Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Bankovnictví za socialismu: Vrcholem techniky byly diskety a magnetické pásky od Obyčejný občan - Jako zcela obyčejný občan si nemohu vzpomenout, že...

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 16. 1. 2019 11:59

    Obyčejný občan (neregistrovaný) ---.nat.epc.tmcz.cz

    Jako zcela obyčejný občan si nemohu vzpomenout, že bych před rokem 1989 někdy převáděl peníze z účtu na jiný účet. Za služby se státu platilo inkasem a pokud jsem něco platil - tak hotově. Stejně tehdy nebyl internet a tak jsem musel tak jako tak do "banky" (ČSTP), vystát si tam frontu, nakazit se chřipkou, pohádat se u přepážky, seznámit se ve frontě s instalatérem, zelinářem, řezníkem, prodejcem Žigulíků, hezkou blondýnou a vekslákem. Byla to jiná doba.....

  • 16. 1. 2019 16:29

    Jarmila (neregistrovaný) 93.91.51.---

    To je pravda. Běžný člověk banku ani nepotřeboval. Všechny účty, které měly fyzické osoby, byly vedeny u České spořitelny. Prakticky všechny platby byly prováděny hotovostně. Pokud už byla někomu náhodou vystavena faktura, stejně ji platil hotově. Když se po r. 1989 uvolniĺa stavidla a objevili se první živnostníci, tak nikdo z nich neuměl zaplatit fakturu bezhotovostně z účtu, zoufale bloudili v hale banky, případně v účtárně dodavatele zboží, a snažili se pochopit, co to je variabilní symbol a jak tu fakturu mají vlastně zaplatit. Mezitím se objevily různé banky a s nimi směrový kód banky za lomítkem, s tím měli taky lidi problém, než pochopili, "wo co go". Já tehdy nějakou dobu dělala v účtárně jedné firmy a měli jsme stejné číslo účtu jako obecní úřad v Rokytnici v Orlických horách, lišilo se to právě jen číslem banky za lomítkem. Spousta našich faktur jim skončila na účtu, oni z toho byli zoufalí, protože nevěděli, co to je za platby, my zase marně dohledávali nezaplacené platby... Naštěstí nám ty prachy vcelku spolehlivě na požádání přeposílali. Dneska zná fakturu snad i prvňák.

  • 17. 1. 2019 19:20

    vera (neregistrovaný) 185.67.188.---

    ABO, automatizace bankovních operací, byla zavedena někdy v roce 1972,1973, tak nějak. Pracovala jsem v jednom n.p. v účtárně a byla jsem vyslána do Československé státní banky, do její pobočky, na školení. Z té doby je pojem variabilní symbol, konstantní symbol. Převodní příkazy jsme vystavovali na předepsaném formuláři, na psacím stroji. Běžní občané účty u banky neměli. Měli spořitelní knížku u Československé spořitelny. Když jsme od manželovy tety dostali peníze ze západního Německa, marky si převzala Živnostenská banka a nám poslala tuzexové poukázky. Když jsme stavěli dům, tak faktury za stavební materiál, který jsme platili z poskytnuté půjčky, jsme nosili do spořitelny a tam je z naší půjčky zaplatili. Po roce 1989, kdy začala spousta lidí podnikat. Např. řidič z povolání si otevřel taxislužbu. A tento člověk skutečně nevěděl, jak si účet otevřít, co je to variabilní symbol, nevěděl, jak z účtu platit. Většině z nich toto ale prováděly soukromé účetní firmy, které vznikly. "Dnes každý prvňák zná fakturu". To je celkem hloupost. Vyhláška o fakturaci z roku 1976 byla v roce 1990 zrušena. Podle daňových zákonů existují daňové doklady. Jedině v Novém občanském zákoníku se píše, že obchodní listiny jsou a je tam uvedeno slovo faktura. A co se týká techniky a bankovních operací. V roce 1983, kdy jsem byla navštívit manželovu tetu v Bavorsku, ona měla svůj účet u místní banky, platila běžně nájem a nějaké poplatky a na ten účet jí chodil příjem, který v Bavorsku pobírala. V roce 1982 u nás ještě nebyly PC - personals computers. A to proto, že jak známo, na dodávky počítačů do socialistických zemí bylo uvaleno embargo, které se zrušilo až v roce 1986 poté, co v Reykjavíku byla podepsána dohoda o ukončení studené války. U počítačů jsem pracovala v roce 1984, byly velkokapacitní počítače - z SSSR, EC1021, EC1024 a JZD Slušovice vymyslelo TNS stánky - Ten Náš Systém. Z nich se data ukládala na magnetické pružné diskety 5,25 palce. Na TNS jsme pořizovali data na diskety a na dálnopise na třistopou pásku, pak jsme ještě měli nějaké zařízení - to už nevím jaké - na pětistopou pásku. Takže skutečně jsme data přenášli na papírových páskách a na pružné disketě. Začátkem roku 1987 jsem odešla na mateřskou a po svém návratu, na podzim v roce 1989, už byly na pracovišti personals computers, zatím na pořizování dat, později na zpracování všech dat podniku.

