců by měl získat podíl ve výši jedné třetiny na nemovitosti. Bohužel v otázce není uvedeno, zda se jedná o potomky zletilé či nezletilé. Čtěte více: Daň dědická a darovací: Jak je to v rodině?

V praxi to tedy bude vypadat takto: Zůstavitelka měla manžela a dva zletilé potomky. V dědickém řízení bylo zjištěno, že zanechala movitý majetek v hodnotě 90 tisíc Kč a nemovitost v hodnotě 3 miliony Kč. Nemovitost v závěti odkázala jednomu ze svých potomků. O movitém majetku nebyla pořízena závěť, tudíž se zde bude postupovat podle zákona. Manžel i dvě děti jsou v první dědické skupině a dědí stejným dílem – tj. každý 1/3, tj. každý 30 tisíc Kč. O nemovitém majetku byla pořízena závěť. V této závěti však byl opomenut jeden z potomků.

dan_z_prijmu

Vznese-li tedy námitku neplatnosti závěti, bude závěť v tomto ohledu neplatná a bude se zde postupovat podle zákona v rozsahu jeho dědického nároku podle § 479 občanského zákoníku. Tzn. při dědění ze zákona by každému potomkovi náležel podíl na nemovitosti ve výši 1/3. Jedná-li se o zletilého potomka, musí se mu dostat alespoň poloviny toho, co by mu náleželo ze zákona, tj. 1/6. Jedná-li se nezletilého potomka, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik by mu náleželo ze zákona, tj. 1/3. Tedy v tomto případě opomenutý potomek, pokud vznese námitku neplatnosti závěti podle § 479 občanského zákoníku, získá podíl na nenovosti ve výši 1/6 (je-li zletilý) nebo 1/3 (je-li nezletilý), potomek, který měl podle závěti zdědit celou nemovitost, tak získá 5/6 podíl nebo 2/3 podíl. Manžel zůstavitelky není neopominutelným dědicem, tudíž námitka neplatnosti závěti na jeho dědický podíl nemá žádný vliv.

To samozřejmě platí za předpokladu, že nedošlo k vydědění opomenutého potomka podle § 469a občanského zákoníku. Podobné téma: Daň dědická a darovací: Jak je to mimo rodinu?

Jaký problém v současné době řešíte?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).