V Česku je rodinný příjem 10 % nejlépe situovaných domácností pětkrát vyšší než příjem 10 % nejhůře situovaných domácností. A jak je to ve světě? Něco málo přes 80 % bohatství světa je v rukou 20 % lidí. Kde v Evropě jsou rozdíly v příjmech mezi občany nejvyšší a kde naopak nejnižší?
Platovou špičku tvoří manažeři a lékaři
Gini index udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je vyšší, tím jsou rozdíly v příjmech občanů vyšší. Pokud by se index rovnal nule, měli by všichni občané stejně vysokou „výplatu“ a neexistovala by mzdová nerovnost.
Nejvyšší rozdíly ve výši mezd v jednotlivých profesích je ve Velké Británii, Estonsku a Irsku. Nejvyšší průměrné příjmy v Evropě mají manažeři, lékaři, piloti a finanční analytici. Příjmy těchto pracovníků jsou mnohonásobně vyšší, než je průměrná mzda v zemi.
Dalšími dobře placenými zaměstnáními jsou: počítačový experti, strojírenští a chemičtí odborníci či pracovníci pojišťovnictví a bankovnictví. Nejnižší mzdy jsou vypláceny za všechny pomocné, neodborné a manuálně jednoduché činnosti (uklízeč, vrátný, zemědělec, pomocník v kuchyni…).
Rozdíly v životní úrovni
Vysokoškolsky vzdělaní odborníci plynně hovořící dvěmi světovými jazyky pracující v renomované firmě v Londýně si vydělají v Británii desetinásobně více, než občané pracující v továrně v malém městě. Rozdíly ve výši příjmů ve Velké Británii jsou nejvyšší v Evropě.
Největší rovnostáři jsou naopak Dánové a Maďaři. Příjem domácnosti ovlivňuje zásadním způsobem životní úroveň rodiny. V Dánsku, Maďarsku či Česku nejsou díky poměrně nízké mzdové odlišnosti velké rozdíly ve vybavení rodiny osobním automobilem, internetem, mobilními telefony a jinými spotřebními předměty.
Ve Velké Británii, kde jsou jedny z nejnižších sociálních dávek a současně nejvyšší příjmy špičkových odborníků jsou mezi jednotlivými rodinami rozdíly podstatně vyšší… Vybavenost průměrné domácnosti předměty komunikační technologie (domácí internet, mobilní telefony, notebooky či PC) je nejvyšší v Lucembursku a Skandinávských zemích.
Průměrnou a vyšší mzdu pobírá méně než 40 % občanů
Výše měsíčního příjmu je ve všech zemích nejvíce závislá na náročnosti vykonávané profese a místě práce. Nejlépe placená jsou zaměstnání náročná po psychické stránce vykonávaná ve velkých městech, kde je dostatek podnikatelských možností.
Průměrná mzda je pro většinu lidí nedosažitelná. Její výše je ovlivněná extrémně vysokými příjmy dobře placených občanů. Hodnoty mezd nejlépe placených zaměstnanců výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance.
Seřadíme-li všechny mzdy zaměstnanců podle velikosti, tak zaměstnanec nacházející se svou mzdou přesně uprostřed (medián) má mzdu v Evropě téměř o 20 % nižší, než jaká je průměrná mzda.
Čím vyšší je Gini index, tím je i rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem vyšší. V Česku činí rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem 2700 Kč.
Země | Gini index (v %) |
---|---|
Velká Británie | 37,1 |
Estonsko | 37,0 |
Irsko | 35,9 |
Portugalsko | 35,6 |
Litva | 34,0 |
Francie | 32,7 |
Řecko | 32,7 |
Nizozemí | 32,6 |
Španělsko | 32,5 |
Lotyšsko | 32,0 |
Kypr | 32,0 |
Polsko | 31,6 |
Malta | 31,3 |
Rakousko | 31,0 |
Německo | 30,0 |
Belgie | 28,7 |
Slovinsko | 28,4 |
Itálie | 27,3 |
Slovensko | 26,3 |
Lucembursko | 25,9 |
Švédsko | 25,6 |
Finsko | 25,6 |
Česko | 25,4 |
Dánsko | 24,7 |
Maďarsko | 24,4 |
Pramen: Cental Inteligence Agency – The Word Factbook 2004