  • 17. 1. 2019 20:00

    autor (neregistrovaný) 178.248.251.---

    Věro, to je zajímavý příspěvek-díky.
    Jenom ho chci doplnit o to, že konverze poboček SBČS na systém ABO byla zahájena někdy v roce 1975 (bez záruky...….), poslední pobočka byla převedena v roce 1980. Před tím fungovala tzv .úloha č.1 pro korunové transakce a úloha č.2 pro platby v cizích měnách. Velká změna spočívala i ve struktuře číslaúčtu - dříve v něm byly uvedeny syntetický a skupinový účet, což v ABO byly nahrazeno označení pobočky, číslem matriky rámci dané pobočky, kódem typu klienta - a předčíslím (nepoužívalo se vždy), které označovalo typ účtu. Vše bylo kontrolováno na tzv.modulo 11 (zvlášť předčíslí a zvlášť základní číslo účtu). Tato kontrola + délka účtu platí dodnes. Jenom se několikrát změnila povinnost pořizovat pomlčku mezi předčíslím a vlastním číslem účtu. Se vznikem clearingového centra bylo ovšem do čísla účtu doplněno označení banky.
    Mějte se prima

  • 18. 1. 2019 10:50

    Ostap Bender

    Dovolím si pochybovat o vašem tvrzení, že "Běžní občané účty u banky neměli. Měli spořitelní knížku u Československé spořitelny." A co sporožiro? A SIPO? Nepamatuji se, že bych chodil se složenkami za nájemné na poštu.

  • 19. 1. 2019 0:07

    xf (neregistrovaný) ---.cheapernet.cz

    Ano, ona zřejmě Věra (a asi i Kalabis) chápe pojem "účet" ne jako účet, ale jako "komunikační rozhraní", v dnešním "standardu". Nejen spořitelní knížku, sporožiro, SIPO, ale třebas i ten úvěr na stavbu, co sama uvádí.

    Ostatně jaká je definice? Třeba tohle: "Bankovní účet je finanční účet v bance, který zaznamenává finanční transakce mezi klientem a bankou a sleduje tak finanční situaci účtu."
    To by se ti dva měli zamyslet, jak by banka mohla dát úvěr na stavbu a proplácet faktury, bez účtu?
    Oba je asi mate, že ten úvěr mohla "ovládat" jen osobní návštěvou na pobočce... a ne třeba... z mobilu.

