Víte, jaký je rozdíl mezi zlodějem a českým politikem? Myslíte, že žádný? Omyl, je tu jeden rozdíl. Zloděj si vybírá nás, politiky si vybíráme my. Tak jsme si vybrali i bývalého ministra Jaromíra Drábka, který přišel s sKartou. Čtěte více: Proč sKarty selhaly a nejspíše se zruší?
Drobná odbočka: státní projekty mají u nás jedno společné… zpravidla nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu, lidem nepomáhají, ale zato stojí více peněz, než je obvyklé. Projekt sKaret je jedním z nich. Od počátku byl nereálný a nedomyšlený. Přitom cíle nebyly špatné:
- úspora ve veřejných výdajích
- boj proti zneužívání dávek
Cíl č.1 – Údajná úspora?
Plán byl ušetřit 250 milionů Kč za rok zrušením poštovních poukázek. To je ale imaginární číslo. Proč? Některé dávky lze posílat nikoliv měsíčně, ale ročně (např. příspěvek na mobilitu). Poštovné se platí České poště a šlo tedy domluvit cenu rovnajícím se nákladům (jedna státní složka to platí druhé.) Zasílání poukázek se dalo lidem symbolicky zpoplatnit. Na to není potřeba prostředníka v podobě banky. Navíc má-li být sKarta nově dobrovolná, všichni příjemci s poukázkami ji nemusí převzít a ona úspora zůstane jen v hlavě pana Drábka.
Cíl č.2 – Údajný boj proti zneužívání dávek
Ten se ale logicky týká jen účelových dávek. Proč tedy zavádět systém plošně, pro všechny příjemce sociálních dávek? Stejně to nefunguje, jak by mělo. Umíte si představit „zneužívače“ dávek", jak platí v herně svoji útratu? A tak se hledal a pak i našel náhradní cíl: na peníze na sKartách nemůže sáhnout exekutor. Gratulujeme! Sice i toto lze řešit příslušnou změnou zákona, ale co…máme tu prostě unikát – cíl projektu sKaret, který nikdo kromě Ministerstva práce a sociálních věcí už nechce. Byl nalezen 2 roky poté, co spatřil světlo světa. Mějte se báječně a nezanevřete na všechny karty.