Hlavní navigace

Bezpečnost bankovních služeb

Petr Zámečník

Nejčastěji diskutovaným tématem bezpečnosti bankovních služeb je bezesporu internetové bankovnictví. Ostatní produkty díky této skutečnosti stojí v jeho stínu a poklidně se šíří bez ohledu na rizika, která nesou.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Elektronické bankovnictví
Bezpečnostní rizika internetového bankovnictví jsou vcelku známá a bankovní domy je snižují na téměř neznatelnou míru. S rozvojem a rozšířením moderních technologií roste i zabezpečení produktu, a protože jde o oblast médii ostře sledovanou, jakákoli netěsnost systému je řádně proprána ve sdělovacích prostředcích a následně (či předem) uvedena do patřičného stavu. Podobná situace panuje i u ostatních produktů elektronického bankovnictví.

Platební a kreditní karty
Často se též hovoří o kartách. Přibližně dvakrát do roka vyjde na světlo nový způsob podvodu s platební či kreditní kartou nebo alespoň technická obtíž některé z nich. V nedávné době se rozšířila například zpráva o „kopírkách“ karet, pomocí kterých bylo možno ve spolupráci s obchodníkem vytvořit kopii karty, nebo o podvodnících, sázejících na neznalost uživatelů karet při výběru z bankomatu.

Největší riziko karet nastává při jejich ztrátě či zcizení. Zjistíte-li, že vám platební nebo kreditní karta chybí, je třeba neprodleně informovat banku a kartu zablokovat. Blokace karty zpravidla není zdarma, nebývá ani nikterak levnou záležitostí, ale ponecháním karty jejímu osudu se vystavíte riziku mnohem větších ztrát.

Před kartovými podvody může ochránit jen ostražitost a osvěta. Podvodníci jsou velmi vynalézaví tvorové, kteří nespí a spřádají stále důmyslnější finty, jak obelstít banku či důvěřivé spoluobčany. Kdo si myslí, že se s podvodníkem ještě nesetkal, měl buď ohromné štěstí, nebo potkal tak rafinovaného, že si podvodu ani nevšiml. V oblasti platebních karet je celá řada úspěšných plánů, jak získat peníze z nic netušících obětí.

Bezpečnost platebních karet roste s technickým rozvojem. Za několik málo let budou veškeré karty s magnetickým proužkem nahrazeny kartami čipovými, které krom vyššího komfortu pro zákazníka přinašejí i vyšší bezpečnost.

Pomalu končí doba, kdy u obchodníka stačilo zfalšovat podpis, aby člověk získal zboží, po kterém toužil. Začíná doba, v níž ke každé platbě bude zapotřebí znalosti PINu. O tom jsem se přesvědčil se svou platební kartou od Komerční banky. Protože účet ani kartu nevyužívám pravidelně, zapomněl jsem PIN a místo, kde jsem ho měl uložené, se propadlo v čase. Při jedné drobné platbě jsem chtěl využít služeb zmíněné banky a zaplatit podpisem. A ejhle, přestože jsem ještě před půl rokem zaplatil bez potíží, podala mi prodavačka jakousi kalkulačku a chtěla, abych zadal osobní identifikační číslo. Omluvil jsem se a vytáhl jinou kartu.

Přepážka
I na přepážkách bank panují jistá bezpečnostní opatření. Krom podpisu je u většiny služeb vyžadován též doklad totožnosti, jehož přítomnost přináší téměř plnou jistotu, že před přepážkou stojí skutečně osoba s dispozičním právem k účtu. Při kontrole podpisu pracovníci banky sledují nejen výsledný podpis (respektive jeho shodu s podpisovým vzorem), ale též chování při psaní a plynulost podepisování.

Sběrné boxy
Není tomu tak dávno, kdy Česká spořitelna zavedla sběrné boxy. Rozvířila tím diskusi o poplatcích a obtížnosti vyplňování platebních a jiných příkazů, avšak aspekt bezpečnosti této kontroversní služby zůstal takřka nedotčen. Při použití sběrného boxu není třeba prokazovat totožnost a skutečnost, zda se jedná opravdu o majitele účtu či osobu jím oprávněnou, zajišťuje pouze podpis. A co hůř, není zde ani zkušený pracovník banky, který by odhalil odchylky v chování při podpisování. Chce-li někdo zneužít či vybrat cizí účet, stačí znát číslo účtu a podpis majitele.

Sběrné boxy jsem si vyzkoušel. Platba vždy proběhla bez potíží, přestože jsem trnul, zda nebude vyřazena pro špatně zadaný symbol nebo nesrovnalosti v podpisu. Teď již jen čekám, kdy si sběrný box na můj účet vyzkouší někdo jiný.

Anketa

Co považujete za nejméně bezpečné?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).