Hlavní navigace

Budeme mít právo volit do správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven?

Autor: Depositphotos
Lenka Kašparová

Výsledek voleb řídicích orgánů zdravotních pojišťoven může mít vliv na to, kterým lékařům nabídne pojišťovna smlouvu, kolik peněz dostanou jaké nemocnice, nebo třeba jak ochotně vám pojišťovna schválí drahé léky, které nezbytně potřebujete.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Sněmovna 6. listopadu 2019 v prvním čtení podpořila novelu zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách, která by měla přinést změnu systému obsazování správních a dozorčích rad pojišťoven. Návrh zákona je reakcí na nález Ústavního soudu, který s účinností od 1. října 2019 zrušil dosavadní právní úpravu týkající se způsobu obsazování řídicích orgánů zdravotních pojišťoven. Smyslem novely je zavést transparentnější a spravedlivější systém výběru.

Na chodu zdravotních pojišťoven by se nově mělo podílet větší množství subjektů. Jedna třetina správních a dozorčích rad pojišťoven má být jmenována vládou. Zbývající dvě třetiny členů budou voleny z řad pojištěnců zdravotní pojišťovny, a to osobami odvádějícími pojistné na veřejné zdravotní pojištění této pojišťovně. Další novinkou je, že možnost kandidovat do orgánů zdravotních pojišťoven má získat každý pojištěnec, který formou podpisu doloží podporu alespoň 50 dalších pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny.

Kdo může volit?

V současnosti zdravotní pojišťovny ovládají velcí zaměstnavatelé, což má novela změnit tím, že dá příležitost i menším plátcům a pojištěncům. Do správní a dozorčí rady totiž dnes nemůže volit nikdo, kdo nedisponuje samostatně alespoň 0,5 % odvedeného pojistného, což výrazně upřednostňuje velké zaměstnavatele, kteří jediní jsou schopni toto kritérium splnit. Novela má snížit limit odvedeného pojistného nutného pro to, aby pojištěnec mohl volit, na 0,4 %, a navíc pojištěncům umožní se sdružovat, aby onoho limitu snáze dosáhli.

K současné podobě novely má ale výhrady expert na zdravotní právo Ondřej Dostál. Částka 0,4 % z celkového příjmu zdravotní pojišťovny odpovídá mnohamilionové sumě. Volební právo se tak bude týkat jen podniků s tisíci zaměstnanci, tvrdí Ondřej Dostál. Zákon je podle něj formulován tak, že zaměstnanci nemohou volit vůbec (právo volit nemají plátci pojistného, nýbrž osoby odvádějící pojistné, což jsou zaměstnavatelé). OSVČ se teoreticky spojit můžou, ale na každý jediný hlas by se jich muselo domluvit několik tisíc, což se v praxi nestane.

Zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami proteče ročně 130 miliard z našich povinných odvodů, funkční období správních a dozorčích rad je čtyřleté. Tedy touto volbou na čtyři roky se rozhoduje o osudu více než půl bilionu korun, takřka výhradně z peněz daňových poplatníků. Z šesti zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (ČPZP, RBPZP, OZP, ZPŠkoda, ZPMV, VoZP) je největší ČPZP s obratem cca 30 miliard ročně. Z toho 0,4 % je 120 milionů korun.

O penězích pojišťoven budou moct rozhodovat i ti, co podnikají ve zdravotnictví

Podle Ondřeje Dostála tak budou orgány zdravotních pojišťoven, které ročně hospodaří s miliardovými objemy finančních prostředků, volit zaměstnavatelé typu bank, telefonních operátorů nebo obchodních řetězců, které jsou často součástí nadnárodních korporací, nebo státní podniky, jako je třeba Česká pošta, policie či armáda. Dá se předpokládat, že do voleb se budou chtít zapojit hlavně ti, kterým mohou něco přinést. Třeba Agrofert.

Problém je, že tento a další podniky jsou majetkově propojeny s poskytovateli péče, takže skrz pojišťovny by hradily péči samy sobě. V případě oceláře Chrenka jde o řetězec nemocnic AGEL. V případě premiéra Andreje Babiše jde o síť klinik reprodukční medicíny a dalších zdravotnických zařízení, říká Ondřej Dostál.

Řešením by podle něj bylo, kdyby bylo volební právo do správních a dozorčích rad pojišťoven upraveno tak, aby se do voleb mohli zapojit všichni pojištěnci. Za spravedlivý považuji systém přímých a rovných voleb, který není třeba vymýšlet, ale lze jej převzít z Německa, kde se po léta osvědčil. V tamních volbách do zdravotních pojišťoven mohou volit všichni pojištěnci a všichni zaměstnavatelé, nejen ti velcí, vysvětluje Ondřej Dostál.

Všeobecné volby by stály moc

Ministerstvo zdravotnictví proti tomu namítá, že novela umožní do řídicích orgánů pojišťoven kandidovat vlastně komukoliv, a pokud by měli právo volit všichni pojištěnci, celostátní volby by si vyžádaly náročnou organizaci a nákladné financování. Navíc prý: Je iluzorní se domnívat, že 10 volených členů správních rad a 6 volených členů dozorčích rad bude fakticky reprezentovat široký a různorodý okruh pojištěnců a zaměstnavatelů, uvádí ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách jako argument proti širšímu pojetí voleb, než je to, jaké stanovuje připravovaná novela.

Podle Ondřeje Dostála by však volby do orgánů pojišťoven bylo možné spojit s krajskými a senátními volbami (konají se 2020), nebo se sněmovními volbami (konají se 2021). K volbě senátorů a volbě do zastupitelstva kraje by jen přibyl dodatečný lístek voleb do orgánů pojišťoven. Volební komise a místnosti již beztak platíme, dodatečné náklady na volby do pojišťoven by se tím podstatně snížily, dodává Ondřej Dostál. 

Diners_Vanoce2019

V sázce jsou stamiliony

Řídící představitelé zdravotních pojišťoven rozhodují o stamilionových částkách, které putují do nemocnic, o kontrole cen a úhrad péče, léků a pomůcek a dalších finančních tocích. Role orgánů zdravotních pojišťoven je proto klíčová. Správní rada jednak volí ředitele, jednak jej a řízení pojišťovny kontroluje. Dnes nemají správní rady k občanům (pojištěncům) žádný vztah, žádnou odpovědnost a ani žádnou motivaci zajistit jim zpětnou vazbu k nedostatkům v péči. Nově by díky volbám tato vazba vznikla.

Volby by vytvořily odpovědnost mezi těmi, kdo platí, a těmi, kdo s jejich penězi nakládají. V případě zdravotních pojišťoven jde často o víc peněz než ve volbách do obcí. Volby nejsou ani neproveditelné, ani drahé. V Německu se pravidelně konají. Pokud je ministerstvo proti přímé volbě, mělo by si najít lepší argument, uzavírá Ondřej Dostál.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).