Hlavní navigace

Braňte se proti kurzovým výkyvům!

7. 11. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Máte malou firmu a vyvážíte zboží či služby do zahraničí? Přijímáte platby v eurech nebo v dolarech? Pak vaše hospodaření může ohrozit výkyv směnného kurzu. Banky ale nabízejí možnost, jak se proti kurzovému riziku zajistit. Komu je určena a jak ji využít?

Pokud jste majiteli menšího podniku, který významnou část své produkce prodává na zahraničních trzích, potom jste již jistě zažili situaci, kdy vám změna měnového kurzu koruny přinesla nepříjemné překvapení ve formě kurzové ztráty, která nejenže anulovala váš zisk z transakce, ale dokonce z ní učinila transakci ztrátovou. Tomuto riziku v dnešní době mohou čelit i menší podniky, které měly dříve přístup k tzv. finančním derivátům velice ztížen. Bankovní domy v současné době nabízejí takové podmínky, že přístup k těmto produktům je umožněn a i menším podnikům.

Co jsou to finanční deriváty a jak fungují?

Jedná se o finanční kontrakty, které uzavře nejčastěji bankovní dům se svým klientem. Banka se s klientem předem pevně dohodne na hodnotě, měně a kursu transakce, která ovšem neproběhne hned, ale je vypořádána po určité, předem stanovené době, např. po třech měsících. Mezi tyto tzv. zajišťovací instrumenty, jak se někdy derivátům říká, patří obecně forwardy, futures, swapy a opce. Nás budou v tomto článku zajímat zejména prvně uvedené produkty, protože jsou nejjednodušší a také nejsnáze dosažitelné pro podniky menší velikosti.

Zatím mohou předchozí informace pro někoho, kdo není zrovna expertem na problematiku devizových trhů, znít velice tajemně. Ale nebojte se, po přečtení následujícího příkladu budete mít určitě jasno! Příklad je sice trochu zjednodušený, ale pro pochopení principu zajišťovacích instrumentů je naprosto postačující.

Zlatý Měšec 2005 – zvolte nejoblíbenější finanční instituci a vyhrajte zájezd v ceně 30 000 Kč!

Příklad zajištění proti kurzovému riziku

Řekněme, že je 1. března a vy jste právě podepsali smlouvu se svým zahraničním odběratelem o dodání vašich produktů nebo služeb a cena byla sjednána na základě současného kurzu, který činí 30 Kč/EUR, ve výši 20 000 EUR. Datum dodání je 1. dubna a splatnost faktury je stanovena na 1. června. Předpokládejme pro jednoduchost, že odběratel bude platit až v nejpozdější možný termín – tedy 1. června. Vzniká vám tedy tzv. devizová pohledávka.

Principem hedgingu, což je výraz pro využití finančních derivátů pro zajištění se proti výkyvům měnového kurzu, je vytvoření devizového závazku ve stejné zahraniční měně, v jaké je denominována vaše pohledávka, a se stejnou dobou splatnosti, jakou má vaše pohledávka.

Kontaktujete tedy banku a s ní si domluvíte tzv. devizový forward, což zjednodušeně řečeno je kontrakt, ve kterém si s bankou dohodnete, že 1. června jí prodáte 20 000 EUR a ona vám za ně zaplatí v Kč – ovšem při současném kurzu a nikoliv budoucím! Měnový kurz se tedy pro vás po dobu 3 měsíců stává fixní, což je přesně to, co jste chtěli.

Čas plyne, mezi tím dodáte zboží, přichází 1. červen a těšíte se na inkasování tržby. Kdybyste neuzavřeli námi uvažovaný forwardový kontrakt, mohlo by vás čekat nepříjemné překvapení v podobě kurzové ztráty. Řekněme, že na naneštěstí by za ony 3 měsíce euro oslabilo až na 27 Kč/EUR. Váš zahraniční odběratel by sice řádně a v termínu převedl na váš účet 20 000 EUR, ale při konverzi vaší tržby na koruny byste zjistili, že jste místo předpokládaných 600 000 Kč (20 000 EUR * 30 Kč/EUR) dostali pouze 540 000 Kč (20 000 EUR * 27 Kč/EUR).

Oněch šedesát tisíc, které by vám neočekávaně scházelo, by činilo vaši kurzovou ztrátu, která by mohla úplně změnit výhodnost vašeho obchodu. Ale pokud jste se proti tomuto riziku zajistili pomocí forwardu, potom bude nás výpočet vypadat trochu jinak – pro vás mnohem lépe.

Pokud byste forward využili, tak byste sice 1. června opět zjistili, že tržba při konverzi do korun činí pouze 540 000 Kč, a z tohoto titulu byste tedy měli zase kurzovou ztrátu. Na druhé straně ovšem byste díky forwardu prodali bance 20 000 EUR za 30 Kč/EUR, a dostali byste tedy od banky 600 000 Kč, ačkoliv na jejich „pořízení“ by vám stačilo pouze 540 000 Kč – současný kurz je totiž 27 Kč/EUR. Z tohoto titulu byste tedy realizovali kurzový zisk ve výši 60 000 Kč.