  • 20. 1. 2019 8:14

    Jarmila (neregistrovaný) 93.91.51.---

    Pro SIPO není třeba účet. A účet v bance, tedy sporožiro, opravdu moc lidí ještě v 80.letech nemělo. Ostatně taky na co? Výplatu dostávali v hotovosti, a to 2x měsíčně. 20. dne měsíce byly zálohy, ccy 10.dne následujícího měsíce byly doplatky. Pamatuju, jak účetní z podniku + ozbrojená ochranka dojeli do banky, kde dostali kufr peněz, přivezli to do podniku, účtárnu zamkli a ženské podle výčetek rozdělovaly peníze do výplatních sáčků. Ono taky v socialismu rozdělovat přes 2 mega, to byly nějaké peníze! I důchody chodily důchodcům v hotovosti, pošťačka ráno nafasovala do tašky peníze a šla po obvodu. Taky to občas zlákalo nekalé živly, tu a tam bývaly pošťačky přepadené a okradené právě o důchody, což ustalo po zavedení složenek, kdy si důchodci museli pro peníze sami dojít na poštu. Peníze ve výplatě v hotovosti byly běžné ještě v r. 1995. V tom roce jsem totiž měnila práci a u nového zaměstnavatele jsme se dohodli, že všichni budou dostávat peníze na účet, což v té době ještě nebylo běžné. A taky jsem se dohodli, že zaměstnavatel pošle výplatu a nebude za zaměstnance nic hradit. Protože v té době bylo ještě běžné, že z výplaty zaměstnavatel hradil např. půjčky nebo i nájemné. Holt pak dotyčný dostal výplatní pásku s vyčíslením, kolik za něj zaměstnavatel zaplatil, přičemž dotyčný dostal o to menší výplatu. S postupným zaváděním výplat na účet tato praktika postupně zmizela.
    Já jsem končila studia na VŠ v r.1981. Už tehdy jsem měla sporožiro, protože jsem brigádně jezdila jako průvodce Čedoku a nemohla jsem si peníze vyzvednout ve výplatní den na pokladně. Peníze jsem teda dostávala na účet. Ke sporožiru jsem měla šekovou knížku, protože platba kartou nebyla možná, stejně jako výběr peněz. Ty peníze jsem si ale mohla vyzvednout pouze na pobočce, kde jsem měla účet veden, na jiné pobočce to nešlo. Takže když jsem potřebovala peníze, protože jsem nebyla doma, ale zrovna ve Vyšných Vlkodlacích, tak jsem měla smůlu. Mohla jsem si sice koupit pohovku, na to jsem právě měla ty šeky, ale nemohla jsem si koupit dva rohlíky a 10 dkg salámu, protože tamní sámoška šeky nebrala. Řešila jsem to teda cestovní vkladní knížkou. Ty vedla pošta. Takže jsem si potřebné peníze mohla vybrat na poště, jen jsem musela zohlednit, že na všech vesnicích pošta není a že ani pošta nepracuje o víkendech, obvykle zavřela v sobotu kolem 11.hodiny.

  • 20. 1. 2019 11:31

    - (neregistrovaný) 86.49.187.---

    "opravdu moc lidí ještě v 80.letech nemělo. Ostatně taky na co? "
    Na placení nájmu, tepla, vody, elektřiny, novin, televize, plynu, pojištění. Zkrátka úplně obyčejně skoro všechny pravidelné platby.
    Mělo, Jarmilo, mělo. Dokonce na to byla, na tehdejší poměry masivní reklama. Pro děti i samolepky SIPO (barevně do oranžova) ...

    "Pamatuju, jak účetní z podniku + ozbrojená ochranka dojeli do banky, kde dostali kufr peněz, přivezli to do podniku, účtárnu zamkli "
    A co? To si myslíš, že dnes se s hotovostí nepracuje? A když pracuje, když existuje ochranka, trezory, zamčené dveře, že neexistují účty?
    Ono bylo celkem praktické v rodině, aby jeden plat šel na účet (SIPO) a druhý v hotovosti.

    " Protože v té době bylo ještě běžné, že z výplaty zaměstnavatel hradil např. půjčky nebo i nájemné. "
    Tak to je běžné dnes - ty půjčky a nájemné zabavuje exekutor rovnou u zaměstnavatele.
    Ale tuším, s čím si to pleteš: z výplaty si zaměstnavatel strhával skutečně nájem a půjčky, ale pouze u zaměstnaneckých bytů, ubytoven a půjček.

    "Mohla jsem si sice koupit pohovku, na to jsem právě měla ty šeky, ale nemohla jsem si koupit dva rohlíky a 10 dkg salámu, protože tamní sámoška šeky nebrala. "
    A dnes ta sámoška ve Vyšných šeky bere? No ták, přemýšlej o tom, co sama píšeš.
    Ani dnes (téměř) nejsou bankomaty a bankovní pobočky na vesnicích, ba i pošty jsou pomalu rušeny. A zdaleka ne každý obchodník na vesnici bere karty (kvůli poplatkům se tomu nedivím).

  • 20. 1. 2019 16:14

    AAA (neregistrovaný) ---.ipv6.broadband.iol.cz

    Na placení nájmu, tepla, vody, elektřiny, novin, televize, plynu, pojištění. Zkrátka úplně obyčejně skoro všechny pravidelné platby.

    To sice bylo. Jenže většina lidí prostě šla ten rozpis SIPO zaplatit v hotovosti na poštu, než aby ho platila ze sporožira.