Pokud potom sečtete tento kurzový zisk díky forwardu s kurzovou ztrátou z titulu tržeb, zjistíte, že jste na nule. Změna měnového kurzu tedy vůbec nijak neovlivnila celkovou výhodnost vašeho obchodu, což je přesně to, proč jste uzavírali s bankou forwardový kontrakt. A tento výsledek není náhoda, sami si můžete zkusit spočítat, že ať by se změnil měnový kurs jakkoliv, výsledek by byl pořád stejný.

Někdo by možná mohl namítnout, že pokud by ale naopak během 3 měsíců v našem příkladu česká měna oslabila a forward jste neuzavřeli, pak byste dokonce realizovali kurzový zisk, a proto by při této situaci bylo nevýhodné forward uzavřít. To je sice pravda, ale až při zpětném pohledu. Dopředu směr, jakým se bude vyvíjet měnový kurs, určit neumíte a neumí to nikdo. Ve skutečnosti je měnový kurs jednou z vůbec nejhůře předpověditelných ekonomických veličin, na jejíž vývoj má vliv takové množství faktorů, že snaha o jeho předpovědění je snahou o věštění z křišťálové koule.

Uzavřením forwardu se tedy sice zbavujete možnosti případného kurzového zisku, ale také možnosti kurzové ztráty. Fixujete si pro sebe měnový kurz a vlastně si tak kupujete jistotu. Vaše firma se ostatně zřejmě spekulacemi s měnou nezabývá.

Jaké má hedging nevýhody a za jakých podmínek se v ČR dá konkrétně takový kontrakt sjednat?

Samozřejmě jako všechny produkty, i tento něco stojí. Ve výše uvedeném příkladu jsme zanedbali poplatky, které banka za takový produkt požaduje. Banky jdou dvěma cestami. Jedny účtují explicitně poplatek, jehož výše se pohybuje zpravidla do 0,25 % hodnoty kontraktu, jiné neúčtují poplatek žádný, ale vyberou ho implicitně pomocí kurzové marže – stanoví klientovi o něco horší kurz. Ale i v tomto případě se výsledné náklady pohybují přibližně ve stejné výši.

Minimální výše hodnoty kontraktu, při níž jsou banky ochotny s klientem sjednat forward, začíná standardně u 20 000 EUR, ale může se lišit od banky k bance. Vliv hraje také vztah banky ke klientovi a individuální domluva s bankou, při níž se za jistých okolností dá dojednat i nižší částka.

Další z podmínek uzavření kontraktu je nutnost mít zřízen u dané banky podnikatelský účet. K nákladům je tedy třeba v případě, kdy budete chtít uzavřít forward s bankou, u které nemáte účet, pouze jednorázově, připočíst částku spojenou s jeho zřízením a vedením. Ale např. Živnostenská banka připouští i možnost uzavřít kontrakt jednorázově bez nutnosti mít zřízen u ní běžný účet v případě, že klient složí vratné depositum jako zajištění pro případ své nesolventnosti.

Celkově jsou ovšem náklady spojené s kontraktem mnohokrát nižší než možné kurzové ztráty, které se mohou pohybovat i v desítkách procent z hodnoty kontraktu během pár měsíců.

A jak technicky takový kontrakt probíhá?

Klient se obrátí na dealingové oddělení banky, u níž má zřízen běžný účet, uzavře rámcovou smlouvu a v případě, že chce uzavřít forward, dá telefonický příkaz pracovníkovi dealingového oddělení, který může klient, pokud chce, ještě potvrdit korespondenčně nebo faxem. Pro případy nesrovnalostí jsou hovory pracovníků dealingu a klientů nahrávány.

skoleni_15_4

Zbývá ještě dodat, že ostatní druhy finančních derivátů mohou také sloužit jako zajišťovací instrumenty, jsou ale pro menší podniky hůře dosažitelné, protože minimální částka kontraktu je u nich několikanásobně vyšší než u forwardu. A zejména jsou také složitější, a tedy i náročnější na odbornou znalost, což může být pro menší firmu, která nemá specializovaný útvar, který řeší takovéto záležitosti, problém.

Příklad cen zajištění proti kurzovému riziku
Banka Minimální výše kontraktu Přibližné náklady Nutnost běžného účtu
Komerční banka 20 000 EUR 0,25 % Ano
ČSOB 20 000 EUR 0,25 % Ano
Česká spořitelna 20 000 EUR 0,2 – 0,3 % Ano
Živnostenská banka 50 000 USD 0,2 % Ne, ale nutnost složit depositum
Volksbank 1 000 000 Kč N/A Ano
Raiffeisenbank 10 000 EUR 0,2 % Ano
HVB Bank 500 000 Kč N/A Ne, ale nutnost složit depositum
eBanka 10 000 EUR N/A Ano

Náklady jsou vyjádřeny procentem z hodnoty kontraktu v případě, že je jeho výše sjednána na jeho minimální možné úrovni v dané bance. Podmínky se mohou značně lišit podle klienta, a proto je berte jako orientační.

Katalog nemovitostí – vyberte nemovitost pro vaše podnikání.

Využívá vaše firma zajištění proti kurzovému riziku?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).