    "Pamatuju, jak účetní z podniku + ozbrojená ochranka dojeli do banky, kde dostali kufr peněz, přivezli to do podniku, účtárnu zamkli "
    A co? To si myslíš, že dnes se s hotovostí nepracuje? A když pracuje, když existuje ochranka, trezory, zamčené dveře, že neexistují účty?

    No, ozbrojené ochranky už většina podniků dnes kvůli výplatě výplat fakt nepotřebuje. Ostatně platby v hotovosti jsou dnes omezeny na 270 000.

    A dnes ta sámoška ve Vyšných šeky bere? No ták, přemýšlej o tom, co sama píšeš.
    Ani dnes (téměř) nejsou bankomaty a bankovní pobočky na vesnicích, ba i pošty jsou pomalu rušeny. A zdaleka ne každý obchodník na vesnici bere karty (kvůli poplatkům se tomu nedivím).

    Nebere, ale přece jenom je možností jak si vybrat tu hotovost poněkud více než na té jedné jediné pobočce Spořitelny, že.

  • 21. 1. 2019 7:51

    Pavel (neregistrovaný) 185.24.236.---

    No je, jenže ona i ta vkladní knížka je účet v bance. A vkladní knížku měli tenkrát téměř všichni.

    A pamatuji si, jak na mě ve spořitelně vytřeštila obsluha oči, když jsem chtěl převést peníze z vkladní knížky na jiný účet. Po několika minutách dohadování, že to opravdu jde a že opravdu si nechci ty peníze vyzvednout a poslat na účet složenkou, se sešlo celé osazenstvo pobočky, zkoumaly (byly to samé ženské), jak to udělá, pak volaly někam na centrálu o radu a asi za hodinu konečně byly schopné to provést.

  • 21. 1. 2019 16:37

    autor (neregistrovaný) 178.248.251.---

    Pavle, je mi to moc líto, ale mýlíte se. Vkladní knížka je potvrzení o vkladu a ne běžný účet a jako takové není určeno k provádění bezhotovostního platebního styku - a proto k ní není např. vystavována platební karta, ani nelze využít přímé bankovnictví.

  • 21. 1. 2019 23:09

    xf (neregistrovaný) ---.cheapernet.cz

    Definice "běžného účtu", pro "autor":

    -Jde o účet, evidující finanční transakce mezi bankou, u které je veden, a jejím klientem na základě smlouvy klienta s bankou. Je až na výjimky otevřen kreditním operacím. Debetní operace jsou povoleny jen na základě požadavků klienta, smlouvy s bankou, soudního rozhodnutí.

    - Jde o účet, který si klient zřídil především pro vkládání svých finančních prostředků a jejich užití.

    -Běžný účet má větší možnosti manipulace s vloženými finančními prostředky než spořící účet, sloužící primárně ke spoření; ale oproti němu má běžný účet též nižší úročení.

    - Běžný účet může být zřízen v cizí měně (jako tzv. devizový účet), ale převážně je zřizován v měně, již užívá stát ve kterém se účet zřizuje jako zákonnou měnu.


    Vkladní knížka tedy účet je. Tedy Ostatně je zřejmé, že si "autor" plete účet s vkladem.

  • 21. 1. 2019 23:12

    xf (neregistrovaný) ---.cheapernet.cz

    A nejen to. "Pavel" řekl "účet", a "autor" na to není to "běžný účet".
    Nu což, hodinky, nebo holínky, obojí se natahuje.

  • 24. 1. 2019 14:59

    Tatrovák (neregistrovaný) 2001:7a8:1:----:----:----:----:----

    Jsi fakt hovado a ani si to neuvědomuješ. Od kdy je např. k vkladní kížce vystavena platební karta ? To, že si z vkladní knížky vyberu peníze bez výpovědní lhůty, neznamená, že se o účet (běžbý ani jakýkoli jiný).

  • 24. 1. 2019 15:14

    Pavel (neregistrovaný) 185.24.236.---

    Opravdu si myslíte, že definičním znakem bankovního účtu je, že jde k němu vystavit platební karta? To podle vás až do roku 1950 neměl nikdo na celém světě účet v bance? Prozradím vám sladkém tajemství: bakovní účty byly bez platebních karet přes 3000 let a přesto to byly bankpovní účty.